How my grandmother killed my grandfather

Impotence

Ivan Mládek - „O impotenci“
Nechápu muže, kteří si dělají vrásky se
slábnoucí potencí. Nepochopili asi, že
teprve s impotencí začíná muž naplno
žít. Začne být moudrý a rozvážný,
nepředvádí se trapně před ženami
rychlou jízdou, vtahováním břicha, či
jinými adrenalinovými sporty. Neztrácí
většinu drahocenného času trapnou
honbou za uspokojením té jedné, jediné
“živočišné potřeby“ a začíná se plně
věnovat smysluplným činnostem...
Největší  vynálezy,  objevy,  světová
literární a hudební díla a nesmrtelné
obrazy stvořili muži, které už nezajímaly
ženy.  Již  impotentní  Pythagoras,
Edison, Smetana, Leonardo da Vinci, Prokop Diviš, Mendělejev, a další
odkázali lidstvu takové hodnoty, které by, zmítáni pohlavním pudem,
těžko vytvořili. Nebýt mužské impotence, nebyl by pravoúhlý
trojúhelník, žárovka, Prodaná nevěsta, Mona Lisa, hromosvod, tabulka
chemických prvků, teorie relativity, Jožin z bažin... a jiné klenoty...
A i když se jako impotenti nestanete světovými velikány, sklidíte
minimálně plody, které vám zkvalitní život. Před manželkou se už kvůli
své pudové potřebě nemusíte nedůstojně ponižovat luxováním,
utíráním nádobí, či věšením záclon... a nebo v opačném případě, vás
už manželka neobtěžuje, protože ví, že loudit styk nemá smysl. A taky
vás už bez obav kamkoliv pustí... a ani jí nevadí, že třeba přespíte u
kamaráda nebo ve chlívku s kozou...
Blahoslavena budiž impotence...!

Russian pyramides

RUSKÉ PYRAMIDY - NACHODKA

Pyramidy má Egypt, Čína, Amerika a dokonce i Evropa. A co Rusko? Tak rozsáhlé území a nic? Žádný humbuk, žádné výpravné publikace na křídě a filmové dokumenty ve vysokém rozlišení?
Rusko své pyramidy a pyramidální vrchy bezesporu má. A není jich málo. Jen neprobíhá jejich oficiální průzkum - nebo spíš o něm mainstream nepíše - a tak informace, které lze dohledat, pocházejí vesměs od nadšených amatérů, kterým sice nechybí zápal, ale s technickým vybavením je to nalevačku. Takže to, co budu dále uvádět, berte z tohoto hlediska.
Součástí Dálněvýchodního federálního okruhu RF je Přímořský kraj rozkládající se podél pobřeží Japonského moře. Kraj lesů, hor a bezpočtu tajemných míst uchovávajících vzpomínky na velmi, velmi starou minulost Země. Druhým jeho největším městem je přístav Nachodka, který byl hlavním přístavem oblasti v polovině minulého století, tedy v době, kdy byl nedaleký Vladivostok - sídlo Ruské Tichooceánské flotily - pro civilní provoz uzavřen. Bouřlivému rozvoji dopravy však brzy nestačil, a tak bylo přistoupeno k jeho rozšíření a modernizaci. V oblasti byly za tím účelem otevřeny žulové lomy, ale...
...Ale pak někoho napadlo, že by vlastně bylo dobré při té příležitosti odtěžit ten nevzhledný třísetmetrový kopec, který tak nějak nepatřičně trčel z nížiny v deltě nedaleké řeky Sučan (dnes Partyzánská).
A netrčel tam sám. Nedaleko od něj, blíže k moři se nachází druhý, jehož vrchol také přesahuje tři sta metrů. A aby toho nebylo málo, mezi nimi se krčí ještě jeden takový už menší, nepatřičný drobeček.

letecký snímek z roku 1931: vzadu pyramida Bratr, vpravo dole pyramida Sestra

V dobách vlády Čžurčženů se rozkládalo v ústí řeky Sučan jedno z pěti hlavních měst tohoto státu a stejně jako dnes to bylo město přístavní. Jednou z hlavních jeho atrakcí byl chrám Zlaté Bohyně, který převzali Čžučženové od Bochajců, kteří žili na tomto území před nimi.
Nad městem se tyčily tři hory, které byly uctívány jako posvátná místa neznámé staré civilizace. V průběhu časů dostaly různá jména; dnes je lidé znají jako Bratra - to je ten nejvyšší, Sestru - ta je nejblíže k moři, a to menší mezi nimi je Synovec.
Již tehdy existovala legenda, že kopce Bratr, Sestra i malý Synovec nejsou obyčejnými útesy, ale pyramidy nasypané Titány pátého pokolení cyklu před milionem let a celý tento komplex je posvátnou Zlatou bránou Východu. Jednou z Východních hor prý přijde kníže Světa - Veliký Duch a touto bránou projde.
Možná to není jen pohádka, struktura geologických hornin komplexu je totiž nápadně odlišná od okolních hornin; oba kopce se skládají z homogenního mramorového vápence, jaký se jen zřídka vyskytuje v přirozeném prostředí. Další odlišnost spočívá v tom, že mají rovné stěny a dvě z nich byly nasměrovány na magnetické póly jižní a severní v dobách před posledním zaledněním Země.
O tom, že tyto kopce byly pro starověké místní obyvatelstvo posvátnými místy, psal již na počátku XX. století známý ruský cestovatel, historik a antropolog Vladimír Arseňjev. Uvádí, že lidé sem přicházeli dokonce až z Číny a Koreje, aby se zde poklonili božstvu. Nikdo však ani tehdy nedokázal říci, kdo tyto stavby vlastně vytvořil.
V chrámu Zlaté bohyně se tehdy nacházela dvoumetrová socha odlitá z čistého zlata - Zlatá Bába. Podle legendy když se pluky Mongolů připravovaly k útoku na přístav, hlavní velitel města Nachate nechal tuto sochu ukrýt v hlubině hory Bratr a vchod byl následně zazděn. Z hory pak vyvezli jinou sochu, dřevěnou, zlatem jen pokrytou a odvezli ji mnoho kilometrů pryč od těchto míst. Okolo v kamenných šachtách hory i kolem ní pak našlo své hroby mnoho padlých obránců. Socha Zlaté Báby je od těch časů jedním z nejhledanějších pokladů světa.
A ještě jedna podivná legenda je s těmito starověkými stavbami spojena. Na úpatí Bratra v těch dávných dobách stál velký kamenný idol na počest boha nebeských živlů Lunvana, kterému se přijížděli klanět lidé i ze vzdálených provincií. Kněží tohoto místa nikoho neodmítli. Dokázali vyléčit jakoukoli nemoc a vedle chrámu byl také léčivý pramen. I když dnes se sem modlit chodí jen málokdo, místní obyvatelé tvrdí, že se na těchto kopcích cítí obzvlášť dobře, svěže a zdravěji.
Ezoterici pokládají toto místo za velmi silné, skrze něj vyvěrá proud obrovské kosmické energie a celý komplex spadá do transtimanského pásu, který začíná v Tibetu, prochází Tian-Šanem, Altajem a končí právě zde.

pyramida Sestra, vlevo od ní malý Synovec

Nachodské pyramidální vrchy neušly pozornosti jednoho z prvních novodobých badatelů v Pomoří Nikolaji Prževalskému. I on hledal, kromě jiného, zlatou sochu. Na jeho práci pak na počátku XX. století navázal již výše zmíněný Vladimír Arseňjev.
Svérázné intenzívní archeologické práce zde probíhaly ještě v roce 1956. Na vrcholu Bratra byla objevena velká kamenná želva - tu si odvezli Japonci. Jim bylo také dovoleno otevřít hrob vojáka v drahé zbroji, vedle něhož byl pohřben i alabastrový kůň. I toto Japonci dostali a spolu s tím bylo "drahým přátelům ze Země vycházejícího slunce" předáno ještě mnoho dalších "drobností", které se zde při vykopávkách našly. Zlatou Bohyni ani další zlato tu však neobjevili.
A tak tu na vrcholu pyramidy Bratr zahájil svou neslavnou činnost lom. Po obvodu příkrého svahu byla postavena až do třísetmetrové výšky silnice, po níž se v příštích letech pracně šplhala těžební technika i těžká nákladní auta. Vytěžený kámen se pak svážel dolů, a protože tehdy ještě neexistoval současný most přes řeku, dopravovali jej téměř čtyřicetikilometrovou zajížďkou k nejbližšímu mostu, aby jej dostali na druhý břeh do Nachodky.
Zdá se vám to poněkud neekonomické? Jistě, obzvlášť když uvážíme, že v regionu bylo tehdy v provozu hned několik jiných lomů, z toho jeden dokonce v těsné blízkosti budovaného přístavu.
Jenže to není všechno. Oficiální verze hovoří o těžbě žuly, ale struktury Bratra žulu téměř neobsahují. A těžit se začalo - považte - nahoře! Nahoře!! Viděli jste někdy lom na vrcholu hory? Je dobrým zvykem začít těžit u podnoží, protože k tomu existuje celá řada dost rozumných důvodů. Odstřelit vrchol Bratra proto, aby byl těžen kámen, bylo nejen velmi drahé, ale také nebezpečné. Přesto někdo trval na tom, že je třeba vybudovat strmé serpentiny na třísetmetrový kopec, nebezpečné pro těžkou techniku i nákladní vozy, kámen svážet právě z tohoto vzdáleného vrchu a pak jej oklikou dlouhou desítky kilometrů dopravit na druhý břeh široké řeky (nebo jej přeložit na lodě).
To, co tu bylo hledáno, muselo být opravdu, ale opravdu velmi cenné...
Dnes pyramidě Bratr chybí celá jedna třetina výšky. V samotném lomu byly podle svědectví tehdejších dělníků nalezeny zbytky starověkých prostor se štukovanými stěnami, na nichž byly patrné stopy barev. Samotné stěny byly postaveny z podivuhodného materiálu - vysoce kvalitního betonu, k jehož výrobě je nutná teplota 600 stupňů.
Nicméně hlavní svatyně se zlatou sochou "Zlaté Báby" údajně stále nalezena nebyla. A tak se na to šlo ještě jinak...

pyramida Bratr dnes

Pyramida Bratr má na sobě zřetelně patrné stopy mnoha mohutných výbuchů a činnosti buldozerů: jedna strana cesty na vrchol se téměř celá sesula. Druhou stranu odstřelovali vojáci i dělníci, prý hledali vchod do vnitřních prostor, kde chtěli nalézt nejen tajemnou zlatou sochu, ale prý i ještě leccos jiného. A tak tomu bylo až do počátku 70. let, kdy byl lom konečně opuštěn.
V roce 2000 přijela do Nachodky amatérská Amurská expedice vedená Olegem Gusjevem, která pak na hoře učinila několik zásadních objevů, jež nevyvratitelně dokázaly, že tato "hora" není přírodním útvarem. Zjistili například, že základovou vrstvu tvoří jednotlivé obrovské balvany, což u přirozeného kopce není možné. Na západní straně horní části zbytků Bratra, tedy v místě ukončení těžby kamene, byl nalezen odstřelený vchod do nitra, kde se patrně nacházela observatoř. Výzkumníci zde z velkých kusů betonu - umělého materiálu, který navíc na sobě nesl stopy barev - odebrali vzorky k pozdějším laboratorním zkouškám. Zbytky architektury vyvolávaly podle jejich slov asociaci na aztéckou kulturu. Zjistit přesnou orientaci pyramidy se jim na základě nedostatečné technické výbavy nepodařilo. Pouze vizuálně a s pomocí buzoly odhadli, že strany směřují zhruba podle světových stran, s nepříliš velkou odchylkou na severozápad.
Další nalezený vchod vedl do podzemních tunelů a i zde byl použit starověký, vysoce kvalitní beton. Celé okolí však neslo stopy barbarského ničení a samotný podzemní vchod do vnitřních prostor, původně vyzdobený sloupořadím, byl vyhozen do povětří. Úlomky betonu byly rozházeny ve velkém okruhu. Členové expedice odebrali vzorky betonu, štuku i barev, ale informace o tom, že by je nějaká oficiální státní laboratoř prozkoumala, se mi nepodařilo dohledat. Jsou dobře ukryty, anebo snad byly preventivně zničeny?
Existuje však podrobná zpráva účastníka expedice, báňského inženýra-geofyzika Valerije Jurkovce (zde), v níž shrnul veškeré své poznatky ze samotného místa a také výsledky vlastního laboratorního zkoumání přivezených vzorků. Uvádí v ní dokonce, že v jednom z úlomků tohoto materiálu byl nalezen zkamenělý lidský vlas, podle barvy a struktury připomínající vlas člověka evropského typu - světle rusý a tenký.
A ještě jeden překvapující objev expedice učinila – pozůstatky starověké pece, v níž mohl být taven vysoce kvalitní kov typu železné stély nalezené v Indii, z chemicky naprosto čistého železa. Samotná pec byla rovněž vyrobena z materiálu ze 70 % složeného z moissanitu – průmyslového diamantu, který jsme se naučili dělat teprve nedávno, vysokoteplotního vodiče, který je odolný ohni a antikorozní.
Závěr V. Jurkovce zněl: hora Bratr je jednoznačně umělého původu. V případě druhého kopce - Sestry - vyslovil domněnku, že je to dodatečně dotvořený přírodní útvar, který však byl pravděpodobně již dávno výrazně poškozen tektonickou činností. Bližšímu zkoumání jej však zatím nepodrobil. 

vrcholek pyramidy Sestra

Hned následujícího roku se sem tato skupina vydala znova. Její vedoucí Oleg Gusjev o zjištěných faktech napsal: "...na zničení vchodu se nelitovalo výbušnin – mnohatunové balvany byly odvrženy desítky metrů daleko. Na těchto troskách bylo patrné, že výbušninou se dostali do krasového prostředí, tedy do jeskyně – některé povrchy úlomků mají stopy vyplavování vápence podzemními vodami. Protože výbuchem rozrušená hornina zůstala na místě, je jasné, že účelem konání zde nebyla těžba vápence, ale něco jiného. Co? Očividné to je i v horní třetině pyramidy Bratr – zničení stop dávné civilizace, možná předčurdženské, možná předbochajské, ale jistě – arijánské, o čemž se kromě mnoha nepřímých dat zachovala i takováto přímá svědectví".
Mnozí badatelé jsou přesvědčeni, že to byl jeden ze skutečných důvodů, proč byl vrch Bratr změněn na lom.
Podle zjištění druhé Amurské expedice byly pyramidy Bratr a Sestra vytvořeny podle střízlivých odhadů před více jak 40 tisíci lety. Je to jen velmi opatrný odhad, protože ve hře mohou být i stovky tisíc let. Postaveny jsou na průsečíku tří tektonických zlomů. Je pravděpodobné, že věk, tektonika a typ krajiny byly příčinou toho, že částečně ztratily původní symetričnost.
Před trhacími pracemi činila výška Bratra 320,5 m nad úrovní blízkého moře, což bylo jen o jeden a půl metrů více než nedaleká Sestra. Po ukončení těžebních prací počátkem 70. let měl Bratr už jen 242 metrů. Hora ztratila původní pyramidální tvar, čtyři strany, které byly původně rovné a měly správný sklon, tedy všechno, co jí dávalo vzhled pyramidy, bylo zničeno. Strana směřující k řece se působením vody jednoho z vedlejších ramen řeky sesula. 78 metrů z vrcholu zmizelo ve štěrku cest a spolu s nimi měly - podle představ těch, kdo k likvidaci kopce dali pokyn - zmizet i dávné legendy místních obyvatel o komnatách uvnitř pyramidy.
Bez ohledu na to, že dnes různé skupiny badatelů se v údolí řeky Sučan objevují každý rok, oficiální archeologický výzkum se po uzavření lomu v 70. letech už nikdy neobnovil. Tehdy byly asi kilometr od Bratra nalezeny zlaté ozdoby, ale vykopávky kolem Sestry zatím neproběhly vůbec.

Takže co tu vlastně mělo být zničeno - zjevně po příkazu z vyšších míst?
V první řadě to byla svatyně boha Lunvana. A problém nebyl v náboženství, ale v čínské zainteresovanosti v této věci. Koncem 50. let došlo k postupnému ochlazování rusko-čínských vztahů, což vyústilo v pohraniční konflikt na řece Ussuri. Sovětské vedení přistoupilo k plánovitému ničení všeho čínského, co v Přímořském kraji ještě zbylo. A svatyně starověkého východního boha, o němž nebylo úplně jasné, ke které civilizaci vlastně patřil, očividně byla na seznamu likvidovaných míst. Ale zničení svatyně boha živlů nestačí k likvidaci historické paměti. Nezbytné bylo zničit i jejího nositele - geografický objekt jako takový. Proto byli stavbaři nasměrováni na zvlášť stojící vrch vysoký 320 m!

Tolik k tomu, proč musela pyramida Bratr zmizet. Ale třeba vás napadne, proč zde vůbec byly tyto stavby vytvořeny.
Historie Země svědčí o litosferických katastrofách periodicky se opakujících na planetě i o výměnách magnetických pólů; podle údajů paleomagnetických výzkumů k tomu za dobu existence planety došlo už více než 200x, a Slunce pro pozorovatele několikrát měnilo svou polohu na nebi.
Starověké národy, které zákony těchto procesů znaly, se snažily najít způsob ochrany své civilizace před těmito pohromami nebo alespoň změkčení jejich následků. Pro sledování dynamiky probíhajících procesů po celé Zemi byla postavena síť komplexů pyramid a megalitických staveb, které však měly ještě celou řadu dalších funkcí.
Krom toho, že to byly observatoře sbírající informace o procesech probíhajících v nitru Země i v kosmu, byly samotné tyto stavby také stabilizátory těchto procesů. Pyramidy byly stavěny na průsečících hlavních tektonických zlomů zemských desek, proto potřebovaly mít velké rozměry a obrovskou hmotnost, aby dokázaly efektivně eliminovat rušivé vlny. Dolmeny, sloupy, stonehenge a další mohutné stavby roztroušené po celé planetě plnily roli štítu v konkrétním místě a byly součástí globální sítě, která sloužila jako gigantický ochranný štít pro celou Zemi.
Pyramidy byly také náboženskými centry a měly úžasné léčivé vlastnosti. Léčili se tu lidé, semena, která v pyramidě nějaký čas pobyla, dávala překvapivé výnosy, a také se tu měnily vlastnosti kovů. Je zřejmé, že stavitelé pyramid měli znalosti o zákonech torzních polí a uměli je využívat.
Typy a velikost pyramid byly závislé na napětí geofyzikálních polí na konkrétním místě а byly podmíněny také svým umístěním v globální síti. V některých místech stavěli pyramidy tak, že použili jako základ přirozené skalní útvary, to je třeba případ hory Kailash v Tibetu nebo zde nedávno zmíněných bosenských pyramid. A stejně na tom jsou i pyramidy Bratr a Sestra v Primorje.

Když byl na vrcholku hory Bratr spáchán lom, obyvatelé Nachodky to pokládali za znesvěcení svatyně, které zapříčinilo radikální změnu počasí, a to nejen v samotném městě, ale v celé Zlaté dolině, kterou hora chránila před studenými větry od moře. Místní pamětníci tvrdí, že od té doby se tu velmi změnilo počasí: na místo příjemné bezvětrné pohody přišly do Zlaté doliny mlhy, mrholení, nárazový vítr a mnohadenní deště. Buď to zavinilo zničení vrcholu pyramidální skály, která sem dříve proudění z mořenepouštěla, anebo se bůh Lunval naštval.
A vycházeje z předchozích úvah, nebylo by bez zajímavosti podívat se na údaje o zaznamenaných zemětřeseních v této oblasti před zničením pyramidy Bratr a po něm... 

Důsledky tak neuvážených kroků, jako je boření pyramid, mohou totiž být i daleko horší než pár milimetrů srážek ročně navíc.

Tři pyramidy v Nachodce dnes

© Vlabi

zdroje:
http://lah.ru/expedition/primorie2000.htm
http://www.lah.ru/expedition/primorie2000.htm
http://world-pyramids.com/ru/piramidy-mira/russia/pyramid-hills.html#.V9HSY9aakyo
http://lglusi.ru/far-east/unikalnyie-mesta-far-east/piramidyi-primorya-brat-i-sestra
http://www.pravda.ru/science/mysterious/past/23-10-2014/1232428-east-0/
http://www.dinos.ru/artr/20110772328.html
http://peshera.org/fredirector.php?t=khrono/khrono-08_3.html#08
http://lglusi.ru/far-east/nepoznannoe/naznachenie-piramid

(©)2016 myslenkyocemkoli.blogspot.com

Václav Havel

Tomáš Guttmann: Morálka Václava Havla a jeho rodiny - doložená fakta o jejich životě jsou málo lichotivá! 

Nová republika

29. 9. 2016   Rukojmí Havel je často považován za morální autoritu, ale to je v příkrém rozporu se vším, co si lze o jeho životě přečíst. Následující pozorování jsou vybrána z několika dostupných a spolehlivých zdrojů uvedených na konci článku, v textu jsou citace s číslem stránky. Nejde o dedukce ale o zcela jasná fakta, i když selektovaná z určitého hlediska – z hlediska morálky, na níž se Havel neustále odvolával. Jde o typickou Kafkovsko-Haškovsko-Cimrmanovskou situaci: člověk, který psal o životě v pravdě, žil v polopravdě. Doložená fakta demonstrují Havlovu nemorálnost, jež má původ v jeho rodině a provází ho od raného mládí. Následující článek, který je upravenou verzí mého předchozího textu, byl publikován dnes 20. září 2016 na internetových novinách Neviditelný pes, ale po několika hodinách byl stažen a mně byl sdělen důvod, že "článek je zbytečný, jelikož Havel není pro současnou politiku už významný a řada informací o něm i jeho rodině je už beztak dávno známá".  Rodiče Havla byli vždy v kontaktu se slavnými a důležitými lidmi. Byli oddáni primátorem Prahy advokátem Baxou (Eda, s. 34), který se v roce 1899 proslavil jako vehementní žalobce v procesu proti Hilsnerovi obviněnému z rituální vraždy, za jehož nevinu se postavil Masaryk. Za první republiky získala Havlova rodina pomocí politického oportunismu a i vyložené korupce významné postavení ve výrobě filmů a faktický monopol na promítání cizích filmů (Dan, s. 21). Členové Havlovy rodiny se za druhé světové války přátelili s nejvyššími nacisty, členy tajné služby, gestapa a protektorátní vlády (Luk, s. 212). Strýc Miloš Havel nejen pasívně kolaboroval, ale dokonce žádal své nacistické přátele, aby použili násilí proti jemu nepohodlným lidem (Dan, s. 18). Firma Lucernafilm natočila v době okupace a holocaustu mnoho idylických a veselých filmů (Luk, s. 138). Malý Václav za války obdivoval německé uniformy a běhal na ulici za vojáky, jak láskyplně poznamenala ve svém deníku Václavova maminka (Eda, s. 79). Po válce byla rodina získána pro spolupráci s novým režimem. Speciální vztahy rodiny s komunistickým režimem se ukázaly, když si Havlův otec přes policejní vyšetřování udržel vedoucí místo (Eda, s. 57-58; Dan, s. 24, 27), když byl Havlův dědeček z matčiny strany souzen za otevřenou kolaboraci s Němci a osvobozen (Eda, s. 57), a když Havlova strýce Miloše tribunál národní očisty osvobodil (Dan, s. 21) a StB ho v roce 1952 nechala utéci za hranice. Strýc získal kapitál (Dan, s. 28) a v Mnichově otevřel proslulou restauraci Zlatá Praha nedaleko komunisty ostře sledované stanice Svobodná Evropa. Milošův útěk na západ v době, kdy byl vyšetřován StB, je do očí bijící, ale rodina mlžila a o útěku šířila pohádková líčení (Dan, s. 27). Podle jednoho mýtu se prý podařilo podplatit StB, aby při převozu z jedné věznice do druhé nechala Miloše utéci do Mnichova (Jož, s. 50). Archiv Ministerstva vnitra jasně dosvědčuje, že Miloš podepsal spolupráci s StB (Luk, s. 219) a všichni členové rodiny včetně synovce Václava si toho jistě byli vědomi. Rodinné konexe pomáhaly i Václavovi Havlovi, například když byl přijat za kulisáka v divadle ABC na přímluvu otce u ředitele divadla (Eda, s. 29), což znamenalo začátek jeho divadelní dráhy.  Havlův otec se vyznačoval, vedle smyslu pro správné konexe, též sympatiemi k socialismu, za války i po ní (Dan, s. 24). Tyto sympatie přešly i na syna Václava, který již v roce 1949 vstoupil do ČSM a po ulici chodil v modré svazácké košili (Dan, s. 32). V době stalinských procesů v roce 1952 byl vášnivým stoupencem socialismu a odpůrcem kapitalismu (Dan, s. 38). Tyto názory si Havel udržel až do nejzralejšího věku, a sebe označoval nejen za pouhého socialistu, ale za “socialistu mravního“ (Dál, s. 13), protože slovo mravní bylo jeho nejoblíbenějším přívlastkem. Havlův idealismus zahrnoval nejen horování pro socialismus, ale též snahu „vymanit se z nadvlády techniky“ a „provést existenciální revoluci“ (Dan, s. 157). Havlův odpor k technice a k exaktnímu myšlení byl určitě upřímný, ale na opravdového revolucionáře byl příliš měkký. Podle Miloše Formana byl Havel při jednání s úřady odjakživa „to nejslušnější a nejzdvořilejší dítě“ (Eda, s. 15), podle Ivana Vyskočila byl „snaživej a nehádal se“ (Eda, s. 36), a podle Petra Uhla byly jeho slušnost a zdvořilost na hranici servility a zbabělosti (Dan, s. 206). Sám Havel se snažil vydávat svou ochotu přátelsky jednat s autoritami za „rozpačitou zdvořilost“ (Dál 130). StB kontaktovala Havla již kolem roku 1954 (Dan, s. 60) a udržovala s ním kontakt po celé trvání socialismu v Čechách (Dan, s. 60). Ve svých životopisech Havel tvrdil, že kvůli svému buržoaznímu původu byl odveden na vojnu a nemohl studovat (Eda, s. 19), ale faktem je, že byl Havel, na rozdíl od mnoha nadaných lidí, přijat na ČVUT, a školu pro nezájem opustil (Dan, s. 44). Na vojnu šel v termínu, který si kupodivu též zvolil sám (Eda, s. 23), a nakonec byl přijat i na vytouženou AMU (Eda, s. 36). Havlova hra Zahradní slavnost, komunistům nevadila, asi proto, že její styl neumožňoval přímou kritiku režimu, a Rudé Právo ji dokonce vysoce vyzdvihlo (Dan, s. 54). Havel intensivně cestoval do západních zemí již v roce 1965 (Eda, s. 60), kdy pro řadové občany byla hranice zavřena. Havel sice před přáteli dělal dojem, že švejkuje, ale příslušníci StB s ním byli spokojeni. Například v roce 1965 sám udal, že našel protistátní leták, a spolu s StB uvažoval, kdo mohl být jeho pisatelem (Dan, s. 61). Z archívů StB se ztratil hlavní Havlův svazek, ale zachovaly se záznamy rozhovorů s StB, vyšetřovací spisy a záznamy odposlechů (Dan, s. 8), a z těchto dokumentů vyplývá, že Havel policii předával jména svých známých již v šedesátých letech (Dan, s. 61). Když jej v roce 1977 policie postrašila delším uvězněním, Havel prozradil své blízké spolupracovníky (Dan, s. 131-132). Z vazby byl uvolňován a byly mu umožňovány schůzky s manželkou (Dan, s. 198). V kriminále se zapojil do soutěže o titul Vzorný pracovník (Dan, s. 171). StB umožňovala Havlovi užívat si opulentních financí zasílaných mu ze západu jeho nakladatelem a finančním agentem Klausem Junckerem (Dan, s. 188-189). Juncker byl za války pobočníkem nacistického generála Erwina Rommela (Dan, s. 55), pro svou minulost byl snadnou kořistí pro naverbování ke spolupráci s východoněmeckou tajnou službou Stasi a jeho kontakty s StB se zdají vysoce pravděpodobné (Dan, s. 173). Charakteristické pro Havla je, že s tímto bývalým nacistou navázal celoživotní přátelství (Dan, s. 55). Dokumenty Havla usvědčují, že ve vztahu s StB kapituloval (Dan, s. 135). Pro dohodu Havla s StB existují jasné indicie a Havlův životopisec Daniel Kaiser nazývá Havlovo jednání v roce 1977 „pakt s ďáblem“ (Dan, s. 131). Havel o okolnostech svého propouštění z vazby v roce 1977 a ani o pozdějším věznění příliš nemluvil (Dan, s. 136-137) a tato doba v jeho životě zůstává nejméně probádaná (Dan, s. 161).  Po propuštění z vězení měl Havel klid, a bylo mu postupně umožněno stát se neoficiální hlavou opozice, za níž se stále více cítil oprávněn monopolně jednat (Dan, s. 206). Jak probíhala v Rusku perestrojka, komunisté se již několik let chystali na nenásilné předání moci, i když nekompromisní opozičníky drželi stále v šachu (Dan, s. 210). Havel později přiznal, že již několik let před sametovou revolucí ho komunisté kontaktovali (Dan, s. 210). Přes zatýkání různých disidentů, projevovala během sametové revoluce StB o Havla až ostentativní nezájem (Dan, s. 214). 17. listopadu 1989 policie tvrdě potlačila studentskou demonstraci, ale Havlovi bylo již dva dny na to umožněno založit Občanské fórum, a v následujících dnech dostal volnou ruku při formování nového politického systému. StB měla situaci pod kontrolou a Havlovi, na rozdíl od jiných (Ref, s. 58), zajistila vstup na tribunu při všech důležitých demonstracích. Havel a jeho kamarádi vyjednávali s komunisty o charakteru budoucí vlády, přičemž se kupodivu třásli strachy před svými komunistickými partnery a před StB ještě v listopadu a prosinci (Eda, s. 154), přestože v Polsku již od června vládla Solidarita a v Maďarsku v červnu vyhlásili skončení s komunismem, a přestože 9. listopadu padla Berlínská zeď. Ještě 2. prosince si mohlo Rudé Právo dovolit pokládat Havlovi agresivní otázky a on na ně poslušně odpovídal, přičemž slíbil, že půjde „láskyplnou cestou“ a že „počítá se všemi komunisty, mezi kterými je bezpočet chytrých a nadaných lidí“ (RP, 2. 12. 1989, s. 2). Havel též údajně slíbil sovětským emisarům, že nepřipustí „hon na čarodějnice“ (Dan, s. 224), tzn. že nedovolí potrestání komunistů, a tak ho pozvala komunistická vláda na konečná jednání 15. prosince 1989 (Dan, s. 226). Za pár dnů již v televizi doporučuje do vlády komunisty, bere pod svou ochranu příslušníky policie a zároveň sebe navrhuje jako jediného kandidáta na prezidenta se slovy: „Je-li v obecném zájmu, abych přijal prezidentský úřad, přijmu ho“ (RP, 18. 12. 1989, s. 3). Zanedlouho již Rudé Právo oslavuje nového prezidenta, přičemž jen na první straně používá čtyřikrát slovo „mravnost“ a jednou dokonce slova „mravní velikost“ (RP, 30. 12. 1989, s. 1). Není pochyby, že komunisté odevzdali moc výměnou za beztrestnost a možnost dále legálně působit (Dan, s. 228). Podle pisatelky Havlova životopisu bylo předání moci provázeno, kromě neustálého strachu z StB, také "smíchem, radostí, láskou a zpěvem" (Eda, s. 154). Havlovy průpovídky, včetně hesla „nebudeme jako oni“, otupily snahy o pravdivé a spravedlivé vyrovnání s minulostí, takže falešná láska zvítězila nad pravdou a oprávněnou nenávistí.  V předmluvě k jeho životopisu od Edy Kriseové prozrazuje Havel, že se vidí jako český Ludvík XIV (Eda, s. 5), když říká: „Mohu jen doufat, že [životopis] čtenářům přiblíží nejen mne, ale i naši zemi“. Zřetelně slyšíme: „Česko – to jsem já“. Skromnost patří k oblíbených vlastnostem, kterými chtěl Havel vybavit svou podobu, ale všechna svědectví potvrzují, že Havel nepromeškal jedinou příležitost na sebe upozornit či se prosadit, i když to bylo na škodu společné věci (Dan, s. str. 69-70). Když je v Dálkovém výslechu tázán na svůj dopis Dubčekovi, odpovídá: „Já jsem kopii toho svého dávno zapomenutého dopisu náhodou nedávno našel a nejvíc mne při jeho četbě po sedmnácti letech zaujala jedna věc...“ (Dál 103). V jedné větě Havel předstírá, že starý dopis objevil náhodou, a zároveň podává připravenou analýzu morálky a jasnozřivosti jeho pisatele – náhodou sebe samého. Podobných příkladů zamýšlené skromnosti s prosakující samolibostí lze najít v Havlových textech mnoho. Havel se snažil režírovat svou image, a jestliže běhání za německými vojáky nevyškrtl ze své biografie, znamená to, že v tom ani v dospělosti nic špatného neviděl. Stejně odhalující jsou jeho „Dopisy Olze“, protože méně sebestředný člověk by tyto dopisy utajil. Nešlo o vyznání lásky muže v době izolace, ale o podrobné instrukce, jaké potraviny mu má poslat manželka, které byl před vězněním i po něm systematicky nevěrný (Dan, s. 183).  Ačkoliv o morálce Havel rád psal, vždy trpěl „rozvolněnými mravy“, jak sám nazýval užívání drog a volnější sex (Dan, s. 50). Beze studu chodil s manželkou svého nepřítomného kamaráda (Dan, s. 154) a neloajalitu své manželce žertovně nazýval „citovou odstředivostí“ (Dál, s. 137). Neloajalitou však trpěl i jeho vztah ke kolegům. Na Havlově nejúspěšnější hře Zahradní slavnost se autorsky podíleli šéf divadla Jan Grossman (Eda, str. 41) a mentor Ivan Vyskočil (Dan, s. 53), ale Havel se vzpíral přiznat jim spoluautorství, i když Vyskočil předtím Havla uvedl jako spoluautora svého pásma Autostop, a tím mu umožnil povýšit v divadle z kulisáka na autora (Dan, s. 52). K premiéře Zahradní slavnosti vytvořil průkopnickou skleněnou dekoraci Josef Svoboda, ale protože se Havlovi nelíbila, rozbil ji v noci před premiérou kladivem a zločin svedl na neznámého pachatele (Dan, s. 53). Propagoval odpouštění, ale kritiku své osobnosti neprominul nikomu, ani Karlu Krylovi. Havlovy texty se slovem mravnost hemží, ale ve skutečném životě to Havel s mravností nepřeháněl – ani když v roce 1990 nesplnil slib prezidentovat jen půl roku, ani když neoprávněně restituoval majetek, a ani když slíbil restituovaný majetek předat národu. V některých situacích se Havel zdá být machiavelistickým, či spíše mefistofelským manipulátorem. Příkladem je fakt, že jeho známá Daňa Horáková, jejíž jméno udal policii při svém zadržení v březnu 1977, získala pak v chartě neoprávněně pověst agentky StB (Dan, s. 131, 154). Neodporuje mefistofelskému obrazu, že Havel ze svých poklesků těží jejich uměleckým ztvárněním. Hra Pokoušení, inspirovaná jeho selháním při vyšetřování (Eda, s. 130), relativizuje rozdíly mezi Mefistem a Faustem. Ještě více Havel své špatné svědomí potlačil a sám před sebou se rehabilitoval v roce 1978, kdy v eseji „Moc bezmocných“ označil svůj život termínem „život v pravdě“ (Ide, s. 72). Přivlastnil si tak nenápadně heslo španělského filosofa Miguela Unamuna. Svůj arzenál mravnosti a pravdy dovršil později tím, že Gándhího heslo “pravda a láska zvítězí“ polopatisticky doplnil o dovětek “nad lží a nenávistí“. Když se později, již jako president České Republiky a vrchní velitel ozbrojených sil, aktivně zúčastnil bombardování Jugoslávie na straně albánských muslimských teroristů, nemusel se stydět, že se zpronevěřuje heslu svých milovaných hippies Make Love Not War, neboť milovníkem hippies byl i velitel evropských ozbrojených sil Solana, i americký president Clinton, který se válkou snažil odvést pozornost od svých četných skandálů. Ale jen Václav Havel dovedl tuto nespravedlivou válku zdůvodnit morálkou. Ve svém projevu v kanadské Ottawě prohlásil 29. dubna 1999: "Jestliže je možné o nějaké válce říci, že je morální nebo že je vedena z etických důvodů, je to pravda o této válce." http://olser.cz/10743/vaclav-havel-humanitarni-bombardovani/  Havel psal a filosofoval. V jeho psaní je západní technologie stejně škodlivá jako komunistický teror (Ide, s. 125), a socialistická společnost je srovnávána s konzumní společností západu, i když každý věděl, že v socialistické společnosti neměli průměrní lidé co konzumovat, a v době hladomoru na Ukrajině se dokonce vyskytoval kanibalismus (Ale, s. 92). Havel se poučil z Orwellovy knihy „1984“, v níž ministerstvo policie bylo nazýváno „ministerstvem lásky“ a ministerstvo propagandy „ministerstvem pravdy“. StB musela mít radost, když v době komunistické normalizace Havel označoval západní blahobyt jako „diktát konzumu“ a západní svobodu jako „ničivou záplavou informací“ (Ide s. 128). V Moci bezmocných zařadil Havel na nejvyšší příčku ve společnosti lidi, kteří se „rozhodli žít v pravdě“ a kteří jsou „psaví“ jako on sám (Ide, s. 91). Otázka je, kam zařadit lidi, kteří se s takovým životem, třebas i v pravdě, nesmířili. Bratři Mašínové, s kterými Havel chodil do školy (Dan, s. 32), proti diktatuře nepsali ale bojovali. Oni se ovšem vždy chovali opačně než Havel – oni nezačali po únorové revoluci nosit svazáckou košili jako Havel (Dan, s. 32) a vůči StB nereagovali s rozpačitou zdvořilostí, a stejně tak neobdivovali nacisty, kteří jejich tátu popravili. Zatímco Mašínové zlo rozpoznávali bezpečně, Havel v Moci bezmocných nevidí rozdíl mezi vražedným systémem a západní demokracií (Ide, s. 128). Proto se příliš nedivíme, že vrchní tajemník pražského gestapa Willi Abendschön, který vedl vyšetřování a mučení otce Mašínů (Ota, s 28), býval hostem ve vile Havlovy rodiny na Barrandově (Luk, s 212). V červnu 1942, kdy otec Mašínů pronesl před popravou slova „Ať žije Československá republika“ (Ota, s. 38), organizovala Havlova rodina setkání českých umělců v Národním Divadle na podporu německé říše (Luk, s. 173). Československo, za které otec Mašínů s mnoha dalšími zemřel, bylo později rozpuštěno za prezidentování Václava Havla.  Havlův život v pravdě se zdá absurdnější než všechny jeho absurdní hry dohromady. Bylo absurdní žít v pravdě a ignorovat hrdiny z padesátých let – jejich starostí nebylo dostat do vězení čokoládu z tuzexu, ale překonat zranění způsobená mučením a dojít na popravu vzpřímeni, jak dosvědčila Dagmar Šimková, která byla zavřena 14 let (Dag, s. 36). Absurdním jevem byl filosof, který údajně prochází krizí své identity a přitom se portrétuje při zkoušení nového trička či džín, jak bylo Havla na fotkách často vidět (LN, s. 68, 98). Bylo absurdní být filosofem a zároveň veřejně prosit o majetek po své rodině, která kolaborovala s nacisty, a pak vést finanční transakce s firmou Chemapol a bývalými agenty StB. Zcela absurdním byl obdivovatel hippies, který vedl válku proti civilním obyvatelům spřáteleného státu. Nejabsurdnější však je, že se tomuto filosofovi podařilo častým opakováním slov „mravnost“ a „pravda“ stát se hrdinou a morálním vzorem nejen pro Rudé Právo, ale i pro mnoho důvěřivých lidí.  Morálním vzorem se stal člověk, který ignoroval kolaboraci své rodiny s nacisty i komunisty a který se handrkoval o peníze. Hrdinou se stal člověk s temnou minulostí, který sice couvnul, ale své couvnutí umělecky zpracoval. Nad rozumný čin byla povýšena slova, a to dokonce zmatená a škobrtavá. On říkal, že nebudeme jako oni, ale oni ho poslali, a tak falešná láska a lež zvítězily nad nenávistí ke zlu a pravdou. ! Zdroje:  Eda Kriseová: Václav Havel, životopis. Atlantis, 1991. (zkráceně Eda) Daniel Kaiser: Disident, Václav Havel 1936-1989. Paseka, 2009. (Dan) Lukáš Kašpar: Český hraný film a filmaři za protektorátu. Libri, 2007. (Luk) Jožka Pejskar: Útěky železnou oponou. Melantrich, 1992. (Jož) Václav Havel: Dálkový výslech. Melantrich, 1989. (Dál) Václav Havel: O lidskou identitu. Rozmluvy, 1990. (Ide) Alexandr Jakovlev: Rusko plné křížů. Doplněk, 1999. (Ale)  Ota Rambousek: Jenom ne strach. Edice RR, Praha, 1990. (Ota) Dagmar Šimková: Byli jsme tam taky. Praha, 2011. (Dag) Lidové noviny: Václav Havel. Speciál Lidových Novin, Prosinec 2011. (LN)  Rudé Právo: Prosinec 1989. (RP) Reflex: K. Hvížďala o L. Vaculíkovi. Červenec 2006, č. 29. (Ref)  http://www.rukojmi.cz/clanky/1754-je-to-dvacet-let-kdy-americky-spisovatel-paul-berman-odhalil-pravdu-lasku-a-lzi-s-nenavisti-v-zivote-vaclava-havla

English

Английские слова на тему «Охрана правопорядка»

1 police полиция 
2 police station полицейский участок 
3 policeman полицейский 
4 security охрана 
5 bodyguard телохранитель 
6 guard охранять 
7 detain задержать 
8 arrest арест 
9 investigation расследование 
10 detective следователь 
11 conduct the investigation вести расследование 
12 interrogation допрос 
13 interrogate допрашивать 
14 confession признание 
15 confess признаться 
16 disclose раскрыть преступление 
17 procurators прокуратура 
18 public prosecutor прокурор 
19 court суд 
20 trial судебный процесс 
21 judge судья 
22 jury court суд присяжных 
23 juror присяжный 
24 accuser обвинитель 
25 accused обвиняемый 
26 defence councel защитник 
27 attorney адвокат 
28 defendant подсудимый 
29 advocate правозащитник 
30 convict осудить 
31 verdict приговор 
32 punishment наказание 
33 punish наказать 
34 acquit оправдать 
35 jail тюрьма 
36 cell камера 
37 prisonet заключенный 
38 execution казнь 
39 death penalty смертная казнь 
40 execution by firing squad расстрел 
41 release освободить из заключения 
42 amnesty амнистия

Railways

ОПАСНОЕ ДЕЛО- СТРОИТЕЛЬСТВО ЖЕЛЕЗНЫХ ДОРОГ

Автор - я_а_ли_на. Это цитата этого сообщения

ОПАСНОЕ ДЕЛО- СТРОИТЕЛЬСТВО ЖЕЛЕЗНЫХ ДОРОГ

То, что железнодорожный транспорт способствует развитию романтического настроения, без сомнений, является правдой. Может это чувство приходит, когда вы сидите у окна и наблюдаете за всем миром, за тем, что происходит вокруг вас. Может важную роль в этом играет социальный аспект или просто десятилетия снимаемых фильмов и написанных книг, в которых описывается теплая атмосфера ночной железной дороги. Проникая в ностальгические грезы, многие забывают о том, что создание железной дороги – опасная работа и нередко ценой за проложенный путь становилась человеческая жизнь

Поезд в облака, Аргентина

«Поезд в облака» - одна из популярнейших в Аргентине железных дорог. Имея длину в 130 миль, Дорога дугообразно охватывает большую часть пустыни. Находясь в железнодорожном транспорте, туристы имеют отличную возможность наслаждаться запоминающимися горными хребтами и бескрайним небом. Тем не менее, строительство этой железной дороги в 1921-1948 годах унесло жизни более 400 человек. К сожалению, к моменту завершения строительства этот маршрут уже устарел. Воздух и автомобильные дороги пролегающие через Анды улучшились на столько, что поезд оказался не нужен. Высокие мосты, на которых установлена железная дорога сегодня остались лишь памятником погибшим строителям пустой мечты.

 

Белый перевал, Аляска-Канада

Железная дорога, пролегающая через белый перевал, имеет длину в 110 миль. Эта невероятная длина была проложена всего за 2 года. Исходя из этой информации, не удивительно, что работать пришлось и зимой – в самых суровых условиях, которые только можно себе представить. В феврале, когда дорога прокладывалась на самой вершине гор, температура воздуха падала до -60 градусов.

 

Железная дорога смерти, Таиланд

Эта железная дорога была проложена по распоряжению японских военных сил. Имея длину 415 километров, дорога объединяла Бангкок и Рангун. Следует отметить, что 13 километров дороги составляют мосты. Дорога смерти строилась в крайне ужасных условиях для человека. Так, на ее строительство были согнаны 180 тысяч азиатских каторжников и 60 тысяч военнопленных антигитлеровской коалиции. В целом во время строительства погибли около 116 тысяч человек.

 

Тихоокеанская железная дорога, США-Канада

Эта железная дорога была основана в 1881 году. Изначально она объединяла восточную часть Канады и Британскую Колумбию. Сейчас эта дорога используется для грузовых перевозок. Пассажирские перевозки были прекращены в 1986 году. В 1984 году было начато строительство тоннеля Mount Macdonal, для расширения канадского тоннеля в горах Селкирк. Первая проверка самого длинного тоннеля (14.7 км) состоялась в 1988 году. Сегодня дорога простирается от Ванкувера до Монреаля через крупные города США, такие, как Нью-Йорк, Чикаго, Миннеаполис.

 

Duffy’s cut, Пенсильвания

В 1832 году подрядчик из Филадельфии нанял 57 ирландских рабочих, для работы по прокладыванию 30 миль путей через лес. Через 2 месяца после начала работы вспышка холеры охватила местность, что вызвало массовую панику. К тому времени как эпидемия утихла – все рабочие были мертвы. Они были похоронены в братской могиле. В этой истории не все так просто. Дело в том, что раскопки братской могилы в 2009 году засвидетельствовали факт насильственной смерти

Панамская железная дорога

История создания панамской железной дороги, пожалуй, одна из самых омерзительных историй железных дорог. Во время строительства погибли около 10 000 человек. Причиной этому стали болезни, среди которых малярия и желтая лихорадка. Условия для работы были ужасными, однако это совершенно не волновало компанию-строителя. Совпадением было то, что в то время трупы могли принести прибыль. Дело в том, что европейские медицинские школы покупали покойников для учебного процесса. Компания строитель поставляла умерших в подобные школы за большие деньги.

 

 

Тоннель Готард, Швейцария

Несмотря на маленькое расстояние этой железной дороги, 9 миль которой проведены через скалу, она унесла жизни 200 человек. Дело в том, что тоннели проверялись плохо, поэтому некоторые сектора часто затапливались или обваливались. В 1875 году швейцарские рабочие устроили бунт, который был быстро подавлен армией. В результате столкновения погибли 4 человека, а 30 получили ранения.

 

  

Secret societies

10 САМЫХ МОГУЩЕСТВЕННЫХ ТАЙНЫХ ОБЩЕСТВ В ИСТОРИИ

Автор - Viktoria_84. Это цитата этого сообщения

10 самых могущественных тайных обществ в истории

10 самых могущественных тайных обществ в истории

[more=]

Feminism and loneliness

 Dřív se lidi seznamovali na ulici, dnes máme na všechno sexkouče a randeology, říká režisér Olmer

21.9.16

Česká republika:

Režisér Vít Olmer navázal na svůj studentský snímek ze 60. let o první seznamce v ČSSR. Vvydal se do moderních seznamek a našel přehršel služeb a specialistů – randeology, sexkouče nebo institut "rychlého rande", kde se páry na písknutí píšťalky střídají u stolů. "Nejsem staromilec a nejsem proti seznamkám. Kde se mají také chudáci lidi seznámit, když jsou celý den v práci, kde stále vidí úzký okruh kolegů?" říká režisér Vít Olmer.

"Mám spoustu známých, kteří se potácejí v těch problémech, že nemohou najít partnera."

Mohlo by se zdát, že v době moderních komunikačních technologií, kdy má každý na sociálních sítích stovky "přátel", není v podstatě pro mladé produktivní jedince osamělost tématem.

Jenže jak ukazuje Olmerův dokument, toto téma  je naopak mnohem závažnější než dříve – nastává tzv. "osamělost v davu". Ačkoliv existují nejrůznější technologické vymoženosti a sociální sítě, lidé mají velký problém partnera najít.

Velkým problémem v novodobém seznamování je současný typ žen – tvrdých manažerek, které aby uspěly v nelítostném byznysu, musí jednat tak trochu jako chlap. Jenže jak v dokumentu Láska není brambora zaznívá, muž nechce mít doma rovnocenného soupeře, s nímž bude závodit v úspěších z byznysu.

_____________
Oni to v článku naznačili, ale neřekli přímo. Je to feministická ideologie, která v podstatě znemožňuje navázání normálních vztahů.

Václav Havel

Koluje po internetu:

Slyšíme poslední sloku Ódy na radost: Rekviem za zbabělost!

22.9.2016 Přišlo emailem Témata: Česká republika1077 slov

V roce 1918 měla Československá republika svou modlu T. G. Masaryka. V roce 1989 si našla další ikonu, Václava Havla. Dnes už jen pán Bůh ví, co v jeho projevech a činech byla romantická vize a co záměrná lež. Nebo vizionářská lež, či lživá vize.

Každému z té doby zůstalo v paměti něco jiného. Na co dnes vzpomínají rodiče tehdy osmiměsíční holčičky ležící na dětském oddělení na Bulovce, kterou po populistické amnestii znásilnil a zavraždil právě propuštěný pedofilní recidivista. Jaký měli tehdy pocit skuteční čeští uprchlíci ze Sudet, když se v roce 1990 omlouval sudetským Němcům, že jejich poválečný odsun „považuje za hluboce nemorální čin“. Již nikdy nevstoupíme do žádného paktu. A v listu The New York Times z listopadu 1993 horoval pro vstup Česka do NATO a dokonce nehorázně tvrdil , že “NATO není nepřítel Ruska, ale jeho partner a přibližování jeho hranic k Rusku není přibližováním nepřítele, ale naopak přibližováním pásma demokracie a prosperity“. Pak 29.dubna 1999 pro francouzský deník Le Monde prohlásil „nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární“.

Bylo by hezké, kdyby byla pravdivou tolik citovaná příhoda z kruhů Olze Havlové nejbližších, že když přišel domů a prohlásil, že se s Čalfou dohodli, že bude prezidentem, reagovala budoucí skutečná první dáma slovy “Jen aby ses z toho, Vašku, neposral".

A v této větě je v kostce povaha dnešní české a evropské politiky.

Kolik “politiků” se již posralo blahem, že jejich profesionální i lidská nedostatečnost dnes září ve světle reflektorů.

Tvrdí se, že ekonomiku řídí neviditelná ruka trhu. Ani náhodou! Ekonomiku řídí zatraceně viditelné ruce těch, kdo si z ní chtějí udělat Stolečku prostři se a Oslíku otřes se. A aby se prostíral doširoka a třásl se jak v zimnici, je třeba nejprve zničit nezávislost národních ekonomik a učinit z nich jednu globální nepřehlednou obludu. A pro tento cíl potřebují neviditelnou ruku ovládající politiku. Jen na těch jejich politických Hurvíncích a Spejblech nesmí být vidět ty vodící provázky ani postava vodiče. Stačí těmhle loutkám podstrčit své mocenské ideje a přesvědčit je, že jsou geniální a přišli na ně politici sami. Oni už se pak vodí sami a navzájem.

Právě tímto způsobem se přes politiku formuje ekonomika a ze spojení obou se rodí neskrupulózní nadvláda.

Čím a kým se rozbíjí 25 let český stát?

• Nejprve se zesměšní celý národ. Jste nevzdělanci. V Nepálu je každý pasák yaků bakalářem. Tak se založí v každé opuštěné stodole soukromá vysoká škola, aby i holka tančící u tyče, či líný synek čilého podnikatele měli Bc. Nejde o kvalitu, jde o statistiku. Klasické university opustí svou tradici Alma mater a zaplevelí se obory, o kterých uvažoval kdysi v Haliči Jára da Cimrman. Názory a práce univerzitních profesorů, které titul ctí, převálcují mediálně nejrůznější buznoexhibicionisté.
  Ze státních základních škol se inkluzivními a jinými věčnými experimenty vytvářejí budoucí školy pomocné, na nichž hlavní slovo budou mít nejrůznější metodičky z oborů inkluze, integrace, imigrace, a vypravěčky korektních pohádek o princi Bajajovi z Ugandy a jeho registrované partnerce Popelce z Damašku.
• Pak je třeba zničit národní ekonomiku, hlavně průmysl. Nic neumíte, všechno, co jste kdy vymysleli a vyrobili, byl neprodejný šunt. Nikdo ve světe nestojí o vaše nákladní tatrovky, motorky, sigma pumpy, letadla, obráběcí a textilní stroje, sklo a bižuterii.
  Zavřete vaše továrny a místo nich otevřete montovny. Aby se neřeklo, na chvíli necháme zazářit pár vašich slovutných „kapitánů průmyslu“. Ti se nakonec za pár let se svými Titaniky propadnou do septiku, protože nevěděli, že správný kurz určuje kompas a ne teploměr.
  Vy jste tak neschopní, že si ani neumíte načerpat minerálku z vaší země, vy si dokonce neumíte ani nahnat pitnou vodu do vodovodních trubek. Ještě, že jsme tu my a za mírný bakšiš to pro vás uděláme sami.
  Rozinky vyzobeme, ze zbytku uděláme sklady ojetých pneumatik, a co by nám mohlo jó konkurovat odkoupíme, utlumíme a zavřeme.
  A pokud se to českému „ proletariátu„ nelíbí, tak bacha. Stačí jeden letecký most z Ulánbátaru a můžete se pakovat. Za devět měsíců se nám počet budoucích zaměstnanců ze země olgoje chorchoje zdvojnásobí.
• Zvláště důležité je zlikvidovat zemědělství a potravinovou soběstačnost. Začne se žvaněním, že celá desetiletí jsme jedli jedovaté potraviny. A s námi se trávili autobusy plné Rakušáků luxujících cukrárny ve Znojmě a dalších jihomoravských městech. A kolony Němců, kteří se v Karlových Varech či Mariánkách cpali kachnou se zelím a vzdychali Mein Gott, ta kachna voní po kachně.
  K čemu vlastně potřebujete zemědělství. V Maroku je brambor a jahod, že vám je levně dovezeme a draze prodáme. K čemu sady. V Chile a Jihoafrické republice je tolik hrušek, že se pod nimi lodě prohýbají. Na Novém Zélandu je jablek jak euromravenců. Po Evropě bloudí kamiony s tunami kuřat, prasat a skotu a vy byste se chtěli mořit nějakou samovýrobou. Mléko je navíc nezdravé a jogurt dnes dokážeme udělat i z bramborového škrobu. Pěstuje naftořepku, a budete druhý Kuvajt. A opuštěné kravíny a vepříny jsou přece nejlepší skleník pro pěstování bylinek typu Hanojská majoránka.
• Ta nejdůležitější etapa je pak znesvéprávnění národa. Zformuje se banda speciálních věrozvěstů, kteří nám začnou vyčítat, jak jsme nemultikulturní šovinisté, kteří utlačují své spolubližní. K nim se připojí i saudsko arabský komisař a prohlásí „u vousu Prorokova, u nás se mají ženské líp, než ta vaše vykořisťovaná etnoskupina“. Neúspěch desítky let trvajících snah o integraci se vysvětlí tím, že při integrování byla pošlapána jejich práva na zachování specifických rysů jejich obohacující odlišnosti. A tak posilujeme zachování odlišnosti zvětšením průměru penězovodů a zvyšování počtu jejich aktivistických údržbářů.
  Zásadou likvidace národa je ustupování rostoucím požadavkům všech exotických odlišností a označování opravdových hodnot za měšťácký přežitek staré Evropy. Pochod anální hrdosti se povolí se vší slávou, demonstrace proti němu se zakáže jako vyvolávání třídní nenávisti proti pavím pérům v rektu.
• Poslední etapou, je vstup do celoevropské organizace, protože v jednotě blbosti je síla. Když ze samostatných přiblblých jedinců dokážete vytvořit uřvaný dav, pak ze samostatných států nakonec dokážete vytvořit sebedestruktivní unii. Současný příliv obžerných uprchlíků je jen poslední sloka unijní hymny Óda na radost. Jmenuje seRekviem za zbabělost.

Je těžké pochopit a rozumově vysvětlit takovou hlubokou a zrychlující se degradaci Evropy, která se žene do zkázy a ještě jí k tomu hraje orchestr z Titaniku.

Komentář z webu:

Slyšíme poslední sloku Ódy na radost: Rekviem za zbabělost! Když v listopadu 1989 nadšené davy zvonily klíči, všichni tvrdili, že je to zvon svobody. Kdyby tehdy někdo špitl, že tam slyší i první tóny umíráčku, tak by ho dav něžně ušlapal.

Vyšlo na Nová republika a jinde.

HIV

Dr. Gallo: “I Invented Aids To Depopulate Humanity”

Posted on July 5, 2016 by Sean Adl-Tabatabai in Health // Comments (62)

 

 

 

Dr. Robert Gallo, the scientist credited with ‘discovering’ the HIV virus in 1984, has admitted that he created AIDS in order to reduce the world’s population. 

In 1984, Gallo filed a U.S. patent application for his invention of the HIV/AIDS virus.

Dailypost.co.za  reports:

Normally, when a patent is filed and approved, as Dr. Gallo’s was, anyone who uses the product or invention owes a royalty payment to the artificer. Thus, holding the intellectual property laws to their fullest interpretations, one must solely marvel why Dr. Gallo has yet to file a proceedings seeking to recover damages from the usage of his invention? As odd as this state of affairs could sound, it bears need for extra scrutiny.

The scientific evidence is complete and compelling, the AIDS Virus is a designer bi-product of the U.S. Special Virus program. The Special Virus program was a federal virus development program that persisted in the U.S from 1962 until 1978…..

The U.S. Special Virus was then added as ‘compliment’ to vaccinum inoculations in Africa and Manhattan. Shortly thereafter the world was engulfed with mass infections of somebody’s animal virus that differed from any illustrious human sickness, it was highly contagious and additional significantly,

A review of the Special Virus Flow Chart (“research logic”) reveals the United States was seeking a ‘virus particle’ that might negatively impact the defense mechanisms of the system. The program sought to modify the ordination of the virus particle during which to splice in associate degree animal “wasting disease” referred to as “Visna”.

According to the Proceedings of the us of America, AIDS is an biological process, laboratory development of the peculiar Visna Virus, first detected in Icelandic sheep. Recently, American and world scientists ensure with 100 percent certainty the laboratory genesis of AIDS. This fact is more underscored once one reviews the ‘multiply-spliced’ nature of the HIV ‘tat’ sequence and Dr. Gallo’s 1971 Special Virus paper, “Reverse Transcriptase of Type-C virus Particles of Human Origin”.Dr. Gallo’s 1971 Special Virus paper is identical to his 1984 announcement of AIDS. Upon further review the record reveals that he filed his patent on AIDS, before he made the announcement with Secretary troubler. Earlier this year, Dr. Gallo conceded his role as a ‘Project Officer’ for the federal virus development program, the Special Virus.

The Flow Chart of the program and the 15 progress reports are undeniable proof of the United States’ game to cull world populations via the unleashing of a stealing biological organism that may ‘waste’ humanity. In light of this true genesis of the world’s most divesting biological scourge, it is the u. s. that owes ‘royal’ payments to the innocent victims. Each associated each victim of AIDS is worthy of a proper apology and a way of economic closure for an invention of death and despair, perpetrated by the United States.

The eyes of the world are upon the overall Accounting Office’s Health Care Team, under the direction of William J. Scanlon. Between 1964 and 1978, the secret federal virus program spent $550 million dollars of payer cash to create AIDS. It is now necessary to pay no matter it takes to dismantle associate invention that has junction rectifier to the best crime against humanity within the history of the globe.