KAL-007

СОВЕТСКИЙ ИСТРЕБИТЕЛЬ СБИЛ КОРЕЙСКИЙ БОИНГ , КУДА ЖЕ ДЕЛИСЬ ПАССАЖИРЫ?

1 сентября 1983 года в небе над Сахалином при пролёте над территорией СССР был сбит южнокорейский «Боинг-747». На борту находилось 269 пассажиров. Этот инцидент по праву считается одним из самых загадочных в истории гражданской авиации.

Говорят, что создатели сериала Lost («Остаться в живых») вдохновлялись именно загадочными обстоятельствами гибели корейского «Боинга». И это неудивительно: интригующих событий и фактов, связанных с этой катастрофой хватило бы не на один сериал.[more]

Советские военные не сомневались, что самолет совершал разведывательную миссию. Он шел без опознавательных сигналов, отклонившись на 500 км от маршрута. В результате советское военное командование прервало рейс KAL-007 аккурат над сахалинским поселком Правда с помощью истребителя Су-15. Однако является ли это правдой, мы до сих пор не знаем.

«Ты шутишь?»

Хорошей бы прелюдией для сериала, вроде Lost, стал бы следующий эпизод. Примерно за два часа до того, как борт, выполняющий рейс KAL-007, занесло в советское воздушное пространство, диспетчеры гражданской службы американского наземного контроля обменялись такими фразами: «Эй, парни, там кто-то приближается к зоне противовоздушной обороны русских». – «Не может быть, ты шутишь?» - «Надо предупредить его».

Это было четко задокументировано записью диспетчеров. Вопрос состоит в том, почему экипаж южнокорейского лайнера так и не предупредили?

Объявленный хэппи-энд

Самолет Корейских авиалиний, совершавший рейс 007 по маршруту Нью-Йорка – Анкоридж - Сеул, должен был прибыть в корейский аэропорт в районе 6 часов утра. Но он опаздывал. В 7.20 к обеспокоенным встречающим вышли представители Корейских авиалиний с успокоительным сообщением, что с рейсом возникли кое-какие непредвиденные обстоятельства, однако у лайнера топлива еще на 3 часа, поэтому беспокоится не о чем. Больше официальные лица никаких подробностей не сообщили. Если бы встречавшие жили бы в США и смотрели семичасовые новости канала ABC, то они узнали бы немного больше: например, что корейский "Боинг", следовавший рейсом 007, исчез с радаров. Правда, вряд ли бы кто-то вам объяснил, почему американские телевизионщики были так озабочены опаздывающим корейским лайнером.

Ровно в 10.00, когда топливо у Боинга уже должно быть на исходе, все корейские новости озвучили слова министра иностранных дел Южной Кореи: с самолетом все в порядке, он совершил вынужденную посадку на Сахалине, экипаж и пассажиры находятся в полной безопасности. А уже через час перед встречающими лично выступил вице-президент Корейских авиалиний Чо, который как раз отправлялся возвращать пассажиров рейса 007 домой: «Менее чем за 24 часа эти проблемы будут решены, и я обещаю доставить их к вам». Одновременно в новостях были озвучены некоторые подробности инцидента: якобы рейс был насильно посажен советскими ВВС на Сахалине. Конечно, это не могло не раздражать корейцев, но все же тревога исчезла: многие встречающие отправились со спокойной душой домой. Но душа оставалась спокойной не долго...

Через час советский МИД проинформировал японское посольство в Москве (с Южной Кореей у СССР не было дипотношений), что рейс 007 не приземлился на Сахалине, и официальные лица СССР не имеют никаких сведений о местонахождении самолета.

Выход в эфир после гибели

Спустя пару дней Советский Союз официально признал, что его силы ПВО сбили самолет, нарушивший советское воздушное пространство, не реагировавший на предупреждения. Было установлено даже точное время – 22.26 по местному времени. Однако есть задокументированные записи пилотов рейса KAL-007, появившиеся в эфире спустя 50 минут после уничтожения советским истребителем. Причем сигналов о помощи они никаких не подавали. Это родило версию, что советский летчик сбил какой-то другой самолет, вероятно, американский самолет-разведчик RC-135, который внешне очень напоминает Боинг-747. Интересно, что Геннадий Осипович, пилот Су-15, сбившего лайнер, был уверен, что его мишенью являлся негражданский борт. В частности, Осипович выражает сомнение, что такой крупный самолёт как «Боинг-747» мог быть сбит всего двумя ракетами Р-60, которые он в него выпустил.

А где же пассажиры?

На борту находилось 269 человек - пассажиров и членов экипажа. Однако поисковой экспедицией не было найдено ни одного тела: только незначительные фрагменты. Любопытно, что пропавшие тела погибших возбудили воображение некоторых американских журналистов: в западной прессе появилась версия, что советские военные сожгли тела в крематории, чтобы замести следы.

Но обратимся все-таки к прямым свидетельствам. Один из советских водолазов, принимавших участие в поисках, вспоминал: «Я не пропускал ни одного спуска. У меня совершенно четкое впечатление: самолет был начинен мусором, и людей не было там. Почему? Ну, вот если разбивается самолет, даже - маленький. Как правило, должны оставаться чемоданы, сумочки, хотя бы - ручки от чемоданов... А там было такое, что, я считаю, не должны везти в самолете нормальные люди. Ну, скажем, рулон амальгамы - как с помойки... Одежда вся, как со свалки - из нее вырваны куски... Мы же месяц почти работали! ...Мало было и носильных вещей - курток там, плащей, туфель - очень мало. А то, что находили - какое-то рванье!»

Все это давало основание говорить о том, что обнаруженный спустя несколько недель после катастрофы лайнер является фальсификацией.

«Вещдоки», приплывшие на японские острова

Спустя неделю после исчезновения лайнера небольшие фрагменты боинга, куски обшивки, остатки багажа выбросило на побережье островов Хонсю и Хоккайдо. Специалисты выдвинули версию, что «вещдоки» принесло течением в Японию из района советского Сахалина, где был сбит лайнер. Правда, было одно «но». Дело в том, что в сентябре 1983 года в районе Сахалина не было ни одного течения, которое гнало бы волны с юга на север. Подробные метеосводки утверждали, что сильный ветер дул совершенно в противоположную сторону. Иными словами, обломки самолета могли попасть в Японию только с юга, но никак не с севера.

"Преступление против человечества"

Президент США Рональд Рейган, узнав о гибели южнокорейского лайнера, назвал инцидент «преступлением против человечества, которое никогда не должно быть забыто». Причем у Вашингтона был свой счет к действиям советской ПВО, поскольку в катастрофе погиб американский конгрессмен Ларри Макдональд - темпераментный антикоммунист и очень перспективных политик. Однако по неизвестным причинам обида была забыта американской стороной очень быстро. Джордж Шульц, госсекретарь США, в начале с большим энтузиазмом взялся за дело: группа лучших следователей управления безопасности на транспорте была командирована на Аляску вести расследование трагедии. Однако спустя всего несколько дней следователи вернулась в Вашингтон, так и не начав расследования.

За две недели до катастрофы

Потеря интереса к судьбе рейса KAL-007 у американцев совпала с известием, что южнокорейский пассажирский самолет с бортовым номером НЛ-7442 находился на вашингтонской авиабазе Эндрюс в течение трех дней - с 11 по 14 августа 1983 года. Именно на этой авиабазе, кстати, до сих пор базируется американский президентский лайнер – «борт номер один США». Интересно, что технологическое обслуживание южнокорейского самолета на Эндрюсе проводилось в ангаре фирмы, которая занималась поставками специального электронного оборудования. Остается только добавить, что именно борт с номером HK-7442 совершит 1 сентября 1983 года злополучный рейс c неблагозвучным и одновременно символическим названием -KAL-007…

https://cont.ws/post/415318

Herman, Brady, dalailama

Jiří Baťa 

25. 10. 2016

Kolem údajného (ne)udělení státního vyznamenání od prezidenta M. Zemana panu Jiřímu Bradymu, dnes 88 letému kanadskému občanovi bylo, díky Danielu Hermanovi, ministru kultury a údajně jeho synovci více povyku, než by si on sám zasloužil. Apropó: otec J. Brady Karel měl bratra Viktora. Viktorova dcera je matkou ministra kultury Daniela Hermana, takže pan Jiří Brady není jeho strýcem, ale bratrancem jeho matky).

Připomeňme si, že pan J. Brady byl odvlečen do koncentračního tábora jako dítě židovských rodičů. Nic německé říši neuděl a ničeho se nedopustil kromě skutečnosti, že byl od narození Židem. Pan Brady měl však to štěstí, že přežil. V roce 1949 emigroval do Rakouska a v roce 1951 odešel do Kanady, kde žil, pracoval a dosud žije a kde, kromě práce ve své instalatérské firmě si také přivydělával i na svých přednáškách a publikacích o Holocaustu. Za to, že přežil koncentrační tábor si „údajně“ (podle nízoru ministra Hermana) zaslouží čs. vyznamenání. K tomuto konstatování si dovolím citovat anonymní příspěvky čtenářů, kteří s e vyjádřili v tom smyslu, že: 

„... Zasloužil? Za co a od koho? Tento 88letý Žid byl zavlečen do koncentračního tábora, kam ho poslali Němci za to, že je Žid asi stejně "dobrovolně", jako mé dva prastrýce, Čechy. Ti tam ale šli za odboj. Jejich zdraví v KT utrpělo více než zdraví Hermanova strýce, protože umřeli v sedmdesátých letech, v podstatně mladším věku - bez metálů. Údajný Hermanův strýc po válce žil a žije v Kanadě, kde (snad) platil a platí daně, živil a živí se přednášením a psaním o Holokaustu. Kde je sebemenší zásluha o český národ, resp. český stát? Když chtějí Židé jednoho ze svých soukmenovců vyznamenat, ať to udělá Mezinárodní židovský k ongres, nebo stát Izrael! 

Podobný názor vyslovil i jiný čtenář:

„... Je mi trapné, že lidovecké prase Herman se snaží vytrucovat pro svého příbuzného vyznamenání. Pan Bredy se do koncentráku dostal aniž by spáchal proti německým okupantům cokoliv. Měl to štěstí, že přežil. Herman by se měl proto obrátit se žádostí o finanční kompenzaci na své německé „přátele“ ze Sudetoněmeckého sdružení. 

Jiný čtenář k tomu dodává: 

„... Pod vlivem mediální propagandy jsem se domníval, že pan Jiří Brady je také autorem příběhu své sestry Hany, který vyšel pod názvem "Hanin kufřík". Teď se však dovídám, že oceňovanou knihu napsala Karen Levine. A že se tedy na vzniku legendy o holokaustu pan Brady víceméně jen přiživuje. Takových odsuzovatelů holokaustu a úlohy Němců v něm, jsou celé zástupy. Je to ale snad důvod pro udělení vysokého státního vyznamenání? Konečně i fakt, že žádost o vyznamenání svého strýce podal lidovecký ministr Herman (paradoxně také přítel německého Landsmanšaftu), mi připadá ubohé, včetně následného cirkusu, když mu (úd aj ně) nebylo vyhověno. 

K výše uvedenému snad není velice co dodat. Skutečností zůstává, že není zrovna na výsost spravedlivé oceňovat jen dosud žijící přeživší z koncentračních táborů vezmeme-li v potaz skutečnost, že statisíce či miliony jiných koncentrační tábor nepřežili. Ti lidé jsou na věky věků anonymní pro širokou veřejnost, ba dokonce i ti přeživší, kteří umřeli o desítky let později a rovněž se nedočkali žádného uznání. Kdo jim dnes velkoryse vzdává čest? Nabízí se však otázka, zda je stát nebo společnost k obětem či přeživším z koncentračních táborů nějak morálně povinován je (případně) něja k oceňovat nebo vyznamenávat (pokud k tomu nejsou nějaké jiné, opodstatněné důvody). Zvláště když všichni víme, že za holocaust a další tragedie a lidské osudy je někdo konkrétní morálně odpovědný, ale po jejich odpovědnosti se nevolá. 

Je skutečně paradoxem, ne-li provokací, že zrovna lidovecký ministr Daniel Herman si vynucuje státní vyznamenání svého příbuzného, který byl zavlečen fašistickým Německem do koncentráku, ale sám se otevřeně „kamarádí či přátelí“ s „milými krajany“ z německého Landsmanšaftu. Pozadí s návštěvou (USA placeného) tajtrlíka z Tibetu „jeho svátosti“(!) Dalajlámy je už jen výhodný politický kolorit, ze kterého nekorektní lidovecký ministr Herman vytloukává svůj politický kapitál. Pan Brady i vzhledem ke svému stáří by měl pochopit, že podařený „synovec“ Herman si n a úkor jeho dramatického, krutého mládí prožitého v koncentračném táboře především ohřívá svou levnou polívčičku na ohýnkem prezidenta Zemana. Jenže plamínek zhasl a ministr Herman se s tím nemůže smířit.

Dovětek na konec: pokud pan Brady vydržel v Kanadě bez českého vyznamenání víc jak 60 let, zbytek života vydrží i bez něj. Jenom pro pana Hermana je to další nemilá prohra nejen v boji s prezidentem, ale i veřejným míněním. 

Karel Schwarzenberg

Schwarzenberg jako špatná volba - NWOO.ORG - POHLAD KONSPIROLOGA

2016-10-30  (03:54) 

Domácí ČR/SR

Schwarzenberg je kandidátem na prezidenta, který je stále zahalen závojem neproniknutelného tajemství. Nikdo ale vlastně pořádně neví, kým ve skutečnosti tento, na první pohled roztomilý, dobrotivý starý pán je a jakou hru zde hraje. A to i přes rozsáhlé publikace o jeho titulech, předcích, rodinných vztazích, panstvích, pozemcích, politických funkcích, rodinných aférách, restitučních kauzách korupčních skandálech v jeho bezprostředním okolí a rozsáhlých osobních kontaktech.

Dokonale se ví, kdo jej v dnešní době podporuje, či naopak (aniž by se vědělo, zdali k tomu jsou jiné důvody, než jen móda a trend). Nyní po Praze pobíhají mladí lidé s tričkem nebo plackou pankáče Karla, protože je to "in".
Jedna věc je to, co se o Karlovi volič na základě všeobecně známých, pečlivě vyselektovaných a kosmeticky upravených informací může domnívat, záměrně veden k určité představě, kterou mu nikdy nikdo ani nevyvrací ani nepotvrzuje a jiná věc je ta, co se se před zraky veřejnosti raději ukrývá. Pokud sem tam něco na veřejnost proniklo, bylo to okamžitě bagatelizovalo, zpochybněno, nebo zesměšněno. Dotazy na znepokojující vazby na nadnárodní organizovaný zločin byly okamžitě Swarzenbergem programově označeny za "konspirační teorie". (1)
Nicméně jeho profesní život je rozhodně méně jednoznačný. Berme tyto první svobodné přímé volby prezidenta jako výzvu k tomu nahlédnout pod pokličku Schwarzenbergova hrnce a podívat se co se vlastně vaří.
Při bližším zkoumání vychází najevo, že jeho osobní historky nejsou zdaleka tak věrohodné, jak se na první pohled jeví. Série rozporů a zvláštností kolem jeho osoby začíná například podivným životopisným údajem, že ve dvaceti osmi letech musel přerušit studia, která již nikdy nedokončil, protože se po smrti adoptivního otce Jindřicha musel starat o panství - ve dvaceti osmi letech by toho ale v podstatě mohl mít vystudováno již celkem mnoho...
Nejde o to, že by bylo podstatné, zda vystudoval a co, či nikoli, protože život sám je vždy tou nejlepší školou, ale o to, že to tvrzení dokládá, jak jsou informace o životě Schwarzenberga manipulovány ve prospěch obrazu řádného, ne li rovnou mimořádného jedince. Přitom může být právě opak pravdou.
Jedna věc je reálný obraz a věc druhá je ono simulakrum vykonstruované odborníky na ovlivňování veřejného mínění, kteří bezpochyby za operací Schwarzenberg dlouhodobě stojí (2)
Na jedné straně stojí artefakt laskavého, moudrého shovívavého a blahosklonného knížete, vystřiženého jako z pohádky, ve které dobro vždycky vítězí nad zlem a "pravda a láska nad lží a nenávistí" a na druhé straně alarmující realita pouhým okem nepostřehnutelné pavučiny organizovaného zločinu nadnárodních struktur, jejichž kořeny sahají k počátkům vzniku takzvané černé benátské šlechty a propojují se v dnešní době v nespočetné legie vzájemně provázaných lóží, spolků, korporací, církevních a sekulárních organizací, bankovních domů, právnických kanceláří, hedgových fondů a offshorových finančních společností, které se angažují ve všech myslitelných i nemyslitelných formách podniků, od pornografie, obchodu s bílým masem, drogami, finančními deriváty, nerostnými surovinami, hazardem, pozemky a nemovitostmi, drahými kovy, zbrojními technologiemi, informacemi, revolucemi, převraty a válkami. Je to tak komplexní klubko podvratných aktivit, že rozmotat je a někoho konkrétního usvědčit, je téměř nemožné. (3)
Struktura těchto kruhů vypadá jako klasická matrjoška. Jedna vrstva ukrývá další vrstvu pod kterou se nachází vrstvy další a další.

Málo kdo je schopen nalézt souvislost s okupací Afghánistánu, výrobou opia, odštěpením Kosova od Srbska, barevnými revolucemi ve východní Evropě a Eurasii, Arabským jarem, bombardováním Libye, ozbrojenými střety v Mali, finanční krizí, úspornými opatřeními, zaváděním ESM, atd. Právě proto je možné, aby jak plány na zavedení takzvaného Nového světového pořádku, jejich dlouhodobé naplňování, tak i jeho aktéři a protagonisté, zůstali veřejnosti utajeni. (4)

Organizmus tohoto nadnárodního spiknutí organizovaného zločinu proti státní suverenitě, svobodě a společenskému pořádku je jako hydra. Jen co se odsekne jedno její chapadlo, naroste na druhé straně další. Prostředky tohoto kriminálního spolku jsou prakticky neomezené. Jejich nástrojem se stávají nedemokratické režimy zrovna tak, jako nedemokratické instituce.

Jsme svědky nápadně rostoucího vlivu Evropské komise, Evropské centrální banky, Organizace Severoatlantické Smlouvy, tak jako všudypřítomnosti vojenských posádek a základen Spojených států amerických a na druhé straně radikalizace společnosti, zejména v arabském světě, ale nejen tam, v důsledku dlouhodobého tlaku a sofistikovaným psychologickým operacím na makro i mikroúrovni, vedoucím ke střetům uvnitř společnosti a mezi civilizacemi, ať už na základě etnického štěpení, nebo náboženského. Třídní boj byl nahrazen bojem za lidská práva, bojem o nerostné suroviny, bojem sektářským a kulturním. Vše vždy dobře pokryté podchycenou sítí veřejných sdělovacích prostředků. (5)Není možné si s podivem nepovšimnout, co se na světě posledních 10-20 let děje. A kupodivu mnoho událostí vede byť jen okrajově ke Karlu Schwarzenbergovi, který se donedávna šikovně ukrýval za osobou Václava Havla.

Jejich doménou byl rafinovaný dvousečný konstrukt konceptu ochrany lidských práv, kterých kadence zaznamenala od Helsinské konference 1975 až do vzniku doktríny R2P (odpovědnost chránit) 2005 za jejich spoluúčasti obrovský vývoj, během kterého se událo pod hlavičkou míru, ochrany lidských práv, mnoho nevymazatelných zvěrstev, jak v Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku, Libyi, Syrii, tak i mnoha dalších místech v menší míře. Nemluvě o počtu geopolitických rošád známých jako barevné revoluce.
Tyto rozsáhlé a smrtící geopolitické operace vždy vyžadují mezinárodní konsenzus a proto je důležité mít na správných místech "správné" loajální lidi, kteří jsou součástí plánu a součástí kumpánie. Po smrti Havla a bezprostředně před očekávanou zásadní mezinárodně politickou událostí, je pro mezinárodní organizovaný zločin nutné udržet své hráče v poli. V České republice proto musí na hrad jejich Schwarzenberg!

Zdatný mediální tým, který je dirigován zpovzdálí je připraven a vždy hbitě proměňuje "Calyho" v normální situaci téměř neakceptovatelné zápory na mediálně "sexy" a roztomilé klady.
- nemotornost prodají užaslé veřejnosti za šarm
- šišlavost za šlechtický přízvuk
- ráčkování za reminiscenci na "kultovní mravní autoritu" Václava Havla
- špatnou artikulaci vydají za nonšalantnost
- špatnou češtinu za logický důsledek dlouholetého nuceného exilu
- chabou rétoriku za nadřazenost
- narkolepsii (nenadálé usínání) za blazeovanou znuděnost hloupými žvásty svého okolí.
Prostě Schwarzenberg je mediální hvězda, celebrita s kvalitami nadčlověka! Do televizních a dalších živých debat jej vybaví naslouchátkem, aby byl jejich kandidát vždy schopen odpovídat i na ty nejzáludnější otázky pohotově a kompetentně, po vzoru jeho záoceánských protějšků.
Přitom stále ještě zůstává naprosto mimo pozornost a potlačeno do neproniknutelných temnot nejzazších koutů vnímání, kdo Schwarzenberg skutečně je a co reprezentuje. Nechť tedy zvítězí pravda. A pravdou je, že Schwarzenberg kandiduje z donucení. Existují kruhy, vůči kterým má tento kandidát závažné závazky, kvůli kterým je dokonce ochoten v 75ti letech podstupovat kalvárii kampaně a státní funkce, namísto zaslouženého odpočinku na svých panských lesích, luzích a hájích.

Nikoho pod mediální palbou superlativ a pod veselým jásotem mávající radostné mládeže očekávající lepší zítřky ani nenapadne, že se stává obětí důmyslné fata morgány, která ošálí veškeré smysly, otupí ostražitost pozorovatele a zastíní jeho zdravý rozum. Jako zasažen ranou do hlavy, občan zapomíná na zásadní skutečnosti, které by okamžitě smazaly jakoukoliv sympatii k tomuto záhadnému muži, hrajícímu neskutečné divadlo a dlouhá léta skrývajícího před zraky věrných poddaných svou skutečnou identitu a skutečné poslání. Zcela podle devizy "svět chce být klamán".
Pokud bychom se z praktických důvodů nezabývali jeho předky, zejména jeho rodiči, jejich vazbou na fašistickou organizaci Vlajka a jejich hrůzného působení kolem pracovního táboře Lety, popsaného v knihách amerického historika Paula Polanskyho "Bouře" a Tíživé Mlčení", pokud bychom se nezabývali ani vazbami jeho manželky na rakouské nacistické elity, ale věnovali bychom se skutečně jen a jen jeho osobě, i tak bychom se dozvěděli věci, které by nám v žádném případě nezapadaly do mediálně vytvořeného obrazu vlídného a roztomilého tatíčka. (6)
Pokud si totiž někdo myslí, že šlechta, tituly a hodnosti jsou dnes jen romantickou reminiscencí dávno zašlých dob, jen ozdobou, tradicí a folklórem, ten nechť se zamyslí nad tím, zdali je běžné, že se mocní a bohatí dobrovolně vzdávají své moci a svého bohatství, a zda se zasvěcení mohou lehce vyvázat ze slibů a přísah složených na čest a na život. Pochmurné dědičné úděly, loajalita k rytířským řádům a ctnostem, poslušnost k nadřízeným v lóžích a bratrstvech, stovky let staré odkazy plánů o dobývání světa a zachování starých pořádků klidně i pod jménem pořádků nových...
Co může 75ti-letého starce tedy reálně motivovat a přimět k tomu, aby již druhé období sloužil na postu ministra zahraničí a harcoval se světem křížem krážem, musel se účastnit zasedání vlády, coby její místopředseda, nocovat v hotelech v nejrozmanitějších koutech planety a řešit problémy jednou libyjské, podruhé syrské ozbrojené opozice a trávit dlouhé hodiny v posléze nepohodlných křeslech vládní letky, podstupovat spoustu dalších namáhavých a únavných úkonů jen a jen pro "blaho národa". Nyní dokonce musí podstupovat debaty s politickými oponenty a tvářit se mile a angažovaně, aby naplnil tajné plány svých mocných soukmenovců a obsadil nejvyšší úřad v zemi. A tajné plány to jsou! (7)
V probíhající kampani se, po vzoru barevných revolucí a arabského jara, se pro dobro své prezidentské kampaně obklopuje mládeží, proto, aby uchvátil další a další mladé lidi pro "dobrou věc" a vytvořil tak lavinový efekt, který by mu dopomohl k volebnímu vítězství.


Neštítí se přitom ničeho, jednou se nechá vyobrazit jako kapitán lodi, podruhé jako punk, pak si připne placku se svým stranickým kolegou z TOP09 Kalouskem stylizovaným do "pankáče", jen aby okouzlil mládež nadsázkou a strojeným humorem. Věc je nicméně naprosto vážná.
Jedná se totiž o velmi dobře promyšlenou a v mnoha odlišných kulturách osvědčenou taktiku, která se zakládá na technice "nenásilného boje" opírající se o mládež a studentstvo, použité například již v Číně na náměstí Tiananmen v roce 1989, nebo v Egyptě na káhirském náměstí Tahrír v roce 2011. Techniku, která byla vyvinuta a vždy výhradně aplikována tajnými službami, které barevné revoluce a další podvratné akce v nejrůznějších strategicky významných státech prováděly. (8)
Schwarzenbergovo předlistopadové působení v kontextu podpory českého disentu zapadá přesně do této logiky.
Dodnes není zcela jasné, kdo poskytoval finance, které Schwarzenberg jako skleněný muž, tančící s lehkostí baletky mezi rozdivočenými estébáky, kteří si jej z vyšší moci vůbec nevšímali, rozdával mezi české chartisty. Všechny cesty vedou k ministerstvu zahraničí USA a agenturám typu NED a GMF. (9)
Jedno je ale jasné - jeho peníze to nebyly, protože ve Vídni byl Schwarzenberg všeobecně znám znám jako "Negerant", neboli zkrachovanec, přežívající jen díky nekonečným půjčkám spřízněných nebo spřátelených šlechtických rodin, zejména vévody Lichtensteinského (ano, Lichtenštejnů, díky kterým byli české stavy poraženi na Bílé hoře, jak se dodnes holedbají jejich potomci. (10)
Pravá ruka CIA pro boj za uchvácení střední a východní Evropy, Helsinská federace pro lidská práva se sídlem ve Vídni, kterou Schwarzenberg "vedl" od roku 1984 až 1991, byla v roce 2008 vytunelována a připravena o 30 milionů korun, takže tam i po pádu železné opony skutečně nějaké nemalé prostředky zbyly. Ale to už měl Karel dávno nové bydlo. (11)
Závazky vůči zesnulému Franzi Josefu II. von und zu Liechtenstein a jeho synovi Jan-Adamovi II. tíží Schwarzenberga dozajista mimořádně až dodnes. I přes to, že málem obral dceru svého adoptivního otce, Elisabeth Schwarzenbergovou, provdanou Pezoldovou o veškeré nároky na majetky, které by byla získala díky podivuhodným restitucím Karla po úspěšné operaci zvané sametová revoluce. Soudní spor mezi nevlastními sourozenci však stále pokračuje. (12)
Slovutný hotel Palais Schwarzenberg na Schwarzenbergském náměstí ve Vídni musel být na 60 let pronajat bankám a další nemovitosti, třeba lovecký zámeček Obermurau ve Štýrsku byly prodány. (13)
Mohl by být "Kari" trojským koněm pro likvidaci Benešových dekretů a uplatnění nároků válečných kolaborantů a sudetských Němců? Je to jeho tajným úkolem, nebo existují i další?
Může být plán na založení IV říše pravdivý? Je možné, že po sjednocení Německa je druhým krokem rozšíření jeho území pod korouhvičkou Evropské Unie? Žije stále ještě odkaz nacistů a kráčí ruku v ruce s kohortami klerofašistů? Klerofašismus - toť rodinná tradice Schwarzenbergů. (14)
O záměrech uprchlých nacistů a jejich potomků obšírně informoval Paul Manning, novinář CBS v knize Bormann: Nazi in Exile (15)
Právě započaté církevní restituce napovídají tomu, že tu skutečně nějaký přesun majetku již celou dobu probíhá. Plán restitucí existoval již za Topolánkova kabinetu a byl součástí komplexních zákulisních dohod o porcování veřejných zdrojů mezi vládními partajemi. Silně zjednodušeně řečeno: Bursík měl dostat emise, Kalousek restituce a Topolánek ekologickou megazakázku. Pivotem vyjednávání byl Schwarzenberg. Celý plán ztroskotal na předčasném konci vlády (během slavného předsednictví Evropské Unii). Takže nakrást si stihli jen přátelé Alexandra Vondry, Schwarzenbergova dlouholetého chráněnce a designovaného nástupce, shodou okolností laureáta vyznamenání NED a absolventa stáže u GMF. Někdy se ale neurodí.
GMF, neboli Marshallova nadace byla mnohými, nejen Manningem identifikována jako PR zástěrka nadále trvající operace fluchtkapitálu a uprchlých nacistů s cílem znovunastolení Velkoněmecké Říše. (16)
Schwarzenberg, který jako řádný člen podporoval rakouské lidovce ještě před 89 rokem, je znám svojí podporou lidovcům českým za tučných let Cyrila Svobody. Během jeho politických námluv se Stranou zelených dokonce vnutil Bursíkovi myšlenku spojení ekologů s katolíky. Po Bursíkově debaklu a nenadálém konci Topolánkova kabinetu se nicméně tato myšlenka vytratila a přelila se do vzniku TOP09 spojením některých oportunistických kádrů z KDU/ČSL a ODS.

Držme se faktů, týkajících se výhradně osoby Schwarzenberga. Nejdůležitějším faktem je jeho tajemství a klam. Opředen mnoha mýty o vlastenectví, eleganci, noblese, proslulém neotřelým líbáním dámských rukou, proplouvá společností jako černobílý film pro pamětníky a budí dojem nezkorumpovatelného ochránce tradičních mravních hodnot. Jeho nadace "Fürstlich Schwarzenberg'sche Familien-Privatstiftung in Vaduz" včetně dceřiných firem nicméně v roce 2002 podle rakouské tiskové agentury APA dlužila nemalou částku 150 milionů korun. (17)
Mnoho těchto hodnot jím tedy doposud ochráněno nebylo, alespoň těch hmotných ne. O morálce zde raději pomlčíme, i když věrnost a úcta k lidu mezi ctnosti určitě patří, nikoli však mezi Schwarzenbergovy. Je až zarážející, že své pohrdání k Čechům Schwarzenberg nikdy nikterak neskrýval! Jeho názor je např. tento: "je zajisté pravda, že Lobkovický palác je významná památka. Ale ani Spolková republika Německo není schopna ji někam odnést. Památka zůstává na svém místě v Praze a Spolková republika Německo bude asi mít víc prostředků ji udržovat v řádném stavu, než má toho času Česká republika." (18)
Nebylo tedy nikdy pravdou, že restituent Schwarzenberg, jehož restituce dodnes budí velká podezření a vyvolávají mnoho otázek, zejména o jejich legitimitě, by byl takříkajíc "za vodou". (19)
Právě probíhající žaloba princezny Petzoldové, která díky machinacím nevlastního bratra, dobrotivého kandidáta "výsosti" Karla přišla o rozsáhlé majetky, může ještě pěkně zamíchat s jeho majetkovými poměry. Konečný verdikt se očekává na jaře. (20)
Tato závislost na chlebodárcích Schwarzenbergovi na druhou stranu vždy otevírala dveře k nejrůznějším tajným spolkům a lóžím, ke kterým měl blízko již díky jeho poděděnému titulu "výsost" a "rytíř zlatého rouna". Moto rytíře zlatého rouna je "za námahu odměnou nikoli nepatrnou, ne jinak" napovídá, že lopotné, téměř zoufalé úsilí věnované předvolební kampani Schwarzenberga musí v případě úspěchu být odměněno v nikoli nemalé míře, takže lze očekávat, že má stařík skutečně něco nekalého za lubem.


Schwarzenbergova zavázanost, či náklonnost k CIA a transatlantickým strukturám expanzivních beligerentních jestřábů a vojensko-průmyslovému komplexu se neustále manifestuje při jakékoliv příležitosti. Neskutečné výroky na adresu Libye, Srbska, Sýrie, Palestiny... Podivuhodná hlasování ČR v OSN pod jeho taktovkou ministra zahraničních věcí a to jak Topolánkovy tak i Nečasovy vlády jsou smutným svědectvím Schwarzenbergovy skutečné osobnosti, nutno říci zvrácené. Ať už se to týká práva na pitnou vodu, nebo výhrad proti munici z ochuzeného uranu, ČR stojí v OSN téměř osamoceně proti zbytku světového společenství. Ve zprávách to ale nenalézáme, neboť 9ř% českých sdělovacích prostředků středního proudu je pod kontrolou oněch tajemných lidí v pozadí. Lidí, kteří se dobře znají, dlouho spolu hrají a své lóže před veřejností dobře tají. Proto i zde nemá velký smysl se o nich šířit nějak detailněji. (21)


Vyhlašování válek je predikátem mocných. Zarputilá nevraživost vůči Rusku i vůči mohamedánům musí být v případě Schwarzenberga snad genetická. V erbovním znaku useknutá hlava Turka o něčem vypovídá. Střet civilizací, právě probíhající, s tradicí téměř tisíciletou je ideálním kolbištěm pro vojevůdcovské ambice hodné odkazu rodu Schwarzenbrgů, historicky známých vojevůdců.


Nejednou zavlekl a poskvrnil čest i autoritu Václava Havla tažením do kalných vod válečných konfliktů, které na vzpomínce na bývalého prezidentovi ulpívají dodnes jako poskvrna jeho prohlašovaného humanizmu, když musel obhajovat vojenská dobrodružství proti Jugoslávii a podobně, navzdory svému hlubokému humanistickému přesvědčení. Jaké konkrétní křesťanské hodnoty Schwarzenberg vyznává, si lze jen domýšlet. Válečná dobrodružství mu dle jeho výroků k různým ozbrojeným konfliktům ve světě zjevně imponují!


Prosazování amerického radaru v Brdech, či pořádání kontraktačních seminářů pro zaoceánské zbrojařské firmy v Černínském paláci jsou drobné kamínky v celkové mozaice, která Schwarzenberga vykresluje poněkud v jiném světle, než coby dobrosrdečného přihlouplého staříka. Je to nebezpečný jestřáb, který velmi dlouho a velmi trpělivě se staženým hledím čeká jak dravec na svou příležitost.
Nedejme mu ji!

Odkazy a zdroje
(1)
Akademický text, který navrhuje použít konspirační teorie jako nástroj umlčování investigativních novinářů.
http://uloz.to/xEzouSd/cass-sunstein-s-conspiracy-theories-pdf
"Konspirační teorie" Schwarzenberg:
http://www.cojeseptem.cz/politika/trilateralni-komise/
"Conspiracy theories" Bush:
http://www.youtube.com/watch?v=6K5M0xtxQVQ

(2)
http://uloz.to/x8bWXmh/belohradsky-podzamci-voli-pankace-ze-zamku-pdf

(3)
http://en.wikipedia.org/wiki/Black_Nobility
http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/1958-21-cilu-iluminatu-a-vyboru-300.aspx
http://en.wikipedia.org/wiki/Propaganda_Due

(4)
http://www.rodon.cz/clanky/Politika/Celosvetova-drogova-mafie-a-banky-I-dil-Uvod-do-problematiky-1187
http://www.rodon.cz/print/clanek.php?id=1200

(5)
Secret societies chart
http://bureaudetudes.org/wp-content/uploads/2010/01/Americanclubs.pdf
World government chart 2005
http://bureaudetudes.org/wp-content/uploads/2010/01/wordlgov2005.pdf
World government chart 2004
http://bureaudetudes.org/wp-content/uploads/2010/01/worldGov2004gris.pdf
 “governing by network”
http://bureaudetudes.org/wp-content/uploads/2010/01/governing-by-network.pdf
Media industrial complex
http://bureaudetudes.org/wp-content/uploads/2010/01/mediaIndustrialComplex2002.pdf

(6)
Polansky - Bouře: http://uloz.to/hledej/?q=boure%20polansky

(7)
http://www.cfr.org/global-governance/global-governance-monitor/p18985?breadcrumb=%2Fthinktank%2Fiigg%2Fpublications#/Public%20Health/Overview%20Video/
http://www.cfr.org/thinktank/iigg/

(8)
The Revolution Business (Journeyman Pictures)
http://www.youtube.com/watch?v=lpXbA6yZY-8

(9)
http://www.ned.org/node/30
http://en.wikipedia.org/wiki/National_Endowment_for_Democracy
http://en.wikipedia.org/wiki/German_Marshall_Fund
http://www.antiwar.com/szamuely/sz-col.html

(10)
http://www.fuerstenhaus.li/de/fuerstenhaus/geschichte/

(11)
http://ihf-hr.org/Statement.07December2007.pdf

(12)
 http://www.parlamentnilisty.cz/rss/zpravy/Schwarzenberguv-majetek-jde-k-soudu-ve-Vidni-Kdyz-prohraje-muze-to-bolet-222109

(13)
http://derstandard.at/1297818993847/Hotelprojekt-Schwarzenberg-Wieder-warten-bis-der-Scheich-bezahlt
http://www.ots.at/presseaussendung/OTS_20021027_OTS0020/schwarzenberg-stiftung-hat-schulden

(14)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Klerofa%C5%A1ismus

(15)
http://uloz.to/xAjuHbB/bormann-nazi-in-exile-pdf

(16)
http://www.constantinereport.com/allposts/the-path-to-911-part-16-robert-zoellick-bushs-state-department-the-german-marshall-fund-a-nazi-industrial-front/

(17)
http://www.ots.at/presseaussendung/OTS_20021027_OTS0020/schwarzenberg-stiftung-hat-schulden

(18)
http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/049schuz/s049055.htm

(19)
Dokumety k restitucím jsou  dostupné ke stažní zde: http://www.uloz.to/xpJsG6b/restituce-dokumenty-rar

(20)
http://www.parlamentnilisty.cz/rss/zpravy/Schwarzenberguv-majetek-jde-k-soudu-ve-Vidni-Kdyz-prohraje-muze-to-bolet-222109

(21)
http://en.wikipedia.org/wiki/Concentration_of_media_ownership#Czech_Republic
http://www.ejc.net/media_landscape/article/czech/
http://loveforlife.com.au/files/media-moguls-1200X849.jpg

Dodatečné informace:
Belgium: Dutroux dossier summary, 1235 pages, 2005 (obchodování s dětmi za účelem pedofilie mezi mocnými, bohatými a šlechtou)
http://wikileaks.org/wiki/Belgium:_Dutroux_dossier_summary,_1235_pages,_2005
http://www.pdf-archive.com/2011/10/26/dutroux-elite/dutroux-elite.pdf

Temelín (Westinghouse)
https://www.youtube.com/watch?NR=1&v=gegE2U6yK1E
http://bcove.me/xumwsmcx

Irák
http://www.4thmedia.org/2013/01/20/iraq-a-twenty-two-year-genocide-to-all-those-victims-of-%E2%80%9Cspaceship-earth-with-the-first-world-in-control-of-the-flight-deck%E2%80%9D/
Dalěí info:
http://nwoo.org/view.php?nazevclanku=karel-schwarzenberg-je-nebezpecim-pro-ceskou-republiku-nejen-diky-jeho-soucasnym-politickym-zlocinum-ale-i-kvuli-vztahum-s-nacisty&cisloclanku=2013010057
http://nwoo.org/view.php?nazevclanku=karel-schwarzenberg-je-soucast-planu-na-globalni-totalitni-system&cisloclanku=2013010053

Donald or Hillary

The USA are about to face the worst crisis of their history and how Putin’s example might inspire Trump

20024 Views October 22, 2016 197 Comments This article was written for the Unz Review: http://www.unz.com/tsaker/the-us-is-about-to-face-the-worst-crisis-of-its-history-and-how-putins-example-might-inspire-trump/
Watching the last Presidential debate was a rather depressing experience.  I thought that Trump did pretty well, but that really is not the point here.  The point is this: no matter who wins, an acute crisis is inevitable.
Option one: Hillary wins.  That’s Obama on steroids, only worse.  Remember that Obama himself was Dubya, only worse.  Of course, Dubya was just Clinton, only worse.  Now the circle is closed.  Back to Clinton.  Except this time around, we have a women who is deeply insecure, who failed at every single thing that she every tried to do, and who now has a 3 decades long record of disasters and failures.  Even when she had no authority to start a war, she started one (told Bill to bomb the Serbs).  Now she has that authority.  And now she had to stand there, in front of millions of people, and hear Trump tell her “Putin outsmarted you at every step of the way” (did you see her frozen face when he said that?).  Trump is right, Putin did outsmart her and Obama at every step.  The problem is that now, after having a President with an inferiority complex towards Putin (Obama) we will have a President with the very same inferiority complex and a morbid determination to impose a no-fly zone over Russian forces in Syria.  Looking at Hillary, with her ugly short hair and ridiculous pants, I thought to myself “this is a woman who is trying hard to prove that she is every bit as tough and any man” – except of course that she ain’t.  Her record also shows her as being weak, cowardly and with a sense of total impunity.  And now, that evil messianic lunatic with a deep-seated inferiority complex is going to become Commander in Chief?!  God help us all!
Option two: Trump wins.  Problem: he will be completely alone.  The Neocons have a total, repeat total, control of the Congress, the media, banking and finance, and the courts.  From Clinton to Clinton they have deeply infiltrated the Pentagon, Foggy Bottom, and the three letter agencies.  The Fed is their stronghold.  How in the world will Trump deal with these rabid “crazies in the basement“?  Consider the vicious hate campaign which all these “personalities” (from actors, to politicians to reporters) have unleashed against Trump – they have burned their bridges, they know that they will lose it all if Trump wins (and, if he proves to be an easy pushover his election will make no difference anyway).  The Neocons have nothing to lose and they will fight to the very last one.  What could Trump possibly do to get anything done if he is surrounded by Neocons and their agents of influence?  Bring in an entirely different team?  How is he going to vet them?  His first choice was to take Pence as a VP – a disaster (he is already sabotaging Trump on Syria and the elections outcome).  I *dread* the hear whom Trump will appoint as a White House Chief of Staff as I am afraid that just to appease the Neocons he will appoint some new version of the infamous Rahm Emanuel…  And should Trump prove that he has both principles and courage, the Neocons can always “Dallas” him and replace him with Pence.  Et voilà!
I see only one way out:
The (imperfect) Putin model
When Putin came to power he inherited a Kremlin every bit as corrupt and traitor-infested as the White House nowadays.  As for Russia, she was in pretty much the same sorry shape as the Independent Nazi-run Ukraine.  Russia was also run by bankers and AngloZionist puppets and most Russians led miserable lives.  The big difference is that, unlike what is happening with Trump, the Russian version of the US Neocons never saw the danger coming from Putin.  He was selected by the ruling elites as the representative of the security services to serve along a representative of the big corporate money, Medvedev.  This was a compromise solution between the only two parts of the Russian society which were still functioning, the security services and oil/gas money.  Putin looked like a petty bureaucrat in an ill fitting suit, a shy and somewhat awkward little guy who would present no threat to the powerful oligarchs of the semibankirshchina (the Seven Bankers) running Russia.  Except that he turned out to be one of the most formidable rulers in Russia history.  Here is what Putin did as soon as he came to power:
First, he re-established the credibility of the Kremlin with the armed forces and security services by rapidly and effectively crushing the Wahabi insurgency in Chechnia.  This established his personal credibility with the people he would have to rely on to deal with the oligarchs.
Second, he used the fact that everybody, every single businessman and corporation in Russia, did more or less break the law during the 1990s, if only because there really was no law.  Instead of cracking down on the likes of Berezovski or Khodorkovski for their political activities, he crushed them with (absolutely true) charges of corruption.  Crucially, he did that very publicly, sending a clear message to the other arch-enemy: the media.
Third, contrary to the hallucinations of the western human rights agencies and Russian liberals, Putin never directly suppressed any dissent, or cracked down on the media or, even less so, ordered the murder of anybody.  He did something much smarter.  Remember that modern journalists are first and foremost presstitutes, right?  By mercilessly cracking down on the oligarchs Putin deprived the presstitutes of their source of income and political support.  Some emigrated to the Ukraine, others simply resigned, and a few were left like on a reservation or a zoo on a few very clearly identifiable media outlets such as Dozhd TV, Ekho Moskvy Radio or the newspaper Kommersant.  Those who emigrated became irrelevant, as for those who stayed in the “liberal zoo” – they were harmless has they had no credibility left.  Crucially, everybody else “got the message”.  After that, all it took is the appointment a few real patriots (such as Dmitri Kiselev, Margarita Simonian and others) in key positions and everybody quickly understood that the winds of fortune had now turned.
Fourth, once the main media outlets were returned back to sanity it did not take too long for the “liberal” (in the Russian sense, meaning pro-USA) parties to enter into a death-spiral from which they have never recovered.  That, in turn, resulted in the ejection of all “liberals” form the Duma which now has only 4 parties, all of them more or less “patriotic”.
That’s the part that worked.
So far, Putin failed to eject the 5th columnists, whom I call the “Atlantic Integrationists” (for details, including their names, see here) from the government itself..  Even the notorious Alexei Kudrin was not fired by Putin, but by Medvedev.  The security services succeeded in finally getting rid of Anatolii Serdyukov but they did not have power needed to put him in jail.  I still think that a purge will happen while Alexander Mercouris disagrees.  Whatever may be the case, what is certain is that Putin has not tackled the 5th columnists in the banking/finance sector and that the latter have being very careful not to give him a pretext to take action against them.
Russia and the USA are very different countries, and no recipe can be simply copied from one to another.  Still, there are valuable lessons from the “Putin model” for Trump, not the least of which that his most formidable enemies probably are sitting in the Fed.  One Russian analyst – Rostislav Ishchenko – has suggested that Trump could somehow force the Fed to increase interest rates, which would result in a bankruptcy domino effect for US banks which might be the only way to finally crush the Fed and re-take control of US banking.  Maybe.  I honestly am not qualified to have an opinion about that.
What is sure is that for the time being the USA will continue to look like that:

A homeless man, possibly a veteran, has built a “corridor of flags” to get people to give him money. Florida, October 2016.

Rich on cheapo patriotism and otherwise poor.
Hillary thinks that this is a stunning success.  Trump thinks that this is a disgrace.  I submit that the choice between these two is really very simple.
To those who are saying that there cannot be a schism in the AngloZionist elites, I will reply that the example of the conspiracy to prevent Dominique Strauss-Kahn from becoming the next French President shows that, just like hyenas, AngloZionist leaders do sometimes turn on each other.  That happens in all regimes, regardless of their political ideology (think SS against SA in Nazi Germany or Trotskists against Stalinists in Boshevik USSR).
Of brooms and body parts
Leon Trotsky used to say the Soviet Russia needed to be cleansed from anarchists and noblemen with an “iron broom”.  He even wrote an article in the Pravda entitled “We need an iron broom”.  Another genocidal manic, Felix Derzhinskii, founder of the notorious ChK secret police, used to say that a secret police officer must have a “burning heart, a cool head and clean hands”.  One would seek weakness, or even compassion, in vain from folks like these.  These are ideology-driven “true believers”, sociopaths with no sense of empathy, profoundly evil people with a genocidal hatred of anybody standing in their way.
Hillary Clinton and her gang of Neocons are the spiritual (and sometimes even physical) successors of the Soviet Bolsheviks and they, just like their Bolshevik forefathers, will not hesitate for a second to crush their enemies.  Donald Trump – assuming he is for real and actually means what he says – has to understand that and do what Putin did: strike first and strike hard.  Stalin, by the way, also did exactly that, and for a while the Trotskists were crushed, but in the years following Stalin’s death they gradually bounced back only to seize power again in 1991.  I think that the jury is still out on whether Putin will succeed in finally removing the 5th columnist from power.  What is sure is that Russia is at least semi-free from the control of these people and that the US is their last bastion right now.  Their maniacal hatred of Trump can in part be explained by the sense of danger these folks feel, being threatened for the first time in what they see as their homeland (I don’t mean that in a patriotic sense – but rather like a parasite care for “his” host).  And maybe they have some good reason to fear.  I sure hope that they do.
I am rather encouraged by the way Trump handled the latest attempt to make him cower in fear.  Yesterday Trump dared to declare that since the election might be rigged or stolen he does not pledge to recognize their outcome.  And even though every semi-literate person knows that elections in the USA have been rigged and stolen in the past, including Presidential ones, by saying that Trump committed a major case of crimethink.  The Ziomedia pounced on him with self-righteous outrage and put immense pressure on him to retract his statement (which, by the way, contradicted Pence’s stance).  Instead of rolling over and recanting his “crime”, Trump replied with this:
Beautiful no?  Let’s hope he continues to show the same courage.
Trump is doing now what Jean-Marie Le Pen did in France: he is showing the Neocons that be that he dares to openly defy them, that he refuses to play by their rules, that their outrage has no effect on his and that they don’t get to censor or, even less so, silence him.  That is also what he did when, yet again, he refused to accuse the Russians of cyber-attacks and, instead, repeated that it would be a good thing for Russia and the USA to be friends.  Again, I am not sure that how long he will be able to hold that line, but for the time being there is no denying that he is openly defying the AngloZionist deep state and Empire.
Conclusion:
The United States are about to enter what might possibly be the deepest and most dangerous crisis of their history.  If Trump is elected, he will have to immediately launch a well-planned attack against his opponents without giving them any pretext to accuse him of politically motivated repressions.  In Russia, Putin could count on the support of the military and the security services.  I don’t know whom Trump can count on, but I am fairly confident that there are still true patriots in the US armed forces.  If Trump gets the right person to head the FBI, he might also use that agency to clean house and deliver a steady streams of indictments for corruption, conspiracy to [fill the blank], abuse of authority, obstruction of justice and dereliction of duty, etc.  Since such crimes are widespread in the current circles of power, they are also easy to prove and cracking down on corruption would get Trump a standing ovation from the American people. Next, just as Putin in Russia, Trump will have to deal with the media.  How exactly, I don’t know. But he will have to face this beast and defeat it.  At every step in this process he will have to get the proactive support of the people, just like Putin does.  Can he do it?
I don’t know.  Honestly, I doubt it.  First, I still don’t trust him.  But, more relevantly, I would argue that to overthrow the deep state and restore true people power is even harder in the USA than it was in Russia.  I have always believed that the AngloZionist Empire will have to be brought down from the outside, most probably by a combination of military and economic defeats. I still believe that. However, I might be wrong – in fact, I hope that I am – and maybe Trump will be the guy to bring down the Empire in order to save the United States. If there is such a possibility, however slim, I think that we have to believe in it and act on it as all the alternatives are far worse.
The Saker
The Essential Saker: from the trenches of the emerging multipolar world
$27.95

Building permit

Building permit..

Some have asked what I've been doing in retirement.
Well, I applied for a building permit for a new house.
It was going to be 100 ft tall and 400 ft wide, with 12 gun turrets at
various heights, and windows all over the place and a loud outside
entertainment sound system. It would have parking for 200 cars and I was
going to paint it green with pink trim. Then I was gonna hire some idiot to
stand on top of it and SCREAM as loud as he could three or four times a day.

The City Council told me: Forget it...AIN'T GONNA HAPPEN!
So, I sent in the application again, but this time I called it a "Mosque."
Work starts on Monday. And here is the best part, it's going to be tax exempt!

I love this country.
It's the government that scares me.

Dalailama, Czechia

Kauza Brady: Co když jde o úplně něco jiného než o vyznamenání?

Ve své slavné komedii Anton Špelec ostrostřelec geniální herec Vlasta Burian předvedl, co se může stát, když nevybyde medaile. Píše v glose pro Prvnizpravy.cz novinář Michal Rollo.

Z loňského předávání vyznamenání

26.říjen 2016 - 20:01

Po několika desetiletích je zápletka na pořadu znova. Tentokrát v podání neherců, kteří se však ve svých rolích zdají být mistrnější než sám král komiků. A jako z chlupaté deky vylézají na povrch zajímavé souvislosti.

Tak například zpočátku bylo  trochu nejasné, že v jedné z hlavních hlavní rolí - a sice v roli navrhovatele kandidáta na hradní medaili - figuruje příbuzný navrhovaného. Nevadí to trochu?

Otázka jedna vyvolává ovšem otázku další. Jak se vlastně Hrad o tomto příbuzenství dozvěděl?  Že by se při udělování nejvyšších státních vyznamenání České republiky kádrovalo až tolik?

Pak ovšem promluvil sám navrhovatel a odhalil pozoruhodnou skutečnost. Oni to vlastně na Hradě prý věděli přímo od něj. Hned od první chvíle, kdy osobně začal za svého příbuzného z Kanady  "lobbovat".  Ale proč vlastně to lobbování začalo? Byl nutný - a vhodný - tento postup?

Otázky padají a spiklenecké teorie na sebe nedají dlouho čekat. A  najednou je z komedie typická domácí habaďura  - pro větší  „názornost"  hraná ve stylu 50. let. Se vším tím typickým folklórem kolem. Tentokrát ovšem podaným v opačném gardu.

Zvlášť, když v televizi promluví další ministr, který prý měl být přítomen u jedné z fází zvláštního lobbovaího procesu. Ministr-navrhovatel se ho původně dovolával jako očitého svědka, přítomného u klíčového rozhovoru s prezidentem. Jenže ouha. Ministr svědek žádnou prezidentovu  "proradnost"  nepotvrdí. Byl tam podle něho takový hluk, že ničemu nebylo rozumět. A ministr svědek si za tím stojí.

A jelikož padesátá léta jsou v této zemi pořád ještě kalibr, jsou tu další otázky.  Co když šlo vlastně o něco jiného?  O něco jiného než udělení státního vyznamenání?  A dokonce o někoho jiného než o samotného vyznamenaného?

Co když to, kdo bude vyznamenán, bylo ve skutečnosti. spiklencům úplně jedno. A celé vyznamenávání, byla vlastně jen podružná a krycí záležitost?

Co když šlo hlavně o to dostat  prezidenta do licitace a vyprovokovat od něj odmítnutí? Co když právě tohle byl hlavní účel? Protože ve chvíli, kdy se ukáže, že prezident nehodlá, vzhledem k podivným  "lobbovacím"  okolnostem, udělit vyznamenaní stařičkému vězni z Osvětimi, mají spiklenci vyhráno. Z prezidenta bleskurychle, skutečně bleskurychle, udělají antisemitu.

A celému národu ho předhodí jako krutovládce nejhrubšího zrna. Bezectného člověka, pochybného muže. Člověka, který kandidáta na vyznamenání na Pražský hrad  nejprve cynicky pozval, slíbil že mu udělí nejvyšší státní poctu - poté nechal osmaosmdesátiletého muže absolvovat únavnou cestu přes Atlantik - a nakonec ho zcela sprostě vyškrtl ze seznamu vyznamenaných. A to vše tento proradný krutovládce udělal jen proto, aby mohl podlézavě sloužit vlastnímu egu - a samozřejmě cizáckým zájmům.

V podstatě jako v amerických špionážních detektivkách - dokonale vymyšlené. Stačilo už jen, aby ministr-navrhovatel poskytl rozhovor sdělovacím prostředkům a své tajné lobbovací pokusy u prezidenta odhalil veřejnosti !!! 

Navzdory tomu, že tento způsob "odtajňování" nepatří ani k diplomatickým - ani i lobbistickým zvyklostem.

Účel ovšem světí prostředky. Veřejnosti se to vše samozřejmě podalo s patřičnou emociální omáčkou. Jak ten Zeman musí být opravdu krutý a pomstychtivý člověk, který nebere ohled ani na starce nad hrobem.

A naopak ani slovo o tom, že přijetí dalajlámy na ministerstvu kultury diskreditovalo dohodnutou oficiální českou zahraniční politiku. Ani slovo o tom, že od představitelů vlády se očekává, že nebudou přijímat tibetského hodnostáře oficiálně a veřejně. A navzdory tomu, že i předseda vlastní politické strany ministra-navrhovatele se s dalajlámou sešel jenom v soukromí - a domluvenou společnou vládní politiku na rozdíl od svého ministra dodržel.   

Spiklenecká teorie? Ať tak či onak, jsme již svědci, jak někteří politici začali jásat. Jakoby se skoro už zadařilo. Prezident je diskreditován, kampaň na příští prezidentské volby může začít. A spiklenci - jsou-li jací - si již mohou rozvážit rozdělení pozic na sestavení nové vládní garnitury. Jako vždy, zájemců o nové posty se najde dost. Českou republiku čeká hezký Státní svátek.

Petice, která se objevila na petičním serveru Petice24, čítá již téměř tisíc podpisů. Lidé v ní požadují odvolání ministra kultury Daniela Hermana, který je nyní v hledáčku médií kvůli sporu s prezidentem Milošem Zemanem.

"Vážený pane prezidente ČR a vážený pane premiére vlády ČR, my, občané ČR znepokojení bezpečnostními, kulturními i mezinárodně-politickými riziky, které pro Českou republiku představuje na postu ministra vlády ČR katolicko-pravicový extremista Daniel Hermann svou podporou Sudetendeutsche Landsmannschaftu, sudeťáckého revanšismu a neonacistického revisionismu, podporou různých teroristických skupin v Sýrii, podporou a otevřenými sympatiemi k banderovské ideologii, která měla za následky zrůdné válečné zločiny a genocidu za II. světové války i později, podporou klerofašismu a teokratických diktatur, což se projevilo například podoporou hlavy jedné bývalé mimořádně kruté teokraticko-feudální diktatury, kterou je Tändzin Gjamccho a mnoha podobnými aktivitami, žádáme tímto, aby byl ochráněn demokratický princip vlády ČR a její mezinárodně-politické postavení ČR tím, že tato nebezpečná a pro naši zemi riziková osoba bude postu ministra zbavena a nahrazena někým, kdo respektuje demokratické principy, lidská práva, suverenitu ČR a nekolaboruje s teroristy," píší autoři petice.

Herman tvrdí, že ho prezident Miloš Zeman osobně vyzval ke zrušení úterní schůzky s dalajlamou. Jinak neudělí jeho strýci Jiřímu Bradymu státní vyznamenání. Herman následně pro Českou televizi upřesnil, kdy a jak mu Zeman řekl o tom, že může zrušit Bradyho vyznamenání.

Jejich rozhovor se podle Hermana odehrál 8. září venku na platformě na schodišti slovenského velvyslanectví. "Tam mi prezident republiky Miloš Zeman řekl, že moji nominaci schválil, ale pokud se setkám s tibetským dalajlamou, taž že ji zruší. Takto to přímo formuloval," uvedl ministr kultury. Pražský hrad to popírá.

U stolu s Hermanem a Zemanem byli na slovenském velvyslanectví také ministři dopravy Dan Ťok (za ANO) a průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), debatu o udělování státních vyznamenání či Bradym ale podle svých vyjádření neslyšeli.

Brady, který prošel Terezínem i Osvětimí, po druhé světové válce emigroval do Kanady a tam pomáhal emigrantům z Československa, v neděli přiletěl do Česka. Ocenění za svou práci by se mohl dočkat od Univerzity Palackého nebo města Brna.

Zdroj: http://domaci.eurozpravy.cz/politika/172201-klerofasismus-diktatura-schvalovani-genocidy-lide-se-bouri-chteji-hermanovu-hlavu/

Khrushchev

Как Хрущев миру Кузькину мать показывал: стучал ли генсек ботинком по трибуне в ООН?

Самые известные в народе мифы о Хрущеве – это истории о том, как генсек обещал Западу Кузькину мать показать и стучал ботинком по трибуне на заседании Генассамблеи ООН. Однако в этих историях больше вымысла, чем реальных фактов. 12 октября 1960 г. действительно состоялось самое бурное и нашумевшее заседание Генеральной Ассамблеи ООН. И выступление Хрущева было самым эмоциональным, но на самом деле все происходило не совсем так, как потом писали в газетах.

Обещание показать Кузькину мать и эпизод с ботинком имели место в реальности, но это были две разные истории. В 1959 г. в Сокольниках проходила Американская национальная выставка. На ее открытие приехал вице-президент США Ричард Никсон, чтобы продемонстрировать достижения капиталистического хозяйства. Наглядным примером служил макет типового коттеджа, в котором отсутствовала одна из стен, и зрители могли увидеть детали быта среднестатистического гражданина США – холодильник, телевизор, стиральную машину и другую бытовую технику и мебель. Хрущев заявил, что СССР вскоре догонит и перегонит США по уровню жизни и вообще «покажет всем Кузькину мать». Переводчик замешкался с интерпретацией «непереводимой игры слов» и в результате выбрал вариант дословного перевода. «Kuzma’s mother» поставила американцев в тупик.[MORE]

Во второй раз Хрущев произнес свою коронную фразу во время визита в США в том же 1959-м г. Личный переводчик генсека Виктор Суходрев так описывал этот случай: «Мы ехали по Лос-Анджелесу, Никита Сергеевич долго смотрел на окружающую сытую жизнь, а потом вдруг снова вспомнил про Кузьму с матерью. Вновь возникла заминка с переводом, но тут на помощь пришел сам Хрущев: «Что вы, переводчики, мучаетесь? Я всего лишь хочу сказать, что мы покажем Америке то, чего она никогда не видела!»».

А в следующем году состоялась та самая 15-я Ассамблея ООН. В 1960 г. 17 африканских стран получили независимость от своих метрополий, и тема колоний активно обсуждалась на заседании. Хрущев выступил по этому поводу с эмоциональной речью, в которой клеймил колонизаторов. А после генсека на трибуну вышел представитель Филиппин и заявил о том, что следует говорить не только о тех странах, которые остаются под гнетом западных колониальных держав, но и о странах Восточной Европы, «проглоченных Советским Союзом».

В ответ на эту реплику Хрущев взорвался. Он поднял руку, требуя предоставить ему слово, но этот жест то ли не заметили, то ли проигнорировали. И вот тут-то и произошел знаменитый казус. Чтобы обратить на себя внимание, он стучал по столу кулаком, но так и не добившись реакции, стал размахивать ботинком. О том, каким образом под рукой у генсека оказался его ботинок, позже рассказала одна из женщин, обслуживающих в тот день зал заседаний: «Когда Хрущеву до своего места оставалось сделать буквально шаг, кто-то из корреспондентов случайно наступил ему на пятку, башмак слетел. Я быстро подобрала башмак, завернула в салфетку и, когда Хрущев через мгновение сел на свое место, незаметно подала ему сверток под стол. Между сиденьем и столом совсем небольшое пространство. И наклониться к полу, чтобы надеть или снять обувь, плотный Хрущев не мог, мешал живот. Так он и сидел до поры до времени, вертя под столом свой башмак. Ну а когда его возмутило выступление другого делегата, он в запальчивости стал колотить по столу предметом, который случайно оказался у него в руках. Если бы он тогда держал зонтик или трость, то принялся бы стучать зонтиком или тростью».

Как все было на самом деле…

Когда Хрущев поднялся на трибуну, никакого ботинка в руках у него уже не было. Он размахивал кулаком, но по трибуне ничем не стучал. Появившийся позже башмак у него в руке на фото в некоторых газетах – не более чем фотомонтаж. Есть только одна фотография, на которой генсек сидит на своем месте, а ботинок лежит перед ним на пюпитре. Филиппинцу Хрущев предложил «взять заступ и поглубже похоронить империализм», а в газетах потом написали: «Разъяренный Хрущев молотит ботинком по трибуне Генеральной Ассамблеи ООН и в исступлении кричит: «Мы вас похороним!»». Так и родился миф.

… и как это представили в СМИ.