Globalist education

Nejsou prý lidi. 
Bodejť by byli strojaři, stavaři, elektrotechnici, chemici, průmyslováci, řemeslníci...., pokud se studují obory níže uvedené a pokud je snazší a lépe finančně ohodnocené živení se hubou než živení se hlavou nebo rukama. 

ZBYTEČNÉ OBORY bez přínosu pro společnost se studují na VYSOKÝCH školách placených z veřejných zdrojů ....

Potom budou dobře zaměstnáni a zaplaceni, jen tam, kde dříve stačil 1 pracovník bude muset být takových "odborníků" nejmíň pět, aby práci zastali! Čím se chtějí tito absolventi živit? 


Student: Jan Dužda

Název absolventské práce:  Sexuální a vylučovací slovní zásoba a kontexty jejího užívání v romštině
Anotace: Tato bakalářská práce pojednává o užívání sexuální a vylučovací slovní zásoby v komunitě rokycanských Romů v různých jazykových situacích. Z hlediska funkce sexuální a vylučovací slovní zásoby poukazují na různé kontexty užití a narážím také na tabuizované situace. Závěrečná část bakalářské práce analyzuje výskyt sexuální a vylučovac&iac ute; slovní zásoby v různých sférách romského umění.
Vedoucí práce: Mgr. Michael Beníšek
Škola: Univerzita Karlova — Filozofická fakulta
Obor studia: Romistika (ROM)
Cikánský fekálismus — na levičáckých humanitních oborech je to vědecky hodnotné téma. Autor za tuto práci získal diplom a titul Bc.

Student: Jiří Bartoš
Název diplomové práce: Gay pornografie jako afirmace a jako parodie. Genderové aspekty gay pornografie
Anotace: Cílem práce je analýza gay pornografie z genderového pohledu, která zkoumá ukotvovací procesy genderových a sexuálních stereotypů a současně možnosti a prostory pro jejich subverzi či alternativní čtení. Dále se tato práce zaměřuje na zkoumání role, jakou potenciálně afirmativní nebo parodická pornografie sehrává ve vztahu ke gay aktivismu a emancipačnímu hnutí. Za tímto účelem tvoří empirickou část práce an alýza náhodně vybraných gay pornografických snímků české provenience z vybraných vývojových etap tohoto žánru.Ved
oucí práce: doc. Věra Sokolová, Ph.D.
Oponentura: Mgr. Zdeněk Sloboda (levičácký gay-aktivista, člen Rady vlády pro lidská práva)
Škola: Univerzita Karlova — Fakulta humanitních studií — Katedra genderových studiíObor
studia: Genderová studia (GS)
Koukat na gay-porno a hodnotit ho z „genderového“ pohledu. To je panečku věda. Autor za tento hnus získal akademický titul Mgr.

Student: Barbora Lagová
Název diplomové práce: Figura kyborga v diskurzu kyberfeminismu
Anotace: Magisterská diplomová práce bude zkoumat podoby a funkce figury kyborga v diskurzu kyberfeminismu. Zaměříme se na období začínající rokem 1983, kdy Harraway publikovala esej A Cyborg Manifesto, těžiště práce bude tvořit výzkum figury kyborga v kyberfeminismu a kyberfeministickém umění 90. let.Škola
: Masarykova univerzita Brno, Filozofická fakulta
Obor: Obecná teorie a dějiny umění a kultury
Státní zkouška proběhla 10. 6. 2015. Autorka obdržela titul Mgr.

Student: Václav Pecl .  Pecl je aktivista, mluvčí iniciativy Brno blokuje a organizátor brněnské demonstrace na podporu imigrantů 26. 6. 2015
Název diplomové práce: Duhová rodina živoucího světla a lásky
Anotace: Duhová rodina živoucího světla a lásky. Práce se věnuje popisu mezinárodního hnutí zvaného Rainbow Family of love and Living Light. V práci používám metodu zúčastněného pozorování a strukturované rozhovory. V další části se věnuji historii a sociálním institucím.
Škola: Filozofická fakulta v Brně, obor Etnologie
Opravdu velmi přínosná vědecká práce. Proto za ni obdržel titul Mgr.

Student: Sabina Netíková
Název diplomové práce: Výuka tématu homosexualita a prevence homofobie na druhém stupni základní školy
Anotace: Diplomová práce pojednává o důležitosti vyučování těchto témat již na základní škole. V teoretické části se zabývám psychosexuálním vývojem člověka. Dále se věnuji homosexualitě z hlediska jejího vzniku, výskytu v populaci, otázkami sebepřijetí a homosexuálního partnerství a rodičovství. Součástí práce je návrh preventivního programu, který pedagogům pomůže žáky s tématy homosexualita a homofobie seznámit zábavnou formou s prvky zážitkové pedagogiky.
Škola: Masarykova univerzita — Pedagogická fakulta
Obor studia: Učitelství pro základní školy
Absolventka teď bude učit děti a propagovat deviace na základní škole!

Student: Lucie Sigmundová
Název diplomové práce: Vývoj změny vztahu k vlastnímu tělu u transsexuálů
Anotace: Diplomová práce se zabývá vývojem vztahu k vlastnímu tělu u transsexuálů. Teoretická část s důrazem na nedávné výzkumy pojednává o oblastech vztahujících se k výzkumu — transsexualismu se zvláštním zřetelem na proces přeměny pohlaví a vztahu k vlastnímu tělu.
Druhou částí její práce byl opět praktický „vědecký“ výzkum. Podívejte, jak autorka dokáže filozoficky okecat to, že seděla s několika devianty v kavárně a žvanila o jejich úchylkách: Cílem kvalitativního výzkumu bylo porozumět vývoji vztahu k vlastnímu tělu lidí, kteří sami sebe identifikují jako transsexuály. Výzkumu se zúčastnilo sedm osob. Data získaná z narativních interview byla analyzována z hlediska holisticko-obsahové perspektivy. Respondenti do vyprávění vnášeli také téma akceptace a smíření, téma sexuality atd. Tak to je ten „moderní“ výzkum na moderních humanitních fakultách v režimu moderních západních humanistických hodnot.
Škola: Masarykova univerzita — Fakulta sociálních studií
Obor studia: Psychologie — magisterský
Zkouška proběhla 10. 6. 2013, autorka získala titul Mgr.

Student: Adéla Lábusová
Název diplomové práce: Romský revenant — mulo jako dogma
Anotace: Práce se tematicky zaměřuje na studium víry v duše zemřelých u Romů. Teoreticky se práce zabývá důsledky uplatnění konkrétních metodologických přístupů na pojetí tradice na příkladu víry v muly — romské revenanty. K tomuto zpracování slouží teoreticky zaměřená sekundární pramenná literatura.
Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jan Červenka, Ph.D.
Oponentura: Yasar Abu Ghosh
Škola: Univerzita Karlova — Filozofická fakulta (FF)
Obor studia: Etnologie — Romistika (ETN ROM)
Autorka získala titul Mgr.
Autorka je aktivistka z Člověka v tísni a bojuje za multikulturní vzdělávání.

Student: David Tišer
Název diplomové práce: Homosexualita u Romů
Anotace: Cílem této bakalářské práce bylo poskytnout dostatek základních informací o romské LGBT komunitě žijící v České republice. Přiblížit osudy lidí, kteří jsou vystavováni vícenásobné diskriminaci a zmapovat, zda se mění vztah romské společnosti k LGBT menšině.
Škola: Univerzita Karlova — Filozofická fakulta (FF)
Obor studia: Romistika (ROM)
David Tišer je homosexuálně-romský aktivista, nyní zaměstnán na úřadu vlády v pro-menšinových korytech.
Karel IV. se musí v hrobě obracet, když vidí, jaká hniloba se šíří na univerzitě, jež nese jeho jméno.

Student Jan Kratochvíl
Název diplomové práce: Marxismus, neomarxismus — přístupy ke vzdělání
Anotace: Práce se zabývá vzděláváním v sociologickém a filosofickém kontextu. Vychází přitom z marxistického resp. neomarxistického pohledu, který je představen v první části. Pozornost je věnována zejména myšlenkám spojeným s Marxovou teorii dějin a odcizováním člověka v kapitalismu.
Škola: Univerzita Karlova — Filozofická fakulta (FF)
Obor studia: Pedagogika — Andragogika a personální řízení (ANPR)

Student: Štěpán Mairovský
Název diplomové práce: Neúplný feminismus, stopy ekofeminismu v díle a myšlení Milana Machovce, Hany Librové, Luby Lacinové a Mirka Vodrážky
Vedoucí práce: prof. Dr. Pavel Barša, M.A.
Oponentura: PhDr. Ondřej Slačálek
Škola: Univerzita Karlova — Filozofická fakulta (FF) — Ústav politologie
Mairovský je pro-uprchlický aktivista a intelektuál ze Strany Zelených Praha 1, vystudoval několik oborů v Praze a Brně.

Student: Tereza Cachová
Název diplomové práce: Ženy v Asociaci protifašistických skupin aneb „Nejde jen o to, aby i holky mohly mlátit nácky“
Anotace: Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké je postavení ženy v české Asociaci protifašistických skupin (APFS). Zajímá mne, jak gender ovlivňuje a limituje účast žen na životě hnutí. Diplomová práce si současně klade záměr popsat vnitřní fungování vybrané antifašistické organizace.
Vedoucí práce: Mgr. Petra Ezzeddine, Ph.D.
Oponentura: PhDr. Marta Kolářová, Ph.D.
Škola: Univerzita Karlova — Fakulta humanitních studií — Katedra genderových studií
Obor studia: Genderová studia (GS)
Autorka získala titul Mgr.

Student: Eliška Vokounová
Název diplomové práce: Genderová analýza filmu Sněhurka a lovec
Anotace: V této diplomové práci se zabývám genderovou analýzou filmu Sněhurka a lovec, který vyšel v roce 2012. První část práce věnuji představení teorie a metodologie, ze které pak vycházím v analytické části. Primární základ tvoří feministické teorie, konkrétně se pak věnuji především kritické feministické archetypální analýze a metodě vzdorného čtení.
Škola: Univerzita Karlova — Fakulta humanitních studií — Katedra genderových studií
Obor studia: Genderová studia (GS)
Autorka získala titul Mgr.

Student: Ivo Jašek
Název diplomové práce: Romský holocaust
Anotace: Diplomová práce „Romský holocaust“ se zabývá perzekucí, vězněním a vyhlazováním Romů, žijících v Evropě. Praktická část obsahuje zpracované přípravy výuky tématu romského holocaustu v hodinách Občanské výchovy na druhém stupni základních škol, které je možné k výuce použít.
Škola: Mas. univerzita Brno — Pedagogická fakulta
Obor studia: Učitelství pro základní školy
Absolvent teď bude učit děti Občanskou výchovu a infikovat je protinárodní neomarxistickou ideologií. 
Ačkoliv žádný „rómský holokaust“ nikdy nebyl, na univerzitách se jeho „výzkumem“ zabývají desítky levičáků.

Student: Nela Armutidisová (odbornice a koordinátorka z Amnesty International)
Název diplomové práce: Panenství jako sociálně a kulturně podmíněný fenomén
Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá analýzou fenoménu panenství z perspektivy sociální a kulturní antropologie. Kriticky se staví k uměle vykonstruované dichotomii přírody a kultury, která má vliv na vytvoření konstruktu „přirozenosti“ těla a panenství.
Škola: Mas. univerzita Brno — Fakulta sociálních studií
Obor studia: Sociologie/Genderová studia, Sociální antropologie

Student: Jitka Pecharová
Název diplomové práce: Menstruace tajná a tajená
Anotace: Autorka se v práci zabývá menstruací jako kulturním konstruktem. Vychází z genderové perspektivy a perspektivy feministické antropologie. Popisuje, jakým způsobem je utvářena sociální podoba menstruace. Autorka identifikuje společenské jevy, které se podílejí na utváření obrazu menstruace, sexualizaci a medikalizaci.
Škola: Mas. univerzita Brno — Fakulta sociálních studií
Obor studia: Sociální politika a sociální práce/Sociální antropologie

Tak toto se, prosím, v současnosti studuje na našich universitách, taková nám roste inteligence, za tohle dostávají tituly!

Development of Czech language

Upa nejvíc mazec čeština

Jazyku teenagerů se můžeme divit, ale nemusíme se nad ním ošklíbat: začíná v něm to, co později beztak budou říkat všichni

Září má mnoho lidí doživotně a nenapravitelně uchováno v hlavě jako nejprotivnější období roku, ba jako dobu – dovolte mi to říct – obnovené buzerace. Nový školní rok je však také návratem do kolejí davu i jeho projevů. Pro sociokulturní vývoj je mnohdy teenagerovská komunita přímo rozhodující, ve věci módních jazykových trendů nepochybně.

Podívejme se tedy na proměny mladé lidové češtiny právě v období „katalyzující“ obnovené koncentrace vrstevníků ve společném prostředí. Zachytit aktuální stav zvyků ve slovníku mladých lidí by ovšem byla ambice značně troufalá. Ostatně žádný stav neexistuje, pantha rhei. I nejnovější z níže citovaných příkladů jsou několik let staré a některými plní svůj projev i čtyřicátníci – zjevně ti otevřenější módním trendům: neboť kdo se rád přizpůsobuje účesům, oblékání, koníčkům, které zrovna frčí, zpravidla vede rád i módní řeči.

Kde je epicentrum výbuchů módních slov? Pokaždé se tak ptám, když si všimnu, že nějaký výraz z ničeho nic používají davy lidí, ačkoli ještě před chvílí ho nepoužíval nikdo. Jak funguje ten mechanismus? Je to nevysvětlitelné asi jako sám počátek světa. Neboť každý takový rozmach jako by se podobal velkému třesku.

Nemám teď na mysli anglismy. Vliv angličtiny na vývoj českého lexika je sice dnes prvořadý, ale jaksi samozřejmý. Když si lidi říkají a píšou, že se láfujou a že se mají good, může to někomu znít přitrouble, ale je to snadno pochopitelné. Pomíjím i slova, jejichž popularitu lze vysvětlit mediálním šířením, nejde mi už vůbec o podnikatelské nebo televizně-politické pseudotermíny. Zajímá mě sémanticky občas poloprázdná, ale potřebná vata, jejíž metamorfózy jsou veskrze tajuplné. Přitom obcházím i vulgarismy, ačkoli v komunikaci teenagerů hrají bezesporu důležitou roli.

Jisté je, že hybateli těchto jazykových proměn jsou lidé kolem čtrnácti a patnácti, u nich to všechno začíná, oni jsou toho původci. Něco se pak rozšíří mezi starší mluvčí a zobecní, něco zaniká. Možná jsou tyto procesy svého druhu překladatelstvím – dochází tu k jakémusi překládání v čase: z jazyka nepřijatelně starého do takového, který společensky obstojí. Ale zajímalo by mě, kde a jak to třeská a proč třeskne zrovna něco, nikoli něco jiného.

Miluju ho fakt hafo Že je například kdeco hustého, je už patnáct let stará písnička, dnes už spíše utichající. Lze ji chápat jako aktualizační překlad ještě starších slov drsný, hrubý, brutální, solidní a podobně – co si tak pamatuji, že se říkalo. (Mně zase svého času připadal jako z dědkovských dob třeba přívlastek báječný.) Odhaduji, že zhruba stejně dávno je tomu, co se prudce rozšířil – i když ojediněle slýchatelný byl jistě dřív – výraz hafo. Toto slovo s sebou přitom nese nejméně dvojí pozoruhodnost: jednak to, že se jím do masově populárního slovníku zařadil (či vrátil) germanismus. To je dnes již neobvyklé. Haufen znamená německy hromada, jde tedy o nakupené množství, spoustu něčeho. A velmi zajímavý je také vývoj, který naposled prodělalo: původně bylo přirozeně používáno ve funkci podstatného jména, tedy hafo práce = spousta práce. Později se však jeho nadužívání projevilo gramatikalizací v příslovce, k dnes běžným vyjádřením typu Miluju ho fakt hafo.

Podivuhodným obrozením prošel později i další dnes překvapivě frekventovaný výraz – příslovce mrtě, významově vlastně identické s předchozím. I to je zmutovaným substantivem: Jsem vypila mrtě jelzinů. Ovšem také: Chci ho fakt mrtě moc. Ale kde se to vzalo? Původní význam byl ve spojení do mrtě, tedy do úmoru, do posledku. Inu, v jakési extremizaci popisovaného tu spojitost je. Ale že zrovna tohle? Pamatuji si, jak jsem zíral, když jsem před nemnoha lety (nejvýš šesti či sedmi, klidně si říkejte, že to znáte déle) uslyšel poprvé po dlouhé době slovo mazec. Je to pro mě výraz ztracený a navrátilý, vybavuji si jej z občasného používání v generaci našich rodičů (ovšem v jiném a mnohem užším významu výprask), ale pak po něm nebylo ani slechu. A zíral jsem ještě víc, když netrvalo ani pár týdnů, a rozezněl se mazec mezi mladými lidmi všude a bez přestání. A zní dosud a tisíckrát denně. Jak se to tolik rozšířilo? Kde se to najednou zase vzalo? (Že by mazec zčásti plnil funkci překladu stárnoucího výrazu hustý? Vyjádření to je mazec a to je hustý se významově jistě kryjí.) Nesporné je – ač lidem některých generací se to může zdát neuvěřitelné –, že mazec je dnes jedním z nejfrekventovanějších českých slov vůbec.

Blízko je i další oblíbené slovo masakr, rovněž zpravidla pozitivně hodnotící něco prožitého nebo viděného. U něj může být rozšíření motivováno i počáteční zvukovou shodou s předchozím, takže funguje jako jeho nejbližší varianta, i formální.

A možná je to právě podle vzoru mazec, že se dnes prosazuje zajímavý slovotvorný trend – místo hafo říkat nověji hafec, místo trochu trochec, dokonce zachvílec a podobně. Jen si to poslechněte a na blozích přečtěte! Relativně již starého data je zajisté i slovotvorná přípona -ky: čauky, hejky, mocky a podobně. A není to jen výrazový prostředek holčičí, jako jím není kupodivu ani sloveso tlemit se, také již relativně obstarožní, ani z něj pocházející a značně frekventované substantivum výtlem. (Jež si dovolím označit za překlad bezpříznakového výrazu úsměv, ovšem řekněme pubertálně přiostřený.)

Aspoň stručně zde připomínám, že jazykové trendy samozřejmě nejsou omezeny na slovník, ale týkají se i gramatických plánů jazyka. Tak pro skladbu projevů mladých mluvčích je dnes typický převrácený slovosled, který odsouvá určitý tvar slovesa na konec – jako by věta měla osobní zájmeno, jenže je nemá: Bych tam šla. Jsem byl doma. Tě miluju. Se mně nechce. Jsem si říkal. Sis to užil? Jak je patrné i z ukázky na obrázku, podobně pak může odpadnout i neosobní zájmeno to: Ahojík sme nezašli ani na panáka ty jo… mě štve. Další související charakteristikou je, že nebrzditelnou rychlostí vymírají regionální rozdíly. Zde už vůbec nejde jen o lexikum, ale výslovnost, intonaci, tvarosloví.

Jazyk nezewlí… Dva příklady jazykové živelnosti jsou však závratné. Vsadím se, že tomu není víc než dva roky, co v nové funkci definitivně a nesmlouvavě prorazil výraz nejvíc, například v replikách typu: Jak se máš? Good, fakt nejvíc. Jakej je? Tyjo nejvíc v poho. Toto všudypřítomné nejvíc nemá funkci superlativu, takže jakási nelogika jeho používání chvíli člověka štve. Ale dejme tomu, že nejsa součástí stupňování, je to superlativ absolutní (s významem „maximálně“) a syntakticky tu máme příslovečné určení na místě dřívějšího jako kráva, jak sviňa a podobně. Kdo jste si toho ještě nevšimli, věřte, že brzy všimnete.

Momentální četnost výrazu nejvíc a vztahy, do kterých vstupuje, jsou tak zajímavé, že zaslouží ještě několik příkladů. Tak mezi sděleními v osobních profilech na internetových komunikačních portálech – určenými mnohdy konkrétním osobám, ale na očích celému světu – čteme nezřídka vzkazy jako tento od velmi mladé pisatelky kamarádce: Seš kunda nejvíc. Taková citace ovšem vyžaduje odbočku: pokud jsem vyjmul z tematiky svého článku vulgarismy, tímto se danému vymezení nezpronevěřuji, nebo jen málo. Ano, od svého původu to vulgarismus je, ale v poslední době se obecně prosadilo užívání tohoto výrazu v přeneseném, veskrze kladném významu – pro vyjádření obdivu k příslušné osobě ženského pohlaví, zejména jejímu vzhledu. V tomto smyslu je zjevně použit i zde a je zcela běžné, že takto mezi sebou mluví i holky.

Avšak doložme ještě názorně vývoj, kterým se výraz nejvíc při své četnosti nově ubírá. Početnější skupině adresátů vzkazuje tatáž slečna: Ste upa nejvíc. Jen toto, ani o písmeno více. To je zřetelný posun, neboť se již rezignuje na vyjádření, čím, v čem nebo co vlastně jsou adresáti nejvíc. Toto nejvíc přestává být přívlastkem, k něčemu vázaným a zesilujícím (typu mazec nejvíc), a přebírá funkci přísudku, samostatně životaschopného jádra sdělení. Významově zde máme cosi jako vynikající, úžasní, skvělí (lidé). Podobně dokládá týž vývoj i hodnotící sdělení Nejvíc akce s tebou!, jehož smyslem je říci (Vzpomínám na) vynikající akce s tebou.

Nejnovějším případem masového, úžasně rychlého rozbujení se mi však zdají být výrazy zevl a zevlit, označitelné snad za překlad bezbarvého nedělat nic, nudit se. (Náležitě internetovým pravopisem psáno ovšem zewlit, přičemž se těším, že mi někdo někdy také vysvětlí pozadí obliby nahrazování jednoduchého v dvojitým w). To slovo není nové, v podobě zevlovat existuje dávno, ale kdesi na okraji slovní zásoby – a kdo by se nadál, že je budou najednou hromadně razit mladí lidé? Téměř v témže okamžiku, kdy jsem je zaznamenal poprvé, zaznamenal jsem je rovnou všude. Ani ty dva roky tomu nedávám, co jeho obliba vypukla naplno.

... ale užívá si (vývoje) Kdo určuje, že zrovna ten, a ne jiný obrat bude po příštích pár let každé patnáctce plynout z krásných rtů? Mechanismy oblíbenosti slov jsou nevyzpytatelné jako cesty Páně, tím i tajuplné a zajímavé. Proč přijde během chvilky do módy nějaké rčení, je mnohem složitější otázka, než proč přijdou do módy ohnuté nohavice. Neboť ohnuté nohavice přijdou do módy začasté jen pro pouhý fakt, že už příliš dlouho byly v módě nohavice neohnuté.

Zhruba koncem roku 2005 a začátkem roku 2006 – věřte, že dřív to nebylo, ač se to nezdá – se mezi českými mluvčími neuvěřitelnou rychlostí rozmnožilo užívání vazby užít si něco. Od promluv nejintimnějších přes přání mezi přáteli, žoviální hovory v širší společnosti, novinářský a reklamní jazyk až po projevy značně oficiální. Začali to říkat všichni nehledě na věk, vzdělání, sociální zařazení, na nic. Užij si to! Každý třetí rozhovor končí tímhle. Jedním z důvodů může být euforie z toho, že se konečně nalezl ekvivalent k anglickému slovesu enjoy, velmi frekventovanému. A překlady mají velký vliv. Ale to nemůže být všechno.

Vazba řešit něco (nejpůvodněji vlastně neřešit) potřebovala pro masové rozšíření možná tři roky (od premiéry Knoflíkářů), vazba, že něco je o něčem, nejmíň pět (čert ví od čeho, ledaže something is about something). Užívání užívání však nastalo nesrovnatelnou rychlostí.

A zdržme se ještě u slov, která už zdaleka nejsou (nebo ani nikdy nebyla) jen školní. Někdy se až převratně mění významy a kontexty; budiž uvedeny dva výrazné příklady. Produktem druhé poloviny devadesátých let je mohutné rozšíření slovesa kalit ve významu hodně pít, chlastat, od té doby silně konkurujícího dříve používaným pařit a dalším, které zastínilo. Přesto je to pořád slovo, které mi zní nově, lépe řečeno nově v daném významu, neboť jako zkalit, zakalit pro mě dříve znamenalo zemřít, zahynout. Byl to snad regionalismus z našeho kraje? Nejsem jistě sám, kdo to tak cítí. Kamarádka, středoškolská učitelka, nedávno vyprávěla příhodu, v níž však jen ona a její vrstevníci spatřovali tragikomiku, zatímco mladší posluchači nechápali, kde je vtip – jelikož je paní profesorka oblíbena u žáků, dostalo se jí ocenění větou: Vy jste taková fajn, zakalíte s náma?

Podobně se mi například nedaří automaticky spojovat s pojmem chuligán holohlavého radikálního fotbalového příznivce. Přitom právě taková je dnes náležitá významová souvislost a zjevně i správnější význam toho slova, než jak mám chuligána zafixovaného z mravokárných rad před třiceti lety. Zásadním rozdílem je zde délka vlasů – tehdy jím byl nazýván člověk zarostlý. Ale nejen to. Kdo je chuligánem dnes, má zpravidla svaly, kdežto chuligán, před kterým jsem byl varován v dětství, měl spíš úzká ramena a fyzické kondice pomálu. A zatímco dnešní chuligán je člověk, kterého baví konflikty, ten můj je spíš ožrala (pardon, kalič) mírumilovného typu, ne-li hipík.

Rodná řeč není totiž jen obecně to, co si jako češtinu nebo kterýkoli jiný jazyk osvojuje dítě od rodičů. Rodná řeč v užším smyslu je určitá osobní realizace daného jazyka (tedy například češtiny), která obnáší individuální zvyk na to, čemu se v dětství jak říkalo a co se tím myslelo. Všechno individuální se ovšem velmi „kolektivizuje“ s teenagerstvím – až do podoby časem určujících tendencí národního jazyka.

`A propos: Vzpomínám si, jak někdy v zimě jsem se lekl nápisu SNB na jakémsi baráku. A teprve za pár vteřin jsem si s úlevou uvědomil, že tam mají prodej a servis snowboardů, nikoli fízlárnu.

***

Kde je epicentrum výbuchů módních slov? Pokaždé se tak ptám, když si všimnu, že nějaký výraz náhle používají davy lidí, ačkoli ještě před chvílí ho nepoužíval nikdo. Jak funguje ten mechanismus? Je to nevysvětlitelné asi jako sám počátek světa.

Pamatuji si, jak jsem zíral, když jsem před nemnoha lety uslyšel poprvé po dlouhé době slovo mazec... A zíral jsem ještě víc, když netrvalo ani pár týdnů a rozezněl se mazec mezi mladými lidmi všude a bez přestání. A zní dosud a tisíckrát denně.

O autorovi| Jan Mattuš, překladatel Autor je překladatel a nakladatel. V grafice je užit současný autentický projev dvou teenagerů na internetovém chatu, ale s pozměněnými přezdívkami.

JAN MATTUŠ

Zdroj: https://www.lidovky.cz/upa-nejvic-mazec-cestina-08p-/noviny.aspx?c=A080913_000109_ln_noviny_sko&klic=227565&mes=080913_0

J.A. Komenský Moral decalogue

Mravní přikázání Komenského

 1.Nehovoř o všem, cos v životě poznal, nevěř všemu, co jsi slyšel, nedychti po všem, co jsi viděl! Nechť umíš cokoli, dělej to, co máš.

2. Zabraň svým rtům mluvit drzé a prostořeké řeči! Važ si slov svého přítele, následuj příkazu Páně!

3. Ke všem lidem buď přívětivý, ale střez se jednat úlisně! Pokrytci sklidí jen hanbu. Běda těm, kdo učí lživě!

4. Spravedlivě měř sobě, svému příteli i svým druhům! Važ si i jmění svých nepřátel, nebeř a nedychti po něm.

5. Zmužile se chápej práce a pokračuj v ní poctivě. Lenost je poduška hříchu, zahálku pojmi v nenávist!

6. Cvič se v trpělivosti mlád. Tak se staneš pánem svých časů, které často bez ustání v trudu a trpkosti běží.

7. Prokazuj dobrotu a milosrdenství, jak chce Otec náš nebeský a pomáhej vždy a všude. Bůh sám tě jednou odmění.

8. Odpouštěj urážky a buď vždy pánem svého hněvu! Ublížil-lis však někomu, pospěš napravit křivdu!

9. Poctivě vždy konej dobré, závist a nenávist zavrhni, nedbej slov utrhače a zůstaň vždy čestným přítelem.

10. Štítem ti buď vždy pravda! To budeš šlechtit svůj život! Lež je každému muži hanbou, každému dítěti zkázou. Sám přijdeš na to, že nade vše vzácný je ráj srdce, že jedno potřebné ti nevezme žádná moc! Vědomost tě neobohatí, je ti jen cestou ke štěstí, pokladem, který nikdy neztratí cenu, je ctnost.

Education, USA, Czech Republic

Home  Z domova  Zedník s kvadratickou rovnicí, pekař s logaritmy, instalatér s integrály? Musí mít...

Zedník s kvadratickou rovnicí, pekař s logaritmy, instalatér s integrály? Musí mít opravdu každý maturitu? Ano, dnes už musí! Hrozba amerikanizace učňovského školství je tady!

• Z domova

Kvě 20, 2016

Zedník s kvadratickou rovnicí, pekař s logaritmy, instalatér s integrály? Musí mít opravdu každý maturitu? Ano, dnes už musí! Hrozba amerikanizace učňovského školství je tady!

Komedie s názvem „sjednocování metodiky hodnocení znalostí středoškolských studentů“pokračovalo i letos dalším kolem tzv. státních maturit. A překvapivě i letos se ukázalo, že v České republice je středoškolské studium rozděleno celkem do svou táborů. Jedna část středoškoláků maturity zvládá, druhá propadá. Gymnázia mají tradičně velkou úspěšnost svých studentů při skládání maturity, zatímco učňovské obory s maturitou a nástavbová studia jsou na tom velmi špatně [1]. A pokud si někdo na ministerstvu dělá iluze, že se situace zlepší, žije asi na úplně jiné planetě. Maturita je přitom v dnešní době naprosto nezbytná, a to jak z hlediska platového, tak především z hlediska právních nároků na obsazení pracovních míst.

Máte doma dítě a nevíte, kam ho poslat? Dítě musí mít maturitu. Vybírejte školu pečlivě. Zvažte i školu soukromou, pokud si to můžete dovolit.

Pokud dnes nemáte maturitu v České republice, na úřadu práce vás zařadí ve svých interních seznamech do kolonky „bez vzdělání“. Ne, to není vtip. Kamarádka mojí manželky přijela na návštěvu a vyprávěla, jak na úřadu práce nahlédla do své složky, když úřednice byla otočená zády. Položila tedy úřednici dotaz, proč je vedená ve složce s fixou napsaným nápisem „Uchazeči bez vzdělání“. Úřednice jí na to odpověděla, že toho si nemá všímat, že to je pouze označení úřadu pro vnitřní rozdělení uchazečů, ale v evidenci je prý vedená správně. Tedy vyučená s výučním listem jako servírka. Realita je dnes prý taková, že to, co dnes může dělat člověk bez výučního listu a stačí k tomu zaškolení, to se nově posuzuje, jako kdyby dotyčný člověk školu středoškolského typu vůbec neměl!!

Výuční list už se někde považuje jako „bez vzdělání“

No řekněte sami, kdo by nabíral na běhání po place servírku s výučákem, když tu samou práci zvládne cizinec bez vzdělání, např. dívka z Ukrajiny, které stačí dát pouze ubytování a nocleh a její jediná mzda jsou dýška od zákazníků restaurace nebo hospody. A takových oborů je čím dál tím více. Instalatéři z Ukrajiny, kuchaři z Bulharska, dámské krejčové z Balkánu. A když přijdete na úřad práce a chcete jenom trochu lepší práci, kde je vyžadována zodpovědnost, hned tam najdete poznámku, že je požadována maturita, to abyste uměli zapnout počítač a myší kliknout na aplikaci na ploše. V rámci globálního chudnutí tak dochází k tomu, že společnost generuje dvě skupiny absolventů. Jedna skupina představuje budoucí armádu nezaměstnaných s vysokoškolskými diplomy, kteří budou sedět v Tescu za kasou.

Malé děti nečeká nijak zářná budoucnost. Devalvace vzdělání nabírá na intenzitě.

Druhá skupina budou učňové, kteří se bez maturity buď vrhnou do podnikání a uživí se rukama a relativně dopadnou ze všech nejlépe, anebo podnikání nezvládnou a na úřadu práce pro ně zbudou tzv. generické fleky určené pro každého, to znamená práce, které může po zaškolení dělat každý, a to jsou ty typické pozice ve skladech, v Amazonech, u výrobního pásu, na lince, při zařezávání dvanáctek, a jak jsem byl do redakce upozorněn, nově už i šestnáctek, tedy dvou plných osmihodinových směn na jeden zátah, což je nový trend, který v rámci montoven v zemích bývalého východního bloku nově zkouší Human Resources odborníci, tedy manažeři na lidské zdroje. A zkuste si představit člověka po 16 hodinách u pásu s krátkými přestávkami. Člověka vyždímat a odhodit.

Co je to efekt Titanicu na trhu práce?

Ale vraťme se ke školství. Systém byl od počátku 90 let nastaven tak, že každý bude mít maturita a téměř každý druhý bude mít VŠ diplom. Boom nových oborů, genderových studií a humanistických fakult vychrlil za 27 let statisíce vysokoškoláků, kteří nenašli uplatnění a obsadili tak místa na trhu práce, která donedávna stačila lidem s maturitou. Tím vznikl efekt „Titanicu“, což je situace, kdy zástupy a davy lidí s nejvyšším vzděláním na trhu práce vytlačují ty s nižším. A ti níže potom vytlačují ty ještě níže. Když potom rodiče vidí ve společnosti výsledek, kdy paní v kanceláři, která ťuká do počítače jména návštěvníků hotelu, musí mít diplom z VŠ z oboru studia lidských zdrojů a veřejné komunikace, zatímco nedávno na to ještě stačila paní s maturitou. Ta dnes bude dělat jenom její zástupkyni, ale bez možnosti postupu, pokud si také neudělá na VŠ titul, třeba dálkově. A tato paní vytlačila jinou, která má jen výučák z hotelové školy. A protože neumí vařit, tak pomáhá s nádobím v kuchyni.

Velkou překážkou k dosažení maturity bude školní inkluze na základních a středních školách. Výsledek se odhalí až za 6 až 10 let.

Nabízí se tedy otázka, jestli je opravdu nutné, aby každý měl maturitu? Nerozumím tomu, proč by pekař, který peče výborné produkty, musel mít maturitu, nebo zedník, instalatér, topenář, pokrývač, automechanik. Stát by měl naopak nastavit takové podmínky, aby výuční list měl stejnou hodnotu jako maturita. Aby se rodiče nebáli posílat děti na řemeslo, protože jak se říká, řemeslo má zlaté dno. Je důležité, aby maturitní studium pro studenty s výučním listem bylo koncipováno tak, že studium bude např. navazovat v plném rozsahu na učební obor. Dnešní systém dvouletých nástavbových studií je příliš krátký. Za dva roky se nemůžou studenti z učebních oborů naučit tolik, co gymnazisté za 4 roky. To je prostě nesmysl. Takže pokud stát chce vyrábět studenty s maturitou a následně vysokoškoláky s diplomy, kteří budou sedět v Tescu za pokladnama anebo odejdou do zahraničí vykládat zboží do regálů, tak musí radikálně prodloužit studium pro absolventy učebních oborů.

Amerikanizace učňovského školství

Protože pokud k této změně nedojde, tak se stane něco daleko horšího. A už asi víte, co to bude. Když rodiče uvidí, že odborné školy a učiliště mají takovou špatnou úroveň výuky humanitních předmětů, že prakticky 50% studentů s výučákem a z nástavby propadne u maturity, tak rodiče přestanou děti na učební obory posílat úplně a vznikne „amerikanizace“ učňovského školství. Učební obory, odborné školy a učiliště úplně zaniknou a děti, které budou chtít dělat řemeslo, se půjdou po skončení základní školy učit do firmy, kde sice získají praxi, firma jim dá i místo, ale dítěti se nedostane žádného humanitního vzdělání po ukončení ZŠ. To je model amerického „učňovského“ školství, které schválně dávám do uvozovek, protože v USA takové školství statutárně neexistuje. Dítě jde za základní školy do firmy, po 2 letech získá papír od komise v rámci cechu nebo státní technologické komise v daném oboru a tím to hasne. Výsledkem je potom člověk, který svými znalostmi, obecným rozhledem a vědomostmi zamrzl na znalostech základní školy.

Tělesné postižení není v rámci inkluze překážkou. Problémem budou studenti a žáci s mentálními poruchami chování.

Většina rodin v USA toto nechce připustit, a tak posílají své děti na státní školy, kde je mizerná výuka a obrovská úmrtnost při závěrečných testech (maturitě), anebo mají rodiny peníze a dítě rovnou pošlou na soukromou střední školu, která zajistí, že dítě maturitu zvládne. Takže do učení po skončení základní školy chodí jen děti z těch nejchudších rodin, kde chybí peníze a dítě musí hned do učení, aby mohlo vydělávat peníze co nejdříve. A když se dívám na proces v ČR, vidím to úplně jako přes kopírák.

Cílem současné školské politiky ČR je navodit krach odborných škol a učňovského školství vybudovaného v ČSSR po II. sv. válce (protože předtím za I. republiky fungovalo učňovské školství v ČSR stejně jako dnes v USA), aby se otevřel a podpořil trh se soukromými středními školami. Pokud dítě nezvládne státní gymnázium, pošle se do soukromé školy, kde mu to nalejou do hlavy specialisté. Za peníze. A kdo na to nebude mít a dítěti nepůjde učení samo, tak takové děcko skončí v 15 letech na pracáku jako nekvalifikovaná síla do Amazonu nebo do montovny Foxconnu. Proces likvidace školství v rámci procesních tezí NWO tak jede naplno a v přímém přenosu. A rada rodičům? Pokud nemáte nadprůměrně chytré dítě, začněte šetřit na soukromou střední školu, a zřejmě i na soukromou vysokou školu. Tam se totiž přijímačky obvykle nedělají, pouze si dítě pozvou na motivační pohovor.

-VK-

Šéfredaktor AE News

• TAGS
• AMERIKANIZACE
• MATURITY
• MORTALITA
• ODBORNÉ ŠKOLY
• ŠKOLNÍ INKLUZE
• SOUKROMÉ ŠKOLY
• STÁTNÍ MATURITY
• UČŇOVSKÉ ŠKOLSTVÍ

TWITTER

 

FACEBOOK

 

GOOGLE +

 

PINTEREST

PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK

Tak sakra, kde je (konečná) pravda?

NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK

Na vlnách alternativního rádia

Vedoucí kolotoče

PODOBNÉ ČLÁNKY

VIDEO: Hate Free Vulture propaganda, která má za cíl vyvolat útoky proti menšinám a migrantům, aby mohly být přijaty „Norimberské“ zákony. Příčinou nenávisti je frustrace. Historie Německa by mohla vyprávět!

Kvě 18, 2016 

Ex-premiér Topolánek šokoval na Českém rozhlasu. Obvinil americkou CIA z ovlivňování českých soudů. Moderátor z toho ztratil řeč. Pro Američany je prý Česko banánová republika!

Kvě 17, 2016