Zedník s kvadratickou rovnicí, pekař s logaritmy, instalatér s integrály? Musí mít opravdu každý maturitu? Ano, dnes už musí! Hrozba amerikanizace učňovského školství je tady!
Zedník s kvadratickou rovnicí, pekař s logaritmy, instalatér s integrály? Musí mít opravdu každý maturitu? Ano, dnes už musí! Hrozba amerikanizace učňovského školství je tady!
Komedie s názvem „sjednocování metodiky hodnocení znalostí středoškolských studentů“pokračovalo i letos dalším kolem tzv. státních maturit. A překvapivě i letos se ukázalo, že v České republice je středoškolské studium rozděleno celkem do svou táborů. Jedna část středoškoláků maturity zvládá, druhá propadá. Gymnázia mají tradičně velkou úspěšnost svých studentů při skládání maturity, zatímco učňovské obory s maturitou a nástavbová studia jsou na tom velmi špatně [1]. A pokud si někdo na ministerstvu dělá iluze, že se situace zlepší, žije asi na úplně jiné planetě. Maturita je přitom v dnešní době naprosto nezbytná, a to jak z hlediska platového, tak především z hlediska právních nároků na obsazení pracovních míst.
Pokud dnes nemáte maturitu v České republice, na úřadu práce vás zařadí ve svých interních seznamech do kolonky „bez vzdělání“. Ne, to není vtip. Kamarádka mojí manželky přijela na návštěvu a vyprávěla, jak na úřadu práce nahlédla do své složky, když úřednice byla otočená zády. Položila tedy úřednici dotaz, proč je vedená ve složce s fixou napsaným nápisem „Uchazeči bez vzdělání“. Úřednice jí na to odpověděla, že toho si nemá všímat, že to je pouze označení úřadu pro vnitřní rozdělení uchazečů, ale v evidenci je prý vedená správně. Tedy vyučená s výučním listem jako servírka. Realita je dnes prý taková, že to, co dnes může dělat člověk bez výučního listu a stačí k tomu zaškolení, to se nově posuzuje, jako kdyby dotyčný člověk školu středoškolského typu vůbec neměl!!
Výuční list už se někde považuje jako „bez vzdělání“
No řekněte sami, kdo by nabíral na běhání po place servírku s výučákem, když tu samou práci zvládne cizinec bez vzdělání, např. dívka z Ukrajiny, které stačí dát pouze ubytování a nocleh a její jediná mzda jsou dýška od zákazníků restaurace nebo hospody. A takových oborů je čím dál tím více. Instalatéři z Ukrajiny, kuchaři z Bulharska, dámské krejčové z Balkánu. A když přijdete na úřad práce a chcete jenom trochu lepší práci, kde je vyžadována zodpovědnost, hned tam najdete poznámku, že je požadována maturita, to abyste uměli zapnout počítač a myší kliknout na aplikaci na ploše. V rámci globálního chudnutí tak dochází k tomu, že společnost generuje dvě skupiny absolventů. Jedna skupina představuje budoucí armádu nezaměstnaných s vysokoškolskými diplomy, kteří budou sedět v Tescu za kasou.
Druhá skupina budou učňové, kteří se bez maturity buď vrhnou do podnikání a uživí se rukama a relativně dopadnou ze všech nejlépe, anebo podnikání nezvládnou a na úřadu práce pro ně zbudou tzv. generické fleky určené pro každého, to znamená práce, které může po zaškolení dělat každý, a to jsou ty typické pozice ve skladech, v Amazonech, u výrobního pásu, na lince, při zařezávání dvanáctek, a jak jsem byl do redakce upozorněn, nově už i šestnáctek, tedy dvou plných osmihodinových směn na jeden zátah, což je nový trend, který v rámci montoven v zemích bývalého východního bloku nově zkouší Human Resources odborníci, tedy manažeři na lidské zdroje. A zkuste si představit člověka po 16 hodinách u pásu s krátkými přestávkami. Člověka vyždímat a odhodit.
Co je to efekt Titanicu na trhu práce?
Ale vraťme se ke školství. Systém byl od počátku 90 let nastaven tak, že každý bude mít maturita a téměř každý druhý bude mít VŠ diplom. Boom nových oborů, genderových studií a humanistických fakult vychrlil za 27 let statisíce vysokoškoláků, kteří nenašli uplatnění a obsadili tak místa na trhu práce, která donedávna stačila lidem s maturitou. Tím vznikl efekt „Titanicu“, což je situace, kdy zástupy a davy lidí s nejvyšším vzděláním na trhu práce vytlačují ty s nižším. A ti níže potom vytlačují ty ještě níže. Když potom rodiče vidí ve společnosti výsledek, kdy paní v kanceláři, která ťuká do počítače jména návštěvníků hotelu, musí mít diplom z VŠ z oboru studia lidských zdrojů a veřejné komunikace, zatímco nedávno na to ještě stačila paní s maturitou. Ta dnes bude dělat jenom její zástupkyni, ale bez možnosti postupu, pokud si také neudělá na VŠ titul, třeba dálkově. A tato paní vytlačila jinou, která má jen výučák z hotelové školy. A protože neumí vařit, tak pomáhá s nádobím v kuchyni.
Nabízí se tedy otázka, jestli je opravdu nutné, aby každý měl maturitu? Nerozumím tomu, proč by pekař, který peče výborné produkty, musel mít maturitu, nebo zedník, instalatér, topenář, pokrývač, automechanik. Stát by měl naopak nastavit takové podmínky, aby výuční list měl stejnou hodnotu jako maturita. Aby se rodiče nebáli posílat děti na řemeslo, protože jak se říká, řemeslo má zlaté dno. Je důležité, aby maturitní studium pro studenty s výučním listem bylo koncipováno tak, že studium bude např. navazovat v plném rozsahu na učební obor. Dnešní systém dvouletých nástavbových studií je příliš krátký. Za dva roky se nemůžou studenti z učebních oborů naučit tolik, co gymnazisté za 4 roky. To je prostě nesmysl. Takže pokud stát chce vyrábět studenty s maturitou a následně vysokoškoláky s diplomy, kteří budou sedět v Tescu za pokladnama anebo odejdou do zahraničí vykládat zboží do regálů, tak musí radikálně prodloužit studium pro absolventy učebních oborů.
Amerikanizace učňovského školství
Protože pokud k této změně nedojde, tak se stane něco daleko horšího. A už asi víte, co to bude. Když rodiče uvidí, že odborné školy a učiliště mají takovou špatnou úroveň výuky humanitních předmětů, že prakticky 50% studentů s výučákem a z nástavby propadne u maturity, tak rodiče přestanou děti na učební obory posílat úplně a vznikne „amerikanizace“ učňovského školství. Učební obory, odborné školy a učiliště úplně zaniknou a děti, které budou chtít dělat řemeslo, se půjdou po skončení základní školy učit do firmy, kde sice získají praxi, firma jim dá i místo, ale dítěti se nedostane žádného humanitního vzdělání po ukončení ZŠ. To je model amerického „učňovského“ školství, které schválně dávám do uvozovek, protože v USA takové školství statutárně neexistuje. Dítě jde za základní školy do firmy, po 2 letech získá papír od komise v rámci cechu nebo státní technologické komise v daném oboru a tím to hasne. Výsledkem je potom člověk, který svými znalostmi, obecným rozhledem a vědomostmi zamrzl na znalostech základní školy.
Většina rodin v USA toto nechce připustit, a tak posílají své děti na státní školy, kde je mizerná výuka a obrovská úmrtnost při závěrečných testech (maturitě), anebo mají rodiny peníze a dítě rovnou pošlou na soukromou střední školu, která zajistí, že dítě maturitu zvládne. Takže do učení po skončení základní školy chodí jen děti z těch nejchudších rodin, kde chybí peníze a dítě musí hned do učení, aby mohlo vydělávat peníze co nejdříve. A když se dívám na proces v ČR, vidím to úplně jako přes kopírák.
Cílem současné školské politiky ČR je navodit krach odborných škol a učňovského školství vybudovaného v ČSSR po II. sv. válce (protože předtím za I. republiky fungovalo učňovské školství v ČSR stejně jako dnes v USA), aby se otevřel a podpořil trh se soukromými středními školami. Pokud dítě nezvládne státní gymnázium, pošle se do soukromé školy, kde mu to nalejou do hlavy specialisté. Za peníze. A kdo na to nebude mít a dítěti nepůjde učení samo, tak takové děcko skončí v 15 letech na pracáku jako nekvalifikovaná síla do Amazonu nebo do montovny Foxconnu. Proces likvidace školství v rámci procesních tezí NWO tak jede naplno a v přímém přenosu. A rada rodičům? Pokud nemáte nadprůměrně chytré dítě, začněte šetřit na soukromou střední školu, a zřejmě i na soukromou vysokou školu. Tam se totiž přijímačky obvykle nedělají, pouze si dítě pozvou na motivační pohovor.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Komentáře čtenářů
Pekař je dnes spíš vulkanizér, rozpékající polotovary z Polska
Nerozumíte? No protože obchod s nejrůznějšími tituly, certifikáty, akreditacemi, školeními, profesními průkazy atd. je obrovský, naprosto báječný kšeft. A zaplatíte to vy, pokud budete chtít ještě někdy pracovat.
Nerozumíte ? No protože „obchod“ s nejrůznějšími tituly, certifikáty, akreditacemi, školeními, profesními průkazy atd. je obrovský naprosto báječný kšeft. A zaplatíte to vy, pokud budete chtít ještě někdy pracovat.