Nezávislá organizace pro vyšetřování vztahu médií a politické moci (Bureau of Investigative Journalism) odhalila, že Pentagon zaplatil kontroverzní britské PR agentuře více než půl miliardy dolarů, aby zajistila přísně tajný propagandistický program v Iráku. Podle bývalého zaměstnance firmy Bell Pottinger byly výsledkem krátké televizní šoty vyrobené ve stylu arabských zpravodajských sítí a falešná povstalecká videa, která byla používána k tomu, aby byli špehováni lidé, kteří je budou sledovat.
Štáb agentury pracoval ruku v ruce s vysoce postavenými americkými vojenskými důstojníky v jejich bagdádském táboře Victory v době, kdy za jeho hranicemi zuřilo povstání. Lord Tim Bell, bývalý šéf Bell Pottinger, potvrdil novinám Sunday Times, které spolupracovaly s BIJ na tomto tématu, že jeho firma pracovala na "tajné" vojenské operaci "kryté různými utajenými dokumenty". Řekl také, že Bell Pottinger podával Pentagonu, CIA a NSA hlášení o své práci v Iráku.
Bell, jeden z nejúspěšnějších šéfů PR v Británii je uctíván za vycizelování obrazu "železné" Margaret Thatcherové i za to, že dopomohl Konzervativní straně k vítězství ve trojích volbách. Agentura, kterou spoluzaložil, měla velkou databázi klientů, včetně represivních režimů a Almy Asadové, manželky syrského prezidenta.

Vývrtka do Bagdádu

Zaměstnanec této PR firmy poskytl vůbec první rozhovor pro média, kde rozebral práci pro americkou armádu v Iráku. Videoeditor Martin Wells řekl investigativcům z BIJ, že doba, kterou strávil v táboře Victory ho "šokovala, otevřela mu oči a změnila život". Řekl, že to, co firma Bell Pottinger vytvořila, bylo schvalováno bývalým generálem a velitelem koaličních sil v Iráku Davidem Petraeusem a občas i Bílým domem.
Agentura Bell Pottinger vytvářela pro Pentagon velká kvanta materiálů, přičemž některé z nich šly daleko za rámec běžného PR. BIJ vypátralo jeho práci v Iráku pomocí seznamů obchodních smluv americké armády, zpráv Generální inspekce ministerstva obrany, federálních záznamů o zprostředkování transakcí, firemních zpráv o hospodaření a odborných publikací o vojenské propagandě. Novináři BIJ zpovídali několik bývalých důstojníků i zaměstnanců soukromých žoldnéřských agentur zapojených do informačních operací v Iráku.
V té době se v Iráku běžné používaly tři typy mediálních operací, řekl jeden ze soukromých žoldnéřů obeznámený s tehdejší prací agentury Bell Pottinger: "Bílá je autorizovaná a na etiketě je napsáno, kdo ji vyrobil," řekl. "Šedá je neoznačená a černá znamená falešné značení. Tyto typy černých operací, používané pro špehování těch, kteří je sledují, byly celkem běžným nástrojem z kufříku tohoto odvětví."
Agentura Bell Pottinger v Iráku provedla ohromnou mediální operaci v průměrné ceně stovek milionů dolarů ročně. Dokument, který objevilo BIJ, ukazuje, že tato společnost zaměstnávala na jednom místě téměř 300 britských a iráckých zaměstnanců. Londýnská PR agentura se v Iráku angažovala brzy po americké invazi. V březnu 2004 dostala za úkol od dočasné správy země "podporu demokratických voleb", což bylo vyhlášeno v její výroční zprávě. Tato firma ovšem brzy přešla k méně populárním činnostem. BIJ objevilo transakce mezi Pentagonem a Bell Pottinger v objemu 540 mil. USD, jež byly zaměřeny na informační a psychologické operace. Jednalo se o řadu kontraktů uzavřených v období květen 2007 až prosinec 2011. Bylo nám též řečeno, že podobné kontrakty v téměř obdobné roční hodnotě - 120 mil. USD - proběhly v roce 2006. Převážná část peněz byla určena na produkci a distribuci, řekl lord Bell novinám Sunday Times, ale firma odváděla asi 15 mil. liber ročně na daních.
Bývalý zaměstnanec Martin Wells řekl BIJ, že vůbec neměl tušení, o co jde, když byl u Bell Pottinger v květnu 2006 na pracovním pohovoru. Pracoval jako videoeditor na volné noze a zavolali mu z jeho agentury. Nabídli mu, aby jel do Londýna na pracovní pohovor k nové pracovní nabídce. Bylo mu řečeno, že bude dělat nové věci, které se budou vysílat ze Středního východu.
"To zní zajímavě, pomyslel jsem si," vzpomíná Wells. "Tak jdu dál, vejdu do té budovy, jsem doprovázen ve výtahu do šestého patra, vejdu dovnitř a tam jsou stráže. Pomyslel jsem si, co se to proboha děje? A ukázalo se, že se v podstatě jedná o základnu námořnictva. Jak jsem to pochopil, jednalo se o jednotku, která shromažďovala zpravodajské informace."
Po krátkém popovídání se Wells zeptal, kdy se začnou bavit o práci a byl překvapen odpovědí: "Právě jste ji dostal," řekli mu. "Už jsme si vás prověřili." Bylo mu řečeno, že odlétá v pondělí. Byl pátek odpoledne. Zeptal se, kam poletí a dostal překvapující odpověď: "Do Bagdádu." "Takže jsem měl doslova 48 hodin na to, abych si obstaral všechno, co jsem potřeboval pro život v poušti," řekl Wells.
O několik dní později udělalo Wellsovo letadlo při přístání vývrtku, aby se vyhnulo povstalecké palbě na bagdádském letišti. Wells si myslel, že by mohl být vysazen někde v Zelené zóně, z níž koaliční důstojníci řídili Irák. Místo toho zjistil, že se nachází na vojenské základně Camp Victory. Ukázalo se, že britská PR společnost, která ho najala, pracuje v centru amerických vojenských zpravodajských operací.
V době, kdy Wells zahájil svoji práci, zaplavila irácké hlavní město vlna násilí. V měsíci, kdy tam přistál, došlo tam k pěti sebevražedným bombovým útoků, včetně jednoho sebevražedného bombového útoku autem blízko Camp Victory. Ten zabil 14 lidí a zranil šest dalších.
Když popisoval své první pocity, Wells řekl, že byl šokován pracovním prostředím, které bylo velmi rozdílné od toho, na které byl zvyklý. "Byla to velmi zabezpečená budova," vzpomíná si, s "venkovními nápisy, na nichž bylo napsáno "Nevcházejte dovnitř, jedná se o uzavřenou oblasti, pokud nemáte oprávnění, nesmíte dovnitř." Uvnitř byly dva nebo tři pokoje s mnoha stoly, řekl Wells, s jednou sekcí vyčleněnou pro zaměstnance Bell Pottinger a druhou pro ozbrojené síly USA.
"Udělal jsem chybu, že jsem vstoupil do vojenské oblasti a velmi komisní voják mě tam odsud doslova vyvlekl a řekl mi, že nemám povoleno tam vstupovat za žádných okolností, jedná se o přísně uzavřené místo, ať vypadnu. A přitom měl ruku na své zbrani, což bylo opravdu milé přivítání," řekl Wells. Brzy se ukázalo, že bude dělat mnohem více než jen editovat zpravodajské záběry.

Jak se dělá vojenská propaganda

Jeho práce spočívala ve výrobě tří typu produktů. Prvním byly televizní reklamy vykreslující al-Kájdu v negativním světle. Druhým byly zpravodajské šoty, které byly dělány tak, aby vypadaly, jako by"byly vytvořeny arabskou televizí," řekl Wells. Bell Pottinger měl podle něj posílat štáby, aby natáčely filmy o nízkém rozlišení o bombardování al-Kájdy a potom je upravovat jako zpravodajské šoty. Podle Wellse byly poté ozvučeny v arabštině a posílány televizním stanicím po celé oblasti. Americký původ tohoto zpravodajství byl občas zatajován. V roce 2005 vedlo odhalení, že Lincoln Group, dodavatelská firma PR, pomáhala Pentagonu umísťovat články do iráckých novin a prezentovat některé z nich jako nezávislé zprávy, k vyšetřování amerického ministerstva obrany.
Třetí a nejcitlivější program popisovaný Wellsem byla výroba falešných propagandistických filmů al-Kájdy. Wells popsal BIJ, jak taková videa vznikala. Byly jim dány přesné instrukce: "Potřebujeme, aby byla 10 minut dlouhá, aby měla tento formát a a potřebujeme je zakódovat tímto způsobem."Příslušníci americké námořní pěchoty potom vzali takto natočené kompaktní disky a v chaosu, který vznikl při napadení určených cílů, je tam pohodily. Wells řekl: "Když v domě prováděli šťáru, vytvořili nepořádek pod záminkou, že něco hledají, a při té příležitosti tam podstrčili CD."
Tyto disky byly přizpůsobeny k přehrávání v Real Playeru, populární aplikaci pro přehrávání médií, která se přitom připojuje k internetu. Wells vysvětlil, jak tým do těchto CD vkládal kód, který byl propojen s účtem Google Analytics, který generoval seznam IP adres, z nichž bylo CD přehráno. Podle Wellse měl ke špehovacímu seznamu přístup jen přísně omezený okruh lidí. Data šla k němu, jednomu vrcholnému členu vedení Bell Pottinger a jednomu z amerických vojenských velitelů.
Wells vysvětlil jejich zpravodajskou hodnotu: "Když se někdo dívá uprostřed Bagdádu... víte, že je to trefa," řekl. "Když se ten někdo o 48 hodin později ukáže v jiné části světa, pak je ještě mnohem zajímavější, stejně tak, když se někdo dívá na více videozáznamů, protože to už je stopa." Tato CD se objevila na několika zajímavých místech, vzpomíná si Wells, včetně Íránu, Sýrie a dokonce i Ameriky. "Měl jsem dělat denní tiskovou sestavu, pokud se cokoli zajímavého vyskytlo, předat to šéfům a ti to potom měli řešit," řekl.
Pentagon potvrdil, že Bell Pottinger pro ně v Iráku pracoval jako dodavatel v rámci Jednotek informačních operací (Information Operations Task Force - IOTF) a že přitom vytvářel materiály, z nichž u některých bylo otevřeně přiznáno, že pocházejí od koaličních jednotek a u některých ne. Trval však na tom, že všechny materiály pocházející od IOTF byly "pravdivé".
Práce pro IOTF však nebyla jediná mise, na níž Bell Pottinger pracoval. Wells řekl, že některé materiály Bell Pottinger byly vytvořeny pro Jednotky psychologických operací (Joint Psychological Operations Task Force - JPOTF), což bylo úředně potvrzeno americkým ministerstvem obrany. Oficiální vyjádření ministerstva obrany bylo, že nemohou komentovat detaily o aktivitách JPOTF. "O metodách získávání zpravodajských informací pro minulé či současné operace nediskutujeme," řekli jim. Lord Bell, který na počátku tohoto roku odstoupil z funkce šéfa Bell Pottinger, řekl Sunday Times, že nasazení sledovacích zařízení popsaných Wellsem je "jistě možné", ale že on o osobně o tom nic neví.
Výstupy Bell Pottinger byly schvalovány velitelem koaličních sil v Iráku. Wells vzpomíná: "Na věci, které jsme ten který den udělali, dohlíželi dva plukovníci. Pokud s nimi byli spokojeni, šlo to ke gen. Petraeusovi." Některé z projektů šly ještě více v řetězci velení. "Pokud (Petreaus) nemohl něco podepsat, šlo to po linii do Bílého domu a bylo to schváleno tam, a odpověď se vracela zpět po téže linii." Petraeus se stal v roce 2011 ředitelem CIA, poté rezignoval v důsledku aféry s novinářkou.
Irák byl lukrativní příležitostí pro mnoho firem specializujících se na komunikační strategie. BIJ zjistilo, že za služby jako umísťování reklamy v médiích, výroba videozáznamů, billboardů, reklama a průzkumy veřejného mínění bylo v letech 2006 až 2008 zaplaceno více než 40 společnostem, včetně amerických firem jako např. Lincoln Group, Leonie Industries a SOS International, stejně jako v Iráku registrovaným firmám jako např. Cradle of New Civilization Media, Babylon Media a Iraqi Dream. Avšak největší částky, které byl BIJ schopen vystopovat, mířily do Bell Pottinger.
Podle Glena Segella, který pracoval v jednotce informačních operací v Iráku v roce 2006, byli dodavatelé používání částečně kvůli tomu, že armáda neměla vlastní odborné kapacity, ale částečně také proto, že z právního hlediska prováděla svoji činnost v "šedé zóně". Segell ve svém článku “Covert Intelligence Provision in Iraq” z roku 2011 poznamenal, že americké zákony zakazují vládě, aby používala na své obyvatele propagandu. V globalizovaném mediálním prostředí by irácké operace teoreticky mohly být sledovány v USA, takže "čistě z právního hlediska armádě není povoleno provádět všechny tyto... operace," napsal Segell. Segell však tvrdí, že informační operace v Iráku jsou něco jiného. Někteří experti to ovšem zpochybňují. Vojenský think tank Rand Corporation ve své studii z roku 2015 dospěl k závěru, totiž že "když se pokoušeli posoudit informační, vlivové a přesvědčovací úsilí, byly jim vládou a ministerstvem obrany kladeny překážky." Operace Bell Pottinger pro americkou vládu byly ukončeny v roce 2011 poté, co se americké jednotky stáhly z Iráku.

Šéf je pyšný, pěšák má pochybnosti

Wells opustil Irák po méně než dvou letech, měl dost stresu z práce ve válečné zóně a každodenního sledování videozáznamů plných zvěrstev. Když se dívá zpět na dobu, kdy vytvářel propagandu pro americkou armádu, je Wells na vážkách. Cílem práce Bell Pottinger v Iráku bylo poukázat na nesmyslné násilí al-Kájdy. Řekl, že v té době si myslel, že toto zveřejňování slouží dobré věci. "Ale pak se někde v mém svědomí zjevila myšlenka, zda byla správná věc tam pracovat."
Lord Bell řekl, Sunday Times, že je "pyšný" na práci Bell Pottinger v Iráku. "Udělali jsme hodně pro to, abychom pomohli vyřešit tu situaci," řekl. "Nestačilo to. Nezastavili jsme zmatek, který se šířil, ale to bylo součástí americké propagandistické mašinerie."
Wells říká, že se nikdo nikdy skutečně nedozví, jestli ty materiály dosáhly svých cílů. "Domnívám se, že kdyby se ta situace posuzovala dnes, vypadalo by to, že to nezafungovalo. V té době však, kdo ví, kdyby to zachránilo jen jeden život, tak jsme dělali dobrou věc."
Zdroj: The Daily Beast 
Redakčně kráceno, mezititulky e-republika