Military English???

Vo vobecný angličtině v armádě...

Včera v 23:54 | Ladislav Chaloupský, Radomír Talafa |  Clanky jinych autoru

Ve služebním lístku (Žádost o spolupráci v oblasti jazykového vzdělávání) ze dne 16. června 2015 Státní tajemník Ministerstva obrany píše:

"Základem jazykové zkoušky podle STANAG 6001 je obecná angličtina, přesto považujeme za nezbytné, aby její součástí byla i vojenská tématika… "

Toto písemné sdělení se mi dostalo do rukou z odboru, který spadá do jeho gesce. Co však chce adresátům sdělit? Jaký je význam sousloví obecná angličtina? Co v tomto kontextu znamená vojenská tématika? A píše se správně tématika nebo tematika?

Abychom odpověděli na výše uvedené otázky, musíme začít u češtiny. To je náš národní jazyk, který se skládá z různých stylistických vrstev. Hovoříme očeštině spisovné a nespisovné. V poslední době se můžeme také setkat s termíny, jako jsou standardní čeština nebo spisovný standard. Složkou spisovné češtiny je tzv. hovorová čeština. K tomu, abychom se správně dorozuměli, k tomu abychom v armádě správně a jednoznačně formulovali rozkaz nebo nařízení, musíme používat spisovnou češtinu a standardní výrazy.Jazyková norma spisovné češtiny společně s její kodifikacíje obsažena v řadě slovníků a učebnic, které slouží k dodržování jazykové správnosti a udržování jazykové kultury.

Nespisovná čeština zahrnuje tzv. obecnou češtinu. Jedná se o geograficky nejrozšířenější nářečí (interdialekt). V tvarosloví a hláskosloví je charakterizována protetickým -v- (von tu větu ale zvoral, vona si to vodnese, tadydle to máš a vodepiš to), na začátku slova ou místo ú (vojenskej oujezd) používáním -ej- místo -y/i- (dejmovnice, nesmí ti spadnout mejdlo ve sprše, bejvalej náčelník Apačů, sejtko, vejfuk), zjednodušením souhláskových skupin (šak švesky sou uš zralý), dále zánikem slabičného -l- a vypouštěním -j- (neřek mi, jak se menuje), unifikací koncovek instrumentálu plurálu zakončením -ma-(zahraničníma cestama), krácení vokálů atd. Obecná čeština a ani další nářečí nejsou dostatečně vybaveny prostředky pro speciální a náročnější dorozumívací funkce. Výrazům z obecné češtiny, případně dalších nářečí, se v oficiálních projevech, ať už psaných nebo mluvených, vyhýbáme. Cizinec, který se učí češtinu a tyto výrazy náhodou slyší, si musí při návštěvě "Čechie" připadat jako Čech při návštěvě Londýna, kde je často hned po příletu na Heathrow vystaven místnímu dialektu.

Anglický jazyk je kodifikován poněkud jinak než čeština a to je také jeden z několika důvodů, proč se v této oblasti odborné jazykové termíny liší od češtiny. Používají se termíny jako BBC English, Standard English, Received Pronunciation (General RP, Refined RP, Near-RP) Oxbridge accent, King´s/Queen´s English, General American English, General American Standard a dále termíny pro oblastní variety jazyka (nářečí a dialekty), termíny jako jsou Welsh English, Scottish English, Irish English a další. Termín obecná angličtinav anglosaské lingvistice neexistuje a neexistuje ani v češtině.

Pokud si však autor služebního lístku myslel, že obecná čeština je něco jako ekvivalent nářečí v angličtině, tak je i tato úvaha z odborného hlediska mylná. Znalost nářečí anglického jazyka se v naší armádě nevyučuje a ani nepřezkušuje. Pro přezkušování anglického jazyka v armádách členských zemí NATO se používá norma STANAG 6001. Deskriptory (popisy) jednotlivých úrovní se zmiňují o nářečí (dialektu) teprve od úrovně SLP 3+, 3+, 3+, 3+ . Pro představu takové obtížnosti stačí buď zhlédnout ukázku z filmu My Fair Lady (Pygmalion) od G. B. Shawa, ve které profesor Higgins učí květinářku Doolittlovou, nebo spíše krátkou ukázku z filmu The Limey.

Testy podle této normy jsou tzv. testy všeobecných jazykových znalostí (proficiency) a ve své podstatě požadavek na všeobecná vojenská tématazahrnují. V době nedávné byla vojenská tematiku v obsahu zkoušek zahrnuta (něco se stalo?). Jakákoliv změna v deskriptorech STANAGu 6001 by musela být schválena všemi členskými státy NATO. Pokud by k tomuto nedošlo, nejednalo by se o zkoušku podle STANAG 6001. Autor služebního lístku tedy nemá evidentně jasno o obsahu této normy a ani o významu odborných termínů, které se k této normě vztahují.

Třetí triviální nedostatek je ve slově tématický. Je častou mýlkou spojovat slovo tematický se slovem téma, které značí základní myšlenku. Přídavné jméno tematický se tedy vždy píše s krátkým e a to i v jazyce slovenském.

Tolik nedostatků v jedné větě, vlastně části věty, by se snad dalo omluvit u osob, které se problematikou jazykového vzdělávání nezabývají. Je však na pováženou, když se takto oficiálně vyjadřuje ve služebním lístku zodpovědná osoba z "nejvyšších" pater ministerstva. To svědčí o tristní a pouze elementární znalosti, spíše však neznalosti v této oblasti. Buď pisatel naivně předpokládá, že adresáti služebního lístku mají o tomto tématu stejné nebo nižší znalosti, nebo je přesvědčen o své neomylnosti.

Poznámka: Výše uvedené termíny vztahující se k českému jazyku a jejich významy jsou součástí výuky na základní a střední škole. Nebylo by tedy od věci zavést pro zodpovědné úředníky a manažéry výuku základních stylistických zásad probíraných na základní škole. K problematice obecné češtiny nedávno vyšla v nakladatelství Karolinum zajímavá knížka od Milana Hrdličky "Vo vobecný češtině a jiné příběhy".