|
|
| |
|
| |
Vodovodní štola pod Kohoutovicemi
|
 |
| Nejdelší ražený tunel v Brně slouží pro dopravu pitné vody z vírské nádrže pod Holednou do obcí jihovýchodně od Brna. |
Který je nejdelší tunel v Brně? Husovický tunel na Nové Tišnovce? Tunel Ivanovického potoka pod Stránskou skálou?Tunel Ponávky pod Lesnou? Ne! Nejdelší brněnský tunel je relativně mladý a najdeme ho na samém okraji města, v místě, kde by čtyřkilometrovou dlouhou hlubinnou štolu asi hledal jen málokdo. Nepočítáme-li totiž spletitý systém primárních a sekundárních kolektorů pod centrem města, je nejdelším tunelem v Brně vodovodní štola Vírského oblastního vodovodu (VOV) o délce 4160 m, vedoucí z Bystrce do Bosonoh pod masivem Holedné, Baby a sídlištěm Kohoutovice.
 |
| Mírně zalomená trasa 4160 m dlouhé štoly vede přibližně severojižním směrem, kopírujíc přesně hřeben Holedné a Baby i údolí s německou dálnicí. |
Historie
První projekt na výstavbu Vírského oblastního vodovodu spadá do počátku 70. let 20. století. Rostoucí spotřeba vody v Brně vyžadovala nejpozději před koncem tisíciletí výrazné zkapacitnění dosavdních dvou březovských přivaděčů. Stavba započala v roce 1988, po skončení socializmu se však potýkala s vleklými průtahy nejprve vinou ekonomického zpomalení a privatizace, posléze změnou koncepce zásobování Brna vodou v důsledku jejího zdražení o několik set procent a tedy výrazného poklesu spotřeby. Projekt VOV tak byl přepracován, kapacita přivaděčů byla zmenšena a řada staveb byla úplně zrušena či odložena.
Složitým terénem v údolí Svratky pod vírskou přehradou se skrze dvojici štol a přes úpravnu vody ve Švařci dostal VOV do prostoru vodojemu nad Čebínem, kde se v roce 1997 spojil v mísící stanici s II. Březovským vodovodem přicházejícím od Malé Lhoty. V roce 2000 byl přivaděč uveden do provozu, přičemž z vodojemu Čebín voda z Víru pokračovala do Brna potrubím II. Březovského vodovodu, a to až do roku 2001, kdy byla dokončena další část trasy Čebín - Brno-Bosonohy.
Popis
Právě na této 9128 m dlouhé části trasy se nachází 4160 m dlouhý tunel mezi Bystrcí a Bosonohami. V Bystrci překonává VOV řeku Svratku shybkou z tvárné litiny a následně je veden štolou v podobě sklolaminátového potrubí o průměru 1100 mm. Potrubí je upevněno ve štole profilu 2810 mm, resp. místy 3010 mm, která umožňuje pěší průchod. Pod sídlištěm v Kohoutovicích jsou z hlavního řadu odbočeny dva výtlačné řady o průměru 300 mm do vodojemů Myslivna a Kohoutovice.
Další trasa VOV vede do vodojemu Bosonohy a z něj od roku 2006 dále do Moravan, Rajhradu a dokonce až do Těšan na pomezí Hodonínska, v oblasti tzv. hořkých vod, která se potýká s nedostatkem vhodné pitné vody už odpradávna.
Čtyřkilometrový tunel pod Holednou je v neustálém provozu, veřejnosti nepřístupný a zabezpečený proti vniknutí cizích osob. Na povrchu lze spatřit oba koncové objekty kryjící portály tunelu, přičemž jak severní, tak jižní portál se nachází v oploceném areálu VOV.
 |
| Jižní portál nejdelšího brněnského tunelu kryje nenápadná technická budova, stylem zapadající do stavebního slohu brněnských vodáren v posledním půlstoletí. |
|
 |
| Vodojem Bosonohy je od ústí štoly na dohled. Spojen je s ní sklolaminátovým potrubím o průměru 1100 mm. |
|
 |
| Armaturní komora u jižního portálu tunelu. Veškeré vybavení je staré teprve několik let a svítí novotou. |
|
 |
| Stálá teplota, kterou si při své délce a vodním chlazení tunel udržuje, je v zimě lákadlem pro nejrůznější hmyz. Třeba slunéčka nulatečná, jednotečná, dvojtečná, sedmitečná, čtrnáctitečná, dvaadvacetitečná až po polytečná. Ve skutečnosti však jde nejspíš o slunéčka východní. |
|
 |
| Tunel má kruhový profil o průměru 2810 mm, resp. 3010 mm, na několika místech je však prostor širší, vylámaný přímo ve skále a zpevněný betonovým nástřikem. |
|
 |
| Místy vede štola pod vrstvou nadloží až 100 m tlustou, což znamená velmi vysoký tlak průsakových vod. Ty vstřikují v drobných kapičkácch do tunelu přes poruchy v betonovém ostění a vytváří zde nánosy barevného sintru. |
|
 |
| Přibližně po 830 m od jižního portálu z tunelu odbočuje krátká boční chodba, zajišťující zásobování vodojemů Myslivna a Kohoutovice, které slouží pro zásobování nejvyšších částí Brna pitnou vodou. V těchto místech vede také tunel nejhlouběji pod povrchem. |
|
 |
| Z laminátového potrubí o průměru 1100 mm zde odbočují dvě nerezové roury o průměru 300 mm, vedoucí k místu vrtu, kterým stoupá výtlačné potrubí k povrchu. |
|
 |
| Není ve městě Brně mnoho odlehlejších míst. Hluboko pod zemí, v jeskynním klimatu a naprostém tichu. |
|
 |
| Veškeré potrubí jetéměř dokonale těsné, jediná vlhkost pochází z průsaků ve stěnách štoly. |
|
 |
| Očekávali jsme unikátní technickou šachtu hlubokou 100 m, ale namísto ní lze spatřit jen spodní stěnu neprůchodné betonové ucpávky úzkého vrtu, kterým potrubí stoupá do Kohoutovic. |
|
 |
| Průchodku z pozinkovaného plechu jemně lemuje krápníkové krajkoví. Tudy se neprotáhneme. Ani myš. |
|
 |
| O 100 m výše mezitím na okraji lesa tiše stojí hypertrofní houba. Málokdo z obyvatel v okolí tuší, odkud slavný kohoutovický vodojem vlastně nasává vodu. |
|
 |
| Ani podhoubí betonového velikána není nezajímavé. Nánosy sintru hluboko ve štole připomínají šlehačkový dortík nebo palačinky dobře penetrované medem. |
|
 |
| Za skromnou přechodovou lávkou se potrubí vrací do třímetrové betonové štoly, kterou pokračuje další tři kilometry. |
|
 |
| Nominální tlak PN12 odpovídá 120 metrům vodního sloupce, PN16 pak 160 metrům vodního sloupce. Hladina vírské přehrady se nachází ve výšce 469 m a jižní portál tunelu zhruba ve výšce 300 m nad mořem. |
|
 |
| Trpěliví kolegové z vánoční exkurze do nitra vodovodního labyrintu pod Brnem spolupracovali při focení. |
|
 |
| Množství světla ve štole však lidskému oku umožnilo pouze mnohem méně detailní průzkum než dlouze exponované fotografie. Realitu docela věrně zachycuje tento snímek. |
|
 |
| Severní portál tunelu s masivním betonovým pylonem pro uchycení sklolaminátové roury a dalším zařízením provozovatele vírského vodovodu. |
|
 |
| A tak vypadá jednoduchá budova při severním portálu tunelu. Nachází se na nepřístupném místě v uzavřeném areálu nad řekou Svratkou. |
|
Zdroje
- Brzák, M.; Hanousek, J.; Pleský, V.: Výstavba, provoz a rozvoj Vírského oblastního vodovodu. Dostupné zhttp://www.smv.cz/res/archive/014/001685.pdf.
|
| |
| Naposledy změněno: 2016-05-06 |
|
|
Články související s tématem Vodovodní štola pod Kohoutovicemi
| Zpět | Nahoru |
|
|
| Brněnské podzemí
Jako druhé největší české město má Brno co nabídnout nejen nad zemí, ale také pod ní. Nejde jen o známé kasematy na Špilberku nebo na počátku 21. století zpř… |
| Vodojemy při ulici Tvrdého
Trojice různě starých podzemních vodojemů se ukrývá v nenápadném areálu mezi ulicemi Tvrdého a Tomešovou na úbočí brněnského Žlutého kopce. Nejstarší nádrž… |
| Druhé Brno
Motto „Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“ Zpíval by určitě Kittchen, kdyby jeho o… |
|
|
|
|
No comments:
Post a Comment