Friday, December 16, 2016

USA-Russia

Husajn Obama posílá další vojáky k ruským hranicím: Chce vyprovokovat válku dřív, než se Trump stane prezidentem? Pro jaké instrukce si jel Stropnický do Washingtonu? Pozornost veřejnosti pohltí Vánoce...

16. 12. 2016
Tisk článku
JAN A. MAŘENKA počítá americké vojáky na hranicích s Ruskem, dochází k astronomickým číslům, a připravuje se k odchodu do krytu, ačkoli je mu jasné, že do takového, v němž lze přežít válku, přístup mít nebude
Vládnoucí americký establishment je ochoten zaplatit jakoukoli cenu, aby zabránil Trumpovi chopit se úřadu prezidenta. S postupujícím časem však možností ubývá. Jedna tu ale však stále zůstává: ještě před inaugurací rozpoutat válku.
Scénář je následující: 1) Přesvědčit veřejnost, že USA byly napadeny Ruskem. 2) Vyprovokovat otevřený válečný konflikt mimo území USA. 3) Předat vedení země Kongresu (protože je země ve válce) - a "odložit" Trumpovu prezidentskou přísahu (20. ledna) na neurčito.
Tento scénář nyní nabyl poněkud zřetelnějších obrysů. Pomyslný trychtýř se zužuje a poslední události procházejí jeho hrdlem.

Válka začala, tvrdí Obama

Bod jedna je v procesu. Přesvědčit veřejnost o ruské "hackerské" intervenci do voleb v USA se sice tak úplně nepodařilo, ale o to tu teď tolik nejde. Podstatné je, že to tvrdí americká mainstreamová média a jejich "fakes" samozřejmě přebírají i média ostatních států NATO. Nehledě na realitu a neexistující důkazy vypadá mediální obraz tak, že volby v USA osobně ovládl Putin a jím řízený tým hackerů. Ti prý popletli amerického voliče svými dezinformacemi natolik, že ztratil orientaci a definitivně zabloudil - a zvolil "agenta Kremlu".
"Za útoky ruských hackerů na volby v USA přijde tvrdá odplata," vzkázal včera Obama, čímž dokonale navázal na falešnou realitu vytvořenou médii. "Musíme rychle jednat. A uděláme to v místě a době, kterou sami určíme."
Jaká to bude odveta, neupřesnil. Budou "místem odplaty" ruské hranice a vše se odehraje do 20. ledna?
Obama toto závažné dramatické prohlášení, které napříjemně připomíná vyhlášení války, nepronesl na tiskové konferenci v Bílém domě, jak by se vzhledem k jeho závažnosti očekávalo, ale v rozhlasovém rozhovoru, který měl být původně na téma "co budeme dělat s Michelle o Vánocích". Pak si odjel odpočinout na Havaj, tedy tam, kde se údajně narodil (ač se ve skutečnosti narodil v Keni – a nikdy se proto neměl stát prezidentem USA).
Posledním střípkem mozaiky je nenápadná zpráva, která prosvištěla médii v předvánočním shonu takřka bez povšimnutí:
"Velitel amerických pozemních sil v Evropě generál Hodges se na schůzce s polským ministrem obrany 14. prosince shodli, že Rusko znamená pro Evropu a svět stále rostoucí hrozbu. Proto je nutné, aby se hned po Novém roce, přesněji 6. ledna 2017, z USA do Polska přesunuly nejméně čtyři tisíce vojáků. Další budou následovat."
Válečná schůzka tedy následovala krátce poté, co americká mainstreamová média naplno rozpoutala hysterii kolem ruských hackerů manipulujícími americké prezidentské volby - nejspíše z Putinovy dači na Krymu. Na začátku byla zpráva CIA, která odkazovala na údajné informace jiné výzvědné agentury, které ovšem pochopitelně neobsahovaly žádný důkaz - jen pocity "podložené" domněnky.
"Jsme ve válce s Ruskem. Nebo, přesněji řečeno, už jsme válku s Ruskem prohráli - bez boje. Už nejsme suverénní národ, už nejsme demokracie, už nejsme svobodní. Jsme obětí ruského puče bez jediné prolité kapky krve. To se musí změnit." Takovými komentáři se mainstream jen hemží.
Putinův mluvčí k tomu řekl toto:"Buď by o tom měli přestat mluvit, nebo konečně ukázat nějak důkaz. Celá tato záležitost se začíná jevit jako nevhodná."

Ocas hada

Bod dvě, tedy zesílení vojenské přítomnosti u ruských hranic a následná provokace v podobě "operace pod falešnou vlajkou", vstupuje bez zájmu veřejnosti soustředěné na Vánoce do reálné fáze. Začátkem ledna se podle plánu vylodí ony čtyři tisíce amerických vojáků v Německu. Poté se přesunou do Polska a aktivují své spolubojovníky v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Rumunsku.
Jednotky USA se tak připojí k těm, které v Polsku už jsou – a jen hrstka vyvolených ví, kolik jich tam vlastně je. Jisté je jen to, že už v červnu proběhlo v Polsku - za naprostého mlčení médií - cvičení Anakonda. Největší manévry NATO na území evropského státu v historii.
Této "války nanečisto" se účastnila pozoruhodná vojenská síla: 31 tisíc vojáků NATO, z toho 14 tisíc Američanů, 12 tisíc Poláků a zbytek z dalších 23 zemí, včetně České republiky. V akci bylo 105 letadel a vrtulníků, z nichž se mnohé pohybovaly na dostřel ruských hranic.
Jinak řečeno: šlo o největší vojenskou provokaci v poválečné historii. Armáda NATO vedená USA oficiálně zkoušela to, co si takto otevřeně nedovolila ani v dobách studené války proti Sovětskému svazu: "připravenost čelit rychlým hrozbám z východu". A přeloženo z vojenské novořeči: schopnost rychle a překvapivě zaútočit.
Plán na válku s Ruskem byl samozřejmě připraven už dávno, byť "dostal razítko" až na červencovém summitu NATO ve Varšavě. Tehdy právě končily v USA primárky a už začínalo být jasné, že Donald Trump není jen "výstřední klaun s divnými vlasy", ale může pro establishment představovat existenční hrozbu. Bylo třeba připravit plán B - pro variantu, že Trump ve volbách zvítězí.
Z pohledu Spojených států a jejich zbrojařských koncernů je Evropa, do níž se navíc stále valí milióny migrantů (především ze zemí rozvrácených americkou invazí nebo sérií barevných revolucí), zralá na válku už nejméně dva roky. Ta by se – v případě vítězství Clintonové v prezidentských volbách – rovnala téměř jistotě.

Neschopnost jako zbraň

V těchto dnech se – opět příznačně bez valné pozornosti médií – připravuje v České republice zásadní změna ústavního zákona o vyslání českých vojáků do zahraničí. Tlačí na ni ministr obrany Stropnický. A je jistě jen náhoda, že se tak děje po jeho mediálně zcela utajené návštěvě Washingtonu.
Ani zdaleka nejde o "ochranu českých občanů, kteří se ocitli v nějaké cizí zemi v problémech", jak se snaží veřejnosti a poslancům namluvit ministr Stropnický. Podstatou změny zákona je, že při ozbrojeném konfliktu s Ruskem, bude NATO potřebovat rychlý přísun vojáků, parlamentem nekontrolovaný vstup vojsk na území ČR - i naše "otevřené nebe". Dosud je k tomu potřeba souhlas obou komor parlamentu. A to by nemuselo klapnout.
Washingtonem instruovaný Stropnický chce, aby o nasazení českých vojáků do války a vstupu armád NATO na území ČR rozhodovala vláda – rychle, pružně a bez překvapení. Totéž se týká i ostatních zemí EU, čímž dostává termín "otevřená Evropa" vskutku nový rozměr.
Vládní strany jsou pro, ale projednávání zákona bylo odloženo až na začátek příštího roku. Když se to nepodaří rozhodnout do 20. ledna, nebude už třeba o čem jednat. Česká republika by se tomu tak mohla vyhnout. Ovšem ne díky moudrosti svých zákonodárců, nýbrž kvůli jejich neschopnosti pochopit, o co se nyní hraje.
K válce s Ruskem ve jménu ochrany Evropy směřovaly Spojené státy vlastně již od nástupu Obamy k moci. Takzvaný "restart" vztahů, stejně jako formální deklarace o omezení jaderných zbraní (uskutečnila se v Praze - ještě, když byl prezidentem "proamerický" Medveděv) byly součástí stínového divadla na ukolébání světové veřejnosti. Clintonová v prezidentském křesle měla dokončit, co její předchůdce (za její aktivní pomoci coby ministryně zahraničí) začal. Trumpovo vítězství tento plán ohrozilo. A do hry vstoupil čas. Pomalu odtikává k 20. lednu.
K dokončení bodu dvě stačí maličkost - jakákoli provokace. V rámci cvičení se může snadno stát, že letoun (dron) NATO v rámci své mírové mise "omylem" zabloudí do ruského vzdušného prostoru. Například nad Kaliningrad, kam Rusko před dvěma měsíci přesunulo raketový systém Iskander. Město leží pouhých 50 kilometrů od rusko-polských hranic. A co teď: Sestřelit? Nesestřelit?
Obamova výhrůžka Rusku nebyla přeřeknutím v pitomoučkém předvánočním rozhovoru keňského černocha s amerických pasem (a stále ještě i soustavou kódů k odpálení jaderných zbraní) pro bezvýznamné rádio. Šlo zjevně o součást provokace, o níž je řeč. Jeden z jejích stavebních kamenů.
Kam až se podaří tuto "černou stavbu" narychlo vyhnat, uvidíme brzy. Jistou nadějí je, že Donald Trump, jak denně prokazuje, samozřejmě nespí, a toto nebezpečí jistě on i celý tým vnímají. Jenže kufřík zatím v rukou nemá bílý rozzlobený Američan, ale rodilý Keňan, muslim s typicky anglosaským jménem Barack Husajn.
Tak veselé Vánoce!

No comments:

Post a Comment