vybral a přeložil JF
8. 7. 2016
http://www.veteranstoday.com/2016/05/24/neo-when-will-the-world-be-free-of-the-nato-beast/
Jim W.Dean, Veterans Today, 24.května 2016 Phil Butler, New Eastern Outlook, poprvé otištěno 23.května 2016 (Poznámka redaktora: My, tady ve Veterans Today, nanejvýš oceňujeme umění „slovotepectví“, protože je stále výraznou součástí požitku ze psaní. „NATO bojuje za svůj paleolitický způsob života.“ to je způsob zahájení článku pisatelem ze staré školy. Ale tím to nekončí. Phil věděl, že musí své čtenáře provést dlouhou a znepokojivou historií, čtenáře aspoň tak odvážné, aby se dokázali touto historií přebrodit a následně se pak pobavili způsobem, jak ze slov dělá něco víc než jen slova. Byl v tom úspěšný a to je také důvod, proč jsem jeho článek převzal. Všichni občas potřebujeme tyhle malé výlety ve stroji času, zpátky do dávných dní, ve kterých začala všechna ta přetrvávající geopolitická dramata, které dnes za sebou táhneme jako kouli na noze. Jádrem tohoto článku je odtajněný protokol National Security Council Paper NSC-68 (fotokopie jeho exempláře č.1). Je to jeden z nesčetných dokumentů „na první pohled skrytých“, které by obecně měli studovat pouze uznávaní badatelé nebo vyspělí studenti historie. Naše vysoce kvalifikované think-tanky vždy prokazovaly, přes veškerou finanční podporu a navzdory svému talentu, neobyčejnou schopnost přehlížet tyto odtajněné materiály, které by snadno mohly rozklíčovat téma, které jim bylo zadáno k propagování.
Phil nijak nepřehání, když kritizuje některé stránky vedení NATO v jeho začátcích. V USA bylo mnoho uchazečů ale největším objevem ze všech byl generál JSC (Joint Strike Command) Lyman Lemnitzer, který 20.července 1961 předložil presidentu Kennedymu oficiální plán překvapivého jaderného útoku na Sovětský Svaz. Lemnitzer byl toho názoru, že Spojené Státy mají nad SSSR převahu a pokud by ji nevyužily, přišly by o ni, a podobně by utrpěly velké ztráty, kdyby zbytečně čekaly s útokem.
 |
| JSC generál Lyman Lemnitzer prosazoval v roce 1963 preventivní jaderný úder proti Sovětskému Svazu |
Kennedy byl šokován a to trvale poznamenalo jeho mínění o svých špičkových generálech. Mohlo to rovněž přispět svým dílem k neoficiálnímu názoru na jeho zavraždění údajně kvůli jeho úmyslu stáhnout se z Vietnamu. Zažili jsme i poněkud „odlehčené“ NATO, v podobě sólové frašky generála Breedlova o ruských hordách na východních hranicích Ukrajiny, připravených pohltit celou zemi během pouhé čtyři dni trvajícího blitzkriegu, ačkoli nikdo ze zahraničních pozorovatelů, rozmístěných podél pohraničních oblastí, žádného vojáka ani nezahlédl. Prostě, „můžete to podělat, protože to podělá i NATO“. …Jim W. Dean)
NATO bojuje za svůj paleolitický způsob života. Umírající dinosaurus z míst na která jednou Bůh a čas zapomene, vojenský ekvivalent mafiánského vyděračského gangu naposled mrská ocasem v naději, že ho plnohodnotná válka zachrání. S militarismem jako svým jediným účelem a s přikrčenými evropskými společnostmi na pozadí své fosilní mentality je tato válečná obluda nebezpečnější, než kdy předtím. Zde je pohled na rezavějící nástroj americké hegemonie, nástroj, který svět nikdy doopravdy nepotřeboval.
Když čtu poslední dezinformační výtvor NATO – „Vztahy NATO a Ruska: fakta“ – připomínám si půl století vymývání mého vlastního mozku.
Jako postavička „kapitán Dan“, kterou hraje ve filmu Toma Hankse „Forest Gump“ herec Gary Sinise, přemýšlím o generacích Butlerů, kteří bojovali v amerických válkách. Ve filmu je scéna, kde předkové kapitána Dana hltají prach na jednom bojišti za druhým, od Vietnamu až po Bunker Hill. A prásk! jeden za druhým padají předkové do sněhu nebo do bláta, ještě detailní závěrečný záběr na jejich tváře, jak v posledním záblesku vědomí zaznamenávají svůj konec války.
Když myslím na NATO, na ty byrokraty a vlezdoprdelky, kteří si tam teď hrají na špičkové vojáky, nemohu si pomoci ale musím přiznat, jak jsme byli hloupí, že jsme jim všichni tak dlouho věřili. Když se, jako veterán. ohlédnu na okamžik nazpět, cítím se trapně, že jsem podporoval hru těch krvežíznivých shrabovačů peněz, kteří zneužívali údajného spojenectví stejně, jako když Al Capone kdysi vybíral výpalné v gangsterském Chicagu.
Amerika našim spojencům dávala opakovaně „nabídky, které se nedaly odmítnout“. Vypůjčím-li si motiv z dalšího filmu „Godfather“ s kdysi velkým Marlonem Brando v hlavní roli mafiána, tento motiv se ideálně hodí na to, co NATO dělá dnes.
V záhlaví článku, ze kterého cituji, není uveden žádný autor. Možná jsou „mýty“ a „fakta“, které si vojenské organizaci přejí presentovat, příliš směšné, než aby je někdo spojoval s konkrétními jmény, hodnostmi nebo služebními čísly. Článek je určen klinickým hlupákům nebo těm do absurdna vypatlaným zabijákům mezi námi, článek, který je výsměchem pravdě.
Mluvím tak bombasticky, protože moji kolegové a přátelé z oboru jsou k smrti znechuceni tím naprostým blábolem. Pokud mi dovolíte, abych tu pravdu NATO kriticky rozebral, snad někdo tam nahoře nařídí těm cvokům, aby toho nechali.
NATO fakt číslo 1: Na ruské tvrzení, že se NATO pokouší obkličovat Rusko, se lháři z kruhů NATO pokoušejí natáhnout vatu přes zeměpisně postižené přihlížející země. NATO se pokouší isolovat a obklíčit Rusko, ale „raketoví vědci“ ve štábech NATO na námitky reagují protitvrzením:
„Toto tvrzení ignoruje zeměpisná fakta. Ruské hranice měří přes 20.000 kilometrů a z nich jen 1.215 kilometrů neboli méně než jedna šestnáctina jsou hranice se současnými členy NATO.“
Ti z vás, kteří jako děti milovali zeměpis nebo ti, kteří studovali dějiny, si hned uvědomí, že vedení NATO se z vás snaží udělat naprosté blbce. Aby vynikla směšnost takového dialogu, stačí ukázat na největší lež téhle propagandy.
Specialisté NATO, kteří pomáhali zkonstruovat tenhle nesmysl, by nám měli připomenout, že Rusko sdílí pozemní hranice pouze se 14 zeměmi (Norsko, Finsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Azerbajdžán, Kazachstán, Mongolsko, Čína a Severni Koreaa) a zatím jen 5 z nich je členy NATO. Snaha USA přidat k nim další je nepopiratelná.
Jen lidé zavalení v dole nebo ztracení v pustině mohou připustit. co NATO předkládá k věření. Když ale použijete interaktivní mapu NATO
zde, můžete si snadno sestavit skutečnost. Klikněte na vloženou mapu: země přispívající jednotkami, partneři Středozemního dialogu, partneři Istanbulské kooperativní iniciativy, velení a řízení NATO, mise NATO, a partneři po celé zeměkouli – a obrázek obklíčeného Ruska hned začíná být jasnější.
Je-li mezi vámi skutečný zeměpisec, uzná, že situace, viděná z družice, a pohled na toto obkličování z globální perspektivy, vypadá ještě horší.
Spojené Státy a Kanada, skoro celá Evropa a většina Středního Východu představuje tým NATO. Čína, část JihovýchodníAsie, Irán a Indie jsou hodně daleko, mimo spáry NATO. Ano, řekl jsem spáry.
Rusko, Washingtonu a Londýnu navztek, se roztáhlo mimo své domovské území minimálně, jen tam, kde konflikt bezprostředně ohrozil jeho hranice. Rusko nezaútočilo na nikoho. Rusko je v defenzivě, jako vždy.
NATO je obchodník s válkou, ne s obranou. Pokusím se vám to ukázat.
Na stránkách dějin NATO najdete ne právě jemné chvástání vojenské organizace, která bezostyšně kašle na civilní svět. Od svého zrodu v roce 1949 je charta NATO a její Článek 5 kopím, namířeným na srdce míru v Evropě.
Zatímco se uvažovalo o Marshallově plánu, ze kterého NATO povstalo, jako svého druhu stabilizujících přikázáních, nastavené ekonomické a vojenské cíle byly pouze zbožným přáním, protože za nimi se skrývaly problémy.
To, co dnes vidíme, ten chaos napříč Evropou a Středním východem, je důsledek katastrofální strategie. Plány NATO, hlavně plány vedoucích členů, nemají daleko k permanentní válce. NATO bojuje za to, aby si zachovalo svou oprávněnost, a jedinou cestou, jak toho dosáhnout, je s pomocí strachu. Už Korejská válka by nás měla přesvědčit o tom, že společný nepřítel vždy může být „velkým motivátorem“. Tato válka nám rovněž ukázala, že NATO by nikdy neumožnilo žádnou válku úplně vyhrát.
A dále – strategie, známá jako doktrina „masivního odstrašování“, zatahuje do pavučiny NATO jednu zemi za druhou s pomocí záhady, jakou je příspívání výdajů na zbrojení k ekonomickému růstu. USA a další velcí partneři v NATO by údajně mohli „vyatomovat“ Rusko, kdyby napadlo nějakou zemi NATO. A tak se Spojené státy staly světovou policejní mocností a menší země tím ušetřily miliardy na zbrojních výdajích.
V něčem, co se podobá „velkému podrazu“ , ti, kteří vedou NATO, začali brzy menší země vydírat „velkým strašákem“, Sovětským svazem. Nemusím zde zacházet příliš daleko, stačí ukázat na výrazivo, které tito NATO psychopati používají. V popisu toho, jak v roce 1967 Francie vykopla NATO ze své země, lze ze slov NATO poznat skutečnou podstatu této militaristické organizace. Francie řekla NATO, aby vypadlo a zde je způsob, jak NATO popisuje své partnery dnes:
----„Pružnost byla vždy v NATO klíčem k úspěchu a vystoupení Francie ze struktur jednotného velení NATO ukázalo, že NATO, na rozdíl od Varšavské smlouvy, může tolerovat odlišná hlediska mezi svými členy.“----
Stanovisko, skryté někde pod tím, není ve skutečnosti příliš podstatné, ale použití slova „tolerovat“ je příznačné. Jak šlechetné bylo velení NATO, že nevyhlásilo okamžitý útok na Paříž, jakmile Francie řekla alianci vypadni! Ale vyšinutost pokračuje ještě dál. Autoři NATO pokračují a popisují, jaky byla „Evropa“ už ze své definice sotva viditelná, než se opět NATO začalo rozpínat směrem na východ.
Tady mi odpusťte ale tohle dogma je rozhodující. NATO „přežilo“ po pádu Sovětského svazu proto, aby pomohlo „demokratizovat“ Východní Evropu.
Ano, čtete správně, NATO bylo použito jako síla, která umožnila demokracii rozšířit se na východ Evropy. NATO bylo použito jako okupační síla k „zadržení vzestupu militantního nacionalismu a k poskytnutí základů kolektivní bezpečnosti, která by povzbudila demokratizaci a politickou integraci Evropy.“ To nejsou moje slova – NATO si takhle vyrábí stránky své vlastní historie s použitím své vlastní „definice“ expanze.
„Definice Evropy se měla pouze rozšířit na východ. Avšak, než mohlo začít upevňování míru a bezpečnosti, bylo nutno vymýtit jednu nepříjemnou Evropskou politiku. Od francouzsko-pruské války se Evropa snažila vyrovnat se sjednocujícím se Německem ve svém srdci. Zahrnutí znovusjednoceného Německa do Aliance odeslalo toto nejstarší a nejdestruktivnější dilema do výslužby.“
Takže lidé a jejich politici měli méně co do činění s formováním NATO a dokonce EU, zato měli daleko víc co dělat s železným militarismem a hrozbami, nadiktovanými elitami NATO, muži a ženami v pozadí aliance. Rusko a Čína a vůbec kdokoli „mimo klub“, to byly hrozby, kterými se mávalo před očima lidí Evropy. Jugoslavie, Gruzie a Kavkaz, všechny tyto intervence NATO byly použity k vybubnovávání myšlenky, že organizace a smlouvy jsou důležitější než udržení míru.
Když jsem já a můj tým zjistili, že NATO stálo i za sestavováním vražedných seznamů ukrajinských „mírotvůrců“, které byly namířeny proti proruským sympatizantům na východní Ukrajině, byl to okamžik, kdy jsem začal chápat , kdo byli vlastně ti hodní hoši. Sepisováním soukromých informací o lidech, kteří podporují separatisty na Donbase, byl Peacemaker nejen spojen přes své servery s NATO ale také s britskou ambasádou a různými nevládními organizacemi.
NATO podporuje nacisty. NATO připravuje války, NATO jim nezabraňuje. A NATO má jen jediného skutečného nepřítele, Rusko. Zde jsou nevyvratitelná fakta o účasti NATO ve světovém chaosu.
Léta padesátá a šedesátá: ďábelský fanatismus
NATO bylo vždy záležitostí militarismu. Ještě než doopravdy začala Studená válka, Pentagon a spřátelené think-tanky v zahraničí si hrály na nesmiřitelný boj proti „rudým“ na život a na smrt. Pak byla rozjeta přísně tajná iniciativa.
Dokument „National Security Council Paper NSC-68“ (nazvaný „Cíle a program Spojených Států pro národní bezpečnost“ a často označovaný jen jako NSC-68) pomohl rozjet závody ve zbrojení, který zastínil jakékoli jiné lidské snažení v dějinách. Závody ve zbrojení pokračují ale sémě bylo zaseto už před rokem 1950 a NATO bylo hlavní součástí tohoto plánu. Tvůrci této strategie nazývali Sovětský Svaz „nepřátelskou koncepcí“ a podobali se tak paranoidním schizofrenikům, lidem, kteří věřili, že sovětská doktrina byla něco jako „fanatická víra“.
Když dnes čteme odtajněné dokumenty, divíme se, jak jsme se vůbec dokázali vyhnout „zaručenému vzájemnému zničení“ (Mutually Assured Destruction, MAD), a jak šílení a ďábelští ti lidé byli.
Byla to Amerika a vlastní fanatismus NATO, co nás zatáhlo do korejské války. Mimo to, že to byla nejzbytečnější válka v historii, korejská válka byla bodem obratu v konstrukci NATO. Protože sověti vyzbrojovali severní Korejce, americký president Truman a západní stratégové Studené války mylně vyhodnotili Koreu jako známku širších záměrů sovětů na přepadení západní Evropy. Budování NATO bylo urychleno a Trumanův pojem „policejní síla“ nastavil tón pro chaos na kontinentu, který jsme viděli poslední desetiletí. NATO tvrdí, že Rusko není obkličováno, ale obklíčit Rusko bylo odjakživa cílem NATO.
Vypuknutí korejské války přimělo v roce 1950 Australii a Nový Zéland k účasti jejich jednotek prostřednictvím OSN a po boku spojenců NATO, čímž obě strany demonstrovaly svůj zájem o boj proti hrozbě komunismu a souhlas s účastí na naplňování tohoto zájmu v oblasti.
„Trumanova doktrina“ která charakterizovala budoucí militarismus, metastázovala do ještě většího spojenectví prostřednictvím NATO (North Atlantic Treaty Organization) , CenTO (Central Treaty Organization) a SEATO (Southeast Asia Treaty Organization). A tak NATO stálo jásající na postranní čáře, když Vietnam dále pojistil jeho existenci.
Obkličování bylo vždy cílem.
Léta sedmdesátá a osmdesátá a smluvní nevolnictví
V průběhu sedmdesátých let zůstávalo dogma NATO stále stejné, „obrana Evropy“, ale samozřejmě tím byla míněna pouze Evropa podle západní definice. Nebo to byla „svobodná Evropa“ jako Radio Free Europe, propagandistický kanál, který nyní známe jako Radio Liberty. Ronald Reagan a osmdesátá léta zní ozvěnou asimilace všech těch evropských zemí; tento kus zahraniční politiky nám připomíná, jaký dluh Evropa dluží Americe za NATO.
Nevolnictví, které je konečným výsledkem každé ochrany za výpalné, a rozmístění jaderných raket dlouhého doletu v Evropě proti vůli Evropanů, zabetonovalo okupaci kontinentu ze strany NATO. Ano, čtete správně. NATO je okupační síla daleko víc než obránce.
Reagan, stejně jako Truman o desítky let dříve, vyšrouboval závody ve zbrojení do nevídaných výšin. Začal se používat pojem „Říše Zla“ a bilion za bilionem dolarů se vypařoval v další beznaději.
Šílenství, v rozjetém vlaku, hrozilo, že nás odnese na samý kraj Apokalypsy, současně s tím, jak byli i sověti tlačeni k okraji. Místo toho, aby spustili preventivní údery na útočníky, kteří je ohrožovali, raději nechali zhroutit svůj stát. A to nám říká velmi mnoho.
Bosna: A všechno ostatní je historie
Jugoslavii jsem oplakával už dříve. Sputnik International uveřejnil můj komentář, jak velká byla hloubka nevyužitého potenciálu. NATO se zcela oprostilo od své role věrného obránce demokracie a stalo se v roce 1992 již definitivně spolehlivým nástrojem hegemonie.
Jugoslávská válka byla okamžikem, na který západní válečníci čekali, takže pro operace změny režimů mohla být používána hollywoodská jména. Nedílné Odhodlání (Inherent Resolve) a další vojenské akce ve stylu starých filmů později vyplodily Operaci Ostrá Bdělost (Operation Sharp Vigilance), embargo OSN a NATO v Jaderském moři a proti Jugoslavii.
Bushova a později Clintonova administrativa vůbec nebrala ohled na to, že totálně ničí stát, který vždy působil jako zprostředkovatel mezi Západem a Sovětským svazem. To bylo první „nasazení“ NATO v expanzivní válce proti Rusku. I když s tím někdo nebude souhlasit, následné expanzionistcké snahy NATO a Evropské unie znevažují jakékoli argumenty, které by mohli příznivci NATO poskytnout. Porážka Jugoslavie byla signálem pro všechny další politické války a změny režimů. Vzdušné údery NATO zpečetily osud Jugoslavie.
Že bylo NATO požádáno o pomoc v Afghánistánu, ještě před invazí USA a koalice po 11.září 2001, je samo o sobě přinejmenším podezřelé. Rok 2001 se zdá být trochu brzo na to, aby Afghánci požádali o nasazení sil ISAF (International Security Assistance Force) vedených NATO. Pak, po další žádosti Spojených Států, spustila Aliance svou první protiteroristickou operaci – Operation Eagle Assist – od poloviny října 2001 do poloviny května 2002.
 |
Madeleine Albright, Richard Holbrooke, Bill Clinton, Wesley Clark and Co. were not the first to sponsor a Greater Muslim Bosnia and a Greater Muslim Kosovo. NAZI Heinrich Himmler exploited this policy before them ! Support for a Greater Bosnia and a Greater Albania advanced U.S. geopolitical, military, and economic interests that were beneficial to both parties. Similarly, the Bosnian Muslims provided manpower, the warm bodies, for Himmler’s Waffen SS.
Madeleine Albright, Richard Holbrooke, Bill Clinton, Wesley Clark a Co.nebyli prvními sponsory Velké muslimské Bosny a Velkého muslimského Kosova. Heinrich Himmler využíval tuto politiku už před nimi ! Podpora Velké Bosny a Velké Albanie prospívaly vojenským geopolitickým zájmům USA a ekonomickým zájmům, výhodným pro obě strany.Podobně bosenští muslimové poskytli živou sílu pro Himmlera a Waffen SS. |
Poté převzalo NATO policejní dohled nad Olympijskými hrami v Aténách v roce 2004, nad summitem v Rize v roce 2006, a také výcvik iráckých policejních sil od roku 2004 do roku 2011. Operace Allied Provider v roce 2008 rozšířila akce NATO na boj se somálskými piráty a v roce 2011 v podstatě NATO svrhlo Muammara Kaddáfího, jako počátek Arabského jara. A NATO pokračuje v rozšiřování své působnosti dodnes. Stále probíhají operace v Afghánistánu, stále se bojuje s piráty okolo Hornova Mysu, stále se létají lety, nazývané „air policing missions”. NATO dneška je daleko hrozivější, než bylo v průběhu první Studené války.
Většina toho, co jsem zde uvedl, pochází z oficiálních stránek NATO a z jeho vlastní souborů „faktů“, z jeho historie a z materiálů podporovatelů této organizace. Pokud by chtěl čtenář trochu pátrat, realita NATO jako archaické instituce války je průzračná. Byla taková už od začátku. Stejně jako v případu „Spojenci proti Ose“ předtím, průmysl, odhodlaný vyvolávat neustálé potyčky a střety, a tvářící se jako hrdina svobodného světa, zatáhl mnoho zemí do lži.
Rusko a předtím Sovětský svaz měl určitě také po ruce podobné strategie. Ale ve srovnání se zkázou, kterou západní země způsobily za desítky let v teprve se rozvíjejících se zemích, Moskva je přímo Svatý pahorek.
 |
| NATO týpci |
Počet základen USA a NATO po celém světě se blíží tisícovce a tyto základny jsou umístěny ve 156 zemích světa. A tento měsíc oznámilo Radio Free Europe (nebo Radio Liberty, chcete-li), že NATO má zájem o ruskou základnu poblíž sousední Ukrajiny. Ukrajina sousedí s Ruskem zatímco Spojené Státy jsou tisíce mil daleko odsud. Nějak to postrádá logiku a smysl. Z toho nelze uniknout.
Na opačném konci spektra hlásí Russia Today, že Spojené Státy vydají desítky milionů dolarů na základny v Estonsku, sousedícím s Ruskem. A jako třešničku na mém článku je docela vhodné uvést poslední hollywoodské pojmenování čehosi, co se jmenuje Evropská utěšovací iniciativa (European Reassurance Initiative, ERI) a má to označovat podpůrný program NATO pro východní země.
Zanechám vám zde popis dnešní rozšířené roli NATO, informovanou protilátku proti idiotské propagandě této organizace. Snad vám pomůže pochopit jak západní vůdci vidí roli NATO:
„Definice „bezpečnosti“ se radikálně rozšířila a zahrnuje svobodu jednotlivce před násilným extremismem, který se rodí z nestability a selhání národních států. Například pozornosti většiny světa byla v roce 2011 zaměřena na krizi v Libyi, kde NATO hrálo klíčovou roli v ochraně civilistů před jejich vlastní vládou.“
Radikálně rozšířená, z policejní síly, tvářící se jako obranné společenství, a ještě hrdá na to, že se jí podařilo uvrhnout Libyi do vražedné vřavy a zmatku? Myslím, že bychom mohli použít správnější označení, a nazvat NATO a jeho vedení lháři první hvězdné velikosti.
