Pouze drakonické tresty zamezí nelegální migraci. Pro převaděče, i pro lidi z neziskovek.
3. 08. 2018 22:15:50
Prevencí by bylo, nepustit na náš kontinent ani jediného nelegálního migranta. Toto politici nechtějí, takže zbývá cesta tvrdé represe.
Jako bývalý policejní rada Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezídia ČR vím, o čem mluvím.
Hloupých řečí od eskalace migrační krize v září roku 2015 jsme už všichni slyšeli od všemožných politiků nespočet. Nemá smysl je rozebírat, jde o hloupé řeči naprostých amatérů, kteří se snaží zastavit katastrofu, kterou vyvolala Merkelová svým pozváním všech z Asie a Afriky.
A protože není nikdo schopen, ani ochoten, Merkelovou politicky odstavit, tak vidíme plejádu stejných pomatenců, kteří ve snaze se jí zalíbit vymýšlejí naprosto otřesná opatření, která jsou samozřejmě k ničemu. Jako řešení je nazývají pouze oni a kývači, bez jakékoliv odborné erudice, a ti je v těch tragických hloupostech podporují.
Vše došlo tak daleko, že už tito pomatenci opakovaně vyhrožují všemožnými sankcemi všem státům, které se tomuto šílenství odmítají podvolit. To je dovršení hloupé politiky hloupých lidí.
Správně se říká, že prevence je lepší, nežli represe.
Jenže prevencí, a to jedinou, je nepustit na náš kontinent již ani jediného nelegálního imigranta z Asie či Afriky. Ovšem to politici a politické neziskovky naprosto sabotují.
Pak zbývá represe. Tou mohou být pouze drastické tresty odnětí svobody pro všechny, kdo se na nelegální migraci podílejí, včetně konkrétních lidí z všemožných politických neziskovek, které jsou na tomto nelegálním odchodu s lidmi očividně napojeny. A každý nelegální migrant musí být umístěn do vyhošťovací vazby, nežli bude vyhoštěn. Takto to v ČR probíhalo počátkem devadesátých let a nikdo se nad tím nepozastavoval, protože šlo o naprosto standardní postup. Tento postup musí být opět zaveden v úzké součinnosti všech orgánů moci výkonné i zákonodárné.
Zatím vidíme pouze to, že pomatení politici dělají administrativně z nelegálních migrantů migranty legální a vlády mnoha zemí svým občanům v této věci soustavně lžou.
Pokud lidé budou volit stále stejné politiky a politické subjekty, které takovéto lidi nominují, pozitivní změna a vyřešení tohoto obrovského problému neexistuje !!!
O problémech přemnožení homo sapiens na fixním, omezeném povrchu modré planety byly napsány tisíce knih (Malthus, Huxley, Russell), které byly intelektuálními úředníky odmítány a kritizovány jako absolutní nesmysly. Od poloviny minulého století jsme se asi sexuálně dost snažili, protože dle statistiky UN, počet obyvatel od roku 1950 z deklarovaných tří miliard vzrostl na více než sedm miliard, což opakovaně slyšíte od expertů/univerzitních profesorů nejméně pět let, i když se mezitím narodilo půl miliardy lidí. V roce 2020 nás bude okolo osmi miliard.
Křesťanským blábolům o demografii a úbytku obyvatel v EU a RF nevěřte. Kaddáfí, který měl Libyi pod kontrolou, idiotické představitele EU (tante Merkel, Hermanna von Rumpoy a Barossa) varoval. Zaplavíme Evropu arabskými/africkými vagínami. Jeho předpověď se nesplnila. Namísto vagín se do EU hrne tsunami nadržených lidožroutů, kteří ztopořený pyj násilně vsunou do každé díry, která se namane. Mezi chlapeckou prdelkou a vaginou stařenky zapalující svíčky na hřbitově není dle Alláha rozdíl.
Sex je džungle a nic s tím nenaděláme, přesto jsme se v dlouhém evolučním procesu dohodli na určitých pravidlech, která více méně dodržujeme. Občas na povrch vyplynou skandální kauzy, převážně církevních „apoštolů“ křesťanské lásky k Bohu, jenž prohřešky svých pozemských agitátorů toleruje už více než dvě tisíciletí od narození Krista.
Zdá se, že několik inteligentních zbohatlíků jako Bill Gates, Waren Buffet, princ Filip, Rotchildové, Rockefellerové a francouzští aristokraté dospěli k názoru, že jejich ratolesti s miliardami dolarů na kontech ve svých bankách nepřežijí, pokud nárůst populace nebude drasticky omezen. My normální tvorové bychom měli pochopit, že oni mají tolik peněz, že jejich potomci /vnuci a pravnuci/ nemají šanci je utratit. Jde o uzavřenou společnost extrémně bohatých rodů, do níž se žádný outsider nedostane. Mixují se mezi sebou a předpovědím o genetické degeneraci zatím úspěšně vzdorují. O intimní realitě se už nikdy nic nedozvíme.
Migrace ty šlechtice za historickými zdmi zámků v Evropě a miliardáře US zatím nevzrušuje. Můžeme jen předpokládat, že elitám 20. století, tahajícím v pozadí za provázky maňásků divadla globální politiky došlo, že likvidace přebytečných obyvatel planety lze dosáhnout sofistikovanější metodou – „emigrací“. Paralela s biblickým příběhem o zmatení jazyků stavbařů Babylonské věže není náhodná. Státy a kontinenty se nemusí již humanitárně bombardovat a odpůrce nového řádu zabíjet a ničit infrastruktury (elektrárny,vodárny, mosty).
Své vražedné aktivity přesunuli do oblastí v Africe, Súdánu, Jemenu atd., tj. nedotčených pokladnic zdrojů vzácných materiálů a nutných pro
výrobu současných technologických invencí. Zlato, diamanty a ropu z těchto zemí drancují mezinárodní korporace více než 50 let a o zisky
se musí dělit s novodobou, negroidní, zkorumpovanou šlechtou, které osud jejich kmene, komunity a národa, z kterého vzešli, u prdele. S miliony dolarů v bankách ve Švýcarsku, Lucembursku a Lichtenštejnsku a tzv. daňových rájích kupují nemovitosti v Londýně, Paříži pro případ kdyby něco, nebo tak. V těch zemích, kromě hlavních měst a přístavů, žádná infrastruktura v evropském kontextu v podstatě neexistuje. Žijí jako za dob, které nám popisoval Emil Holub eventuálně Hanzelka a Zikmund ve svých rozhlasových reportážích.
Schéma změny režimu je prkotina. CIA agent podplatí radikálního odpůrce vlády a jeho příznivce k revoltě a navrhne bájnou verzi o životě v EU, kde se všichni mají jak prasata v žitě. Bezplatnou zdravotní péči, ubytování a sociální podporu, o které se jim nikdy ani nesnilo. Přepravu do Francie, Španělska, Řecka, Turecka a Itálie z organizujeme a zaplatíme. I když jste momentálně analfabeti, a neumíte číst a psát, tak v Německu dokonce vystudujete na doktory. Takže v první fázi vyvolejte ve své zemi politický a náboženský konflikt, který přeroste v chaos a my mocní zvážíme, kterou stranu podpoříme. Finančně a dodávkami zbraní, kterých máme plné sklady. Až váš počet poklesne (v absolutním smyslu), tak tu šarádu ukončíme pár „matkami všech bomb“, jež vaše bambusové/plechové pyramidy včetně dobytka odfouknou jako mega-tornádo. Nebojte se! Atomové bomby zcela jistě nepoužijeme. Jsme přece křesťané. Navíc nejsme tak hloupí, abychom zamořili poloprázdnou/vylidněnou oblast radiací na stovky let, a těžbu pokladů pod zemí museli odložit.
Elity pro udržení „status quo“ je musí získat co nejdřív, protože jim dochází. Plán na enormní zásoby komodit z rozpadajícího se SSSR, se díky satanovi Putinovi nepovedl. Člen KGB přece zmanipuloval Brexit, USA volby a nyní se snažil ovlivnit výsledek I. kola voleb ve Francií a následný Frexit, alias konec bruselských vyžírek jako Štětina, Jourová atd. s měsíčními platy, na než většina občanů ČR nedosáhne ani za rok. Fakt, že Bush starší se možná v CIA už narodil a této zločinecké organizaci několik roků šéfoval, než se stal prezidentem USA, média opomíjí. Dobrá zpráva je, že „Lepenka“ postoupila do druhého kola a má nakročeno stát se novodobou „Johankou z Arku“.
O tom, že existuje geniální plán na ovládnutí Gayi mírumilovnými prostředky nepochybujte. Extrémně bohatí, vzdělaní, inteligentní jedinci
netrpí představami o svém zviditelnění na knižním trhu a nestojí o uznání od stáda oveček (7.5 miliardy), jenž rapidně vzrůstá, což evokuje sociální napětí. Rozevírající se nůžky mezi 1% bohatých a 99% chudých je nezajímají. To, co je trápí, je potenciální konflikt ve sféře těch 99%. Emigranti nemají nic a Evropané jakž takž bydlí, mají auta a občas jezdí na dovolenou na hory, nebo k moři. Disproporce ve středních vrstvách v Evropě byla prozatím vzájemně tolerována, bohužel díky samozvaným představitelům EU se scénář prosperující Evropy zhroutil. Díky ožralovi Junkerovi, neukojené Tante Merkel a Polákovi Tuskovi státy EU balancují na hranici revoluce. Revoluce je ve srovnání s evolucí živelným, nepředvídatelným aktem. A elita má obavy. Disproporci středních vrstev EU se plánovitě/záměrně pod rouškou multi-kulti snaží rozmělnit přílivem černých emigrantů. To je moderní cesta nejen k získání potenciálních nerostných zdrojů, ale k likvidaci národní ,kulturní a náboženské identity Evropy. Takže naše ženy a dcery se postupně promění ve stádo bezprizorných „snědulek“.
Totální vymývání mozků. Po přečtení tohoto textu možná lépe pochopíte, jak se to dnes dělá
4. 9. 2016 14:03
HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů, který už více než rok zažívá Evropa, paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška ve svém dnešním zamyšlení upozorňuje na to, jak hanebně se zachází s fakty a logikou, jak demagogicky se používají pojmy jako nepřizpůsobiví či migrační krize a jak se díky tomu dá obecné mínění zmanipulovat.
Foto: Hans Štembera Popisek: Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška
Když čtu nebo poslouchám diskuse o současné společnosti a problémech, které nás trápí, jímá mne smutek. Ne kvůli problémům samotným, ty jsou od toho, abychom je řešili, ale jsem skoro zoufalý z toho, jak hanebně se pracuje s fakty a logikou. Aby se dal nějaký problém řešit, musíme ho především přesně definovat. Někteří lidé si vůbec neuvědomují, jak důležitou funkci má přesný význam slov. A ti, kteří si to uvědomují, pracují často s významem slov naprosto demagogicky, neboť dobře vědí, jak snadno se dá obecné mínění zmanipulovat.
Dovolte mi kratičký exkurz, abych na konkrétních příkladech objasnil, co mám na mysli. Když v padesátých letech minulého století vyháněli komunisté sedláky, neoznačovali je názvem, který platil po staletí, ale dali jim hanlivou nálepku kulaků. Když jim kradli majetek, bylo to združstevňování. Nakonec společnost díky masáži ze strany médií a ideologů přijala, že majetek nebyl sedlákům ukraden, ale legitimně združstevněn.
Okupanti nás v roce 1968 nenapadli, ale poskytli internacionální pomoc. A byli tu dočasně umístěni. Vlastenci, kteří s okupací nesouhlasili, byli prohlášeni za protistátní živly, které rozvracejí socialismus. Jejich pronásledování se pak nazývalo kádrovou prací.
Místo argumentů padají v diskusích snůšky urážek
Úmyslně uvádím příklady, které jsou všem srozumitelné. Pokud bychom šli hlouběji do minulosti nebo zabrousili mimo Evropu, najdeme stovky podobných. Vyvražďování celých národů se pojmenovalo podle okolností jako pokřtění či demokratizace. Upalování kazatelů jiné víry se prohlašovalo za očistu křesťanstva. Popravy neoblíbených panovníků se konaly pod hlavičkou spravedlivého trestu, ať již z rukou Kristových věrných, občanů revoluce, pěsti dělnické třídy nebo odpůrců totality. Je to pořád stejné. Realitu se snaží vládcové a jejich nohsledi pojmenovat tak, aby vyhovovala jejich mocenským cílům.
Dnes skoro nikdo ve vášnivých diskusích nepřemýšlí o skutečné podstatě problémů. Chytáme se slov, která nám vtloukají do hlav politici a média, a hádáme se o ně, jako by šlo o život.
Ale pokud se nad tím zamyslíme, pak by nám mělo dojít, že se ve skutečnosti hádáme o chiméry, o pseudoproblémy, že proti sobě stavíme ideje, které jsou iluzorní, neboť pojmenovávají všechno jiné, jen ne podstatu věci. A pak se samozřejmě nikdy nemůžeme dohodnout.
Bolestí většiny dnešních diskusí je navíc absolutní absence racionality, faktů a logiky. Na názor, který se nějakému oponentovi nelíbí, často odpovídá urážkami. Zažil jsem to i já. Na mnoho mých článků jsem obdržel snůšky urážek, aniž ovšem oponent vysvětlil, v čem se tedy mýlím a proč se mnou nesouhlasí. Za racionální argument se dnes považuje pouhé konstatování, že ten druhý je sluníčkář, komouš, Putinův agent, Obamův agent nebo prostě jen idiot.
Risknu tuhle škálu odsouzení a dovolím si předložit několik dnes běžně používaných termínů, k nimž se pokusím přiřadit reálný obsah, což znamená správné a logické české pojmenování.
Nejde o migrační krizi, ale nájezd hord, které u nás nemají co dělat
A čím začít jiným než slovy „migrační krize“. Slovo krize se používá pro různé problémy, ať už jde o stav po živelní katastrofě nebo o hospodářskou cyklickou krizi. Krizí je zlomový stav pacienta nebo neshoda v manželství. Je to však vždy něco, co vzniká více či méně nezávisle na naší vůli. Slovy „migrační krize“ se tak politici snaží navodit dojem, že jde o proces, který se děje mimo nás a my se mu musíme podvolit (stejně jako se podvolíme zemětřesení nebo krachu na burze).
Jenže to je lež! Tahle událost není krize, protože my ji řešit můžeme! Je to pustý nájezd hord, které nemají na našem území legitimně co dělat. Jistě, existují i ohledy humanitární, ale ty se musejí řešit vždycky v rámci zákonů dané země a při respektování suverenity jejích hranic. Cokoli jiného je zvůle (a neohánějme se vnucenými mezinárodními pakty a úmluvami, jsou-li navíc v rozporu s naší ústavou).
Příliv migrantů není krize, je to výsledek neschopnosti bruselských vládnoucích elit plnit povinnosti, které jako správci Evropy mají. Nikdo dnes nechrání evropské hranice, vedou se jen nekonečné žvásty, že je to třeba udělat. Ať už německá kancléřka stoupence islámu pozvala, či nikoli, nemají tu legitimně co dělat a překročení našich hranic je trestný čin.
Skutečná migrace je ve skutečnosti něco, co má jistý zákonný nebo alespoň hospodářský rámec. Přistěhovalec musí žádat o legalizaci pobytu, musí se v nové zemi přizpůsobit, musí v ní pracovat a uživit sebe a svou rodinu. Nic z toho přicházející hordy neplní, nerespektují a nejsou toho ani potenciálně schopny. V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů.
Zničí byt, obsadí cizí objekt, krade, ale je jen nepřizpůsobivý
Stejně fatálně se dnes pracuje s pojmem „nepřizpůsobivý“.Zákon stanoví jasně, že člověk je buď bezúhonný, protože zákony plní, nebo je zločinec, případně podle vážnosti přestupku pachatel, neboť zákony a předpisy porušuje.
Co je to nepřizpůsobivý? Člověk, který se rozhodne, že některé zákony a normy dodržovat nebude. Dostane byt, ale zničí ho. Vláme se do cizího objektu a ve jménu svých ušlechtilých myšlenek ho obsadí. Na ulicích dělá nepořádek, v noci hluk, páchá drobné krádeže, nechce pracovat. To vše se dnes označuje jako nepřizpůsobivost. Proč, vždyť každý, kdo tohle dělá, je přece v dikci zákona pachatel nebo zločinec. Politici a mediální komentátoři to snad nevědí? Pak by si měli zopakovat základy práva.
Stejně tak je podivné, aby se různé skupiny společnosti přejmenovávaly podle aktuální situace. Před několika lety se vedly vášnivé polemiky na téma, jak hanebná je česká komunistická strana, protože se odmítá přejmenovat (navzdory tomu, že propagace komunismu byla zákonem prohlášena za trestnou – typický právní Kocourkov).
Komunisté věrni revolučním písním na své barikádě vytrvali a komunisty podle názvu zůstali. Zachovali se rozhodně seriózněji než cikáni (historický název doložený již ve 14. století), kteří nedůvěryhodnou firmu vyměnili za označení „Rom“. Přiznám se, že neznám národ, který by se po staletích existence přejmenoval jen proto, že se mu jeho označení nezdá dostatečně důstojné. A až bude zpochybněno tohle slovo (ono už vlastně je tím, jak ochotně se příslušníci této etnické menšiny přizpůsobují), najdou si třeba jiné označení.
Předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní
Přemýšleli jste, kdo vlastně je „sociálně potřebný“, nebo dokonce „sociálně slabý“? Hledal jsem na stránkách našich institucí, ale ani na marxistickém ministerstvu není definice, kdo to vlastně je. Všichni se však tím pojmem ohánějí. Takové termíny jsou na nic, protože nikdo pořádně nechápe, co exaktně znamenají.
Označují totiž to, co se hodí politikům, úředníkům a aktivistům. Buďme však jazykově korektní. Ve společnosti existují lidé bohatí a chudí. Je-li někdo chudý, má smůlu. Nicméně podle křesťanství chudoba cti netratí. Navíc každý chudý může zbohatnout, pokud se bude snažit. Nebo pokud bude mít štěstí. Žijeme v době pokrokové, která chudobu nepřipouští. Všichni bohatí ovšem být nemohou.
Dávat peníze na chudé, to se jaksi nenosí. Ale na sociálně potřebné? Kdo by mohl odmítnout pomáhat potřebným? Mimochodem, potřebný je ve své podstatě každý člověk v této zemi. Soused má jaguára, ale já ne. Jsem potřebný, protože bych ho chtěl taky. Být potřebný je psychologicky nebezpečné, je to slovo politicky nabubřelé a prázdné. Být chudý nebo bohatý je však označení jasné, srozumitelné a z hlediska reality správné.
Pokud chceme tuhle společnost napravit, je třeba říkat pravdu. A to znamená označovat věci správnými termíny, neskrývat nepříjemné skutečnosti za balast eufemismů. O tom, co sdělujeme, musí rozhodovat věcná správnost, a nikoli politická korektnost, jemnocit či osobní ambice. Na všechny děje a stavy společnosti máme prověřené pojmy, nevytvářejme nové.
Český jazyk je mimořádně bohatý, používejme jen ty obraty, které jsou známé po staletí. Pak se rozhodně budeme na svět dívat reálněji a jednat pragmatičtěji. Protože naši předkové nemohli polemizovat o „migrační krizi“, museli se chopit zbraní a bránit svou svobodu a majetek.
Mimochodem, obrat „bránit svou zemi, víru a majetek“ není urážkou!
Londýn (ČTK/Financial Times) - Populační tlaky v Africe a na Blízkém východě povedou k imigraci i v dlouhé budoucnosti. Je o tom přesvědčen autor článku v britském deníku Financial Times. Podle něj Evropané v 18. a 19. století osídlovali svět a nyní svět osídluje Evropu.
Za rozruchem kolem dopadu více než milionu uprchlíků, kteří v roce 2015 přijeli do Německa, stojí velké demografické změny. Současná migrační krize je živena válkami na Blízkém východě. Ve hře jsou ale i další síly, které povedou k tomu, že imigrace do Evropy zůstane znepokojivým jevem i dlouho po ukončení války v Sýrii.
Evropa je bohatý a stárnoucí kontinent, jehož obyvatelstvo početně stagnuje. V protikladu k tomu jsou společnosti v Africe, na Blízkém východě a v jižní Asii, které jsou mladší a chudší a jejichž počet obyvatel se rychle zvyšuje.
V době vrcholu imperiální éry v roce 1900 evropské země představovaly kolem 25 procent světové populace. Nynějších zhruba 500 milionů obyvatel Evropské unie tvoří jen kolem sedmi procent světové populace. Oproti tomu například v Africe žije nyní více než miliarda lidí a podle OSN tam bude v roce 2050 téměř 2,5 miliardy obyvatel.
Populace Egypta se od roku 1975 zdvojnásobila a v zemi dnes žije přes 80 milionů lidí. Obyvatel v Nigérii bylo v roce 1960 na 50 milionů, nyní jich je více než 180 milionů a do roku 2050 zde má žít více než 400 milionů lidí.
Migrace Afričanů, Arabů a Asiatů do Evropy představuje obrat ve historickém trendu. Za koloniální éry Evropa provozovala jakýsi demografický imperialismus, kdy bílí Evropané migrovali do všech koutů světa. Domorodé obyvatelstvo v Severní Americe a Australasii bylo podmaněno a často zabíjeno. A celé kontinenty se změnily na odnože Evropy. Evropské země také zavedly po celém světě kolonie a osídlily je svými imigranty. Současně byly přitom miliony lidí z Afriky donuceny k migraci do Nového světa (Ameriky) jako otroci.
Když Evropané osídlovali svět, často to dělali tak, že nejprve člen rodiny odjel do nové země jako Argentina či Spojené státy a posílal domů zprávy a peníze. Po delší době za ním přijeli ostatní členové rodiny.
Nyní se to děje opačným směrem - ze Sýrie do Německa, z Maroka do Nizozemska, z Pákistánu do Británie. Ovšem dnes se nejedná o dopis zaslaný po dlouhé cestě po moři. V době Facebooku a chytrých telefonů se Evropa zdá blízká, i když je člověk v Karáčí či Lagosu.
Země jako Británie, Francie a Nizozemsko se v uplynulých 40 letech staly mnohem více mnohonárodnostní, mnohorasové. Vládám, které slibují omezit přistěhovalectví, jak je tomu nyní v Británii, je velmi zatěžko tento slib plnit.
Postojem EU je, že zatímco běženci mohou žádat o azyl, tak nelegální "ekonomičtí migranti" se musejí vrátit domů. Ovšem tato politika těžko zastaví příliv migrantů, a to z více důvodů.
Zaprvé počet zemí, které jsou postižené válkou či vážnou krizí, se bude asi dále zvyšovat. Například sílí obavy o stabilitu Alžírska.
Zadruhé většina těch, kteří jsou označeni za "ekonomické migranty", nikdy skutečně neopustí Evropu. V Německu jen kolem 30 procent odmítnutých žadatelů o azyl opouští zemi dobrovolně nebo je deportováno.
Zatřetí, jakmile se někde usadí velká přistěhovalecká obec, právo na "sdružování rodin" zajistí pokračující proud migrantů. Evropa tak nejspíš zůstane atraktivní a dosažitelná destinace pro chudé a ambiciózní lidi z celého světa.
Možnou reakcí Evropy je připustit, že imigrace ze zbytku světa je nevyhnutelná a plně ji přijmout. Evropské zadlužené ekonomiky potřebují příliv mladých a novou dynamiku. Kdo bude opravovat jejich staré domy a stavět nové objekty, když ne imigranti?
Je přitom nerealistické tvrdit, že všichni imigranti musejí převzít "evropské hodnoty". Nedá se to uskutečnit už kvůli tomu, že tyto hodnoty jsou relativně nové. Například feminismus a práva homosexuálů se prosadily až v posledních desetiletích. Mnozí přistěhovalci z Blízkého východu a Afriky ale přicházejí s mnohem konzervativnějšími postoji a jsou zastánci diskriminace žen. A to nezmění několik přednášek občanské nauky.
Through a new analytical method, IBM and the Genographic Project find new evidence to support a southern route of human migration from Africa via the Bab-el-Mandeb Strait in Arabia before any movement heading north, and suggest a special role for south Asia in the “out of Africa” expansion of modern humans. Courtesy of National Geographic Maps.
Modern humans migrated out of Africa via a southern route through Arabia, rather than a northern route by way of Egypt, according to research announced at a conference at the National Geographic Society this week.
“Evolutionary history shows that human populations likely originated in Africa, and theGenographic Project, the most extensive survey of human population genetic data to date, suggests where they went next…Modern humans migrated out of Africa via a southern route through Arabia, rather than a northern route by way of Egypt,” said a news statement released by IBM.
National Geographic and IBM’s Genographic Project scientific consortium developed a new analytical method that traces the relationship between genetic sequences from patterns of recombination — the process by which molecules of DNA are broken up and recombine to form new pairs, the news statement explained.
The statement continued:
“Ninety-nine percent of the human genome goes through this shuffling process as DNA is being transmitted from one generation to the next. These genomic regions have been largely unexplored to understand the history of human migration.
“By looking at similarities in patterns of DNA recombination that have been passed on and in disparate populations, Genographic scientists confirm that African populations are the most diverse on Earth, and that the diversity of lineages outside of Africa is a subset of that found on the continent.
“The divergence of a common genetic history between populations showed that Eurasian groups were more similar to populations from southern India, than they were to those in Africa.”
“The divergence of a common genetic history between populations showed that Eurasian groups were more similar to populations from southern India, than they were to those in Africa. This supports a southern route of migration from Africa via the Bab-el-Mandeb Strait in Arabia before any movement heading north, and suggests a special role for south Asia in the ‘out of Africa’ expansion of modern humans.”
Ajay Royyuru, senior manager at IBM’s Computational Biology Center, said: “Over the past six years, we’ve had the opportunity to gather and analyze genetic data around the world at a scale and level of detail that has never been done before. When we started, our goal was to bring science expeditions into the modern era to further a deeper understanding of human roots and diversity. With evidence that the genetic diversity in southern India is closer to Africa than that of Europe, this suggests that other fields of research such as archaeology and anthropology should look for additional evidence on the migration route of early humans to further explore this theory.”
According to IBM, the new analytical method looks at recombinations of DNA chromosomes over time, which is one determinant of how new gene sequences are created in subsequent generations. “Imagine a recombining chromosome as a deck of cards. When a pair of chromosomes is shuffled together, it creates combinations of DNA. This recombination process occurs through the generations<” IBM explained in its statement.
“Recombination contributes to genome diversity in 99% of the human genome. However, many believed it was impossible to map the recombinational history of DNA due to the complex, overlapping patterns created in every generation. Now, by applying detailed computational methods and powerful algorithms, scientists can provide new evidence on the size and history of ancient populations.”
Reconstructing Genetic History
IBM researcher Laxmi Parida, who defined the new computational approach in a study published in Molecular Biology and Evolution, said: “Almost 99% of the genetic makeup of an individual are layers of genetic imprints of the individual’s many lineages. Our challenge was whether it was even feasible to tease apart these lineages to understand the commonalities. Through a determined approach of analytics and mathematical modeling, we undertook the intricate task of reconstructing the genetic history of a population. In doing so, we now have the tools to explore much more of the human genome.”
The Genographic Project continues to fill in the gaps of our knowledge of the history of humankind and unlock information from our genetic roots that not only impacts our personal stories, but can reveal new dimensions of civilizations, cultures and societies over the past tens of thousands of years, IBM’s statement added.
“The application of new analytical methods, such as this study of recombinational diversity, highlights the strength of the Genographic Project’s approach. Having assembled a tremendous resource in the form of our global sample collection and standardized database, we can begin to apply new methods of genetic analysis to provide greater insights into the migratory history of our species,” said Genographic Project Director Spencer Wells. (Read a News Watch post by Spencer Wells about his book Pandora’s Seed, taking us back to a seminal event roughly 10,000 years ago, when humans made a radical shift in their way of life: we became farmers rather than hunter-gatherers, propelling us into the modern world.)
Mapping how Earth was Populated
The recombination study highlights the initial six-year effort by the Genographic Project to create the most comprehensive survey of human genetic variation using DNA contributed by indigenous peoples and members of the general public, in order to map how the Earth was populated. Nearly 500,000 individuals have participated in the Project with field research conducted by 11 regional centers to advance the science and understanding of migratory genealogy. This database is one of the largest collections of human population genetic information ever assembled and serves as an unprecedented resource for geneticists, historians and anthropologists.
The Genographic Project seeks to chart new knowledge about the migratory history of the human species and answer age-old questions surrounding the genetic diversity of humanity. The project is a nonprofit, multi-year, global research partnership of National Geographic and IBM with field support by the Waitt Family Foundation. At the core of the project is a global consortium of 11 regional scientific teams following an ethical and scientific framework and who are responsible for sample collection and analysis in their respective regions. The Project is open to members of the public to participate through purchasing a public participation kit from the Genographic Web site (www.nationalgeographic.com/genographic), where they can also choose to donate their genetic results to the expanding database. Sales of the kits help fund research and support a Legacy Fund for indigenous and traditional peoples’ community-led language revitalization and cultural projects. Watch the video below for an overview of the Genographic project.
Мало кто задумывается над тем, что современные европейцы, отвергающие беженцев из Сирии и стран Ближнего Востока, сами когда-то были беженцами. Сегодня, спустя 71 год после окончания Второй мировой войны, маршрут перемещения беженцев остался прежним, лишь его направление изменилось на противоположное – из Сирии в Европу. Перед вами подборка колоризированных фотографий времён Второй мировой войны, рассказывающих эту печальную историю.
В разгар Второй мировой войны Администрация Ближнего Востока по оказанию помощи и делам беженцев (Middle East Relief and Refugee Administration, или MERRA) управляла лагерями на территории Сирии, Египта и Палестины, где искали пристанища тысячи беженцев из Европы. [more]
Организация MERRA была частью быстро растущей сети лагерей для беженцев по всему миру, управление которыми осуществлялось совместными усилиями национальных правительств, военных чиновников, местных и международных гуманитарных организаций.
Международная миграционная служба, Красный Крест, Фонд спасения детей и другие организации скоординировали усилия, чтобы помочь MERRA, а впоследствии и ООН, управлять лагерями для беженцев, в которых жили европейцы.
Na úvod článku o otevření švýcarského tunelu v Gotthardu, o kterém už psal a video k němu vložil šéfredaktor VK (zde) a na který navazuji, vkládám video nejdražší reklamy všech dob – reklamu firmy Apple Steva Jobse z roku 1984, která byla odvysílána v průběhu finále amerického Super Bowlu a která měla být odpovědí na Orwella „1984“. V reklamním videu jdou otroci Orwellova románu tunelem s tím, že internet je prostředkem, který je před totálním zotročením má zachránit.
Není třeba zvláštního postřehu, aby byla zjevná analogie mezi otroky, jdoucími tunelem v reklamním videu a mezi symbolikou otroků, jdoucích nově otevřeným tunelem ve Švýcarsku, jak ukazuje úvod tohoto videa hned poté, co do tunelu vjede kočár (symbol monarchů), tažený čtyřmi koni (koni apokalypsy?):
K analogii mezi oběma videí nutno doplnit, že Orwellův román „1984„, ze kterého pochází známý výrok „Velký bratr tě sleduje“, měl pracovní název „Poslední člověk v Evropě“ , což lze s odstupem času přeložit i jako „Poslední Evropan“. ..
Že v obou případech jdou otroci tunelem, to lze vysvětlit tak, že je potřeba prokopat se ke světlu temnotou – respektive, že než přijde nové světlo (nový start, přesněji restart), je třeba přijmout konec všeho dosud platného. Což sice přinese chaos, ale na jeho konci bude nový řád (Nový světový řád).
V čase cca 2:13 se objevuje vagón, na kterém bílý člověk provozuje sexuální orgie – sice muž a žena, ale s nimi zároveň dvě ženy či dva muži – symbolika homosexuality, přičemž mezi nimi je i postava s dvěma křídly, zatímco otroci vagón tlačí. Otroci tlačí i vagon člověka v řetězech, který kolem sebe zoufale mlátí, ale není mu to nic platné, otroci na něj neslyší a jako by jej ani neviděli přesto, že vagon je z velké části prosklený a tudíž by vidět mohli … V čase 3:07 je navíc na vagóně k vidění symbol Slunce (vysvětlím později).
V čase 3:17 se objevuje postava okřídleného tvora, u kterého není jasné, jestli je to ještě dítě, či – vzhledem k pučícím prsům – už mladá dívka, či jen hermafrodit. V každém případě se podruhé objevují bílá křídla a to je velmi významná věc!
V dalším čase z vagónu seskakují podivná monstra, a to jak za zvuku bubnů (válečných?) tak za podivných zvuků, evokujících peklo. Mým pohledem však tato monstra velmi připomínají obilné snopy, což by mohlo symbolizovat naprosté počátky vývoje lidstva, kdy se objev obilí stal základním předpokladem usídlování národů na jednom místě a vytlačil tak předchozí kočovný styl života. Postavy, kráčející za těmito snopnými monstry, jakoby symbolizovaly tehdejší pohanská božstva, v závěsu za nimi jdoucí postavy v bílém jakoby pak symbolizovaly víru nám známou v podobě bílých andělů.
V další části ceremoniálu postavy vyšly ven z tunelu, ale téma pokračuje – nejdříve opět pochod a opět sodomie, ale k tomu promítání na plátně, kde jako hlavní symboliku můžeme vidět pentagram (symbolizuje jej i pět postav před plátnem), nemluvě o hlavě kozla-satana:
V čase 4:48 se na plátně objevuje velmi stará tvář, což lze číst i tak, že staré musí zemřít, následně tři postavy před plátnem jako by symbolizovaly, že staré představuje i „svatá trojice“, nám známá jako Otec, Syn a Duch svatý. Tato tématika se ještě intenzivněji projevuje třemi postavami v bílém, které následně odhazují svůj oděv, zatímco postavy v bílém pod nimi jsou jakoby v mlze – bílé závoje, přes které nevidí další směr, proto bloudí. Ale nebyly zde tyto závoje odjakživa? Nešlo po celý Věk Ryb o závoj Máji a s ním o lež a iluzi m.j. především v otázkách víry?
Co je ale nejpodstatnější, vzadu za postavami v bílém a s bílými závoji jde postava s bílými křídly současně se satanistickou rohatou postavou – čas od cca 8:08. Postavy v bílém následně mizí ze scény za zvuků, evokujících peklo a zatímco na obrazovce se objevuje satanistická tvář, na pódiu opět vítězí monstra snopů, přičemž bílá křídla a postava kozla tam stále zůstávají. A to za zvuků hry na alpský roh – tradiční švýcarský hudební nástroj, který je konstruovaný tak, aby byl slyšen co nejdál…
Nejpodstatnější okamžik ale nastává v čase 10:04, kdy postava s bílými křídly a postava s rohy splývají v jednu, přičemž postava s bílými křídly je žena! A jak ta žena postupuje směrem vzad, skutečně andělské bílé postavy ustupují a na scéně zůstávají jen snopná-satanistická monstra spolu s postavou kozla a s ženou s bílými křídly. Následuje oslavný zpěv dvou žen selského typu rohaté postavičce, na který slyší občané, o kterých by se dalo říci, že reprezentují občany tzv. ctihodné. Což v souhrnu lze vnímat i tak, že státní elity slyší na úkoly a že se nechávají vést.
Vraťme se ale zpět k postavě s bílými křídly, která v jedné chvílí splývá s postavou kozla – to je totiž to největší poselství. Okřídlená postava, o které v ceremoniálu není jasné, zda-li je to muž či žena, totiž není ničím jiným, než postavou Meleka Tause, tzn. postavou padlého anděla – Satana, Lucifera, Světlonoše, Bafometa.
Symbol „padlého anděla“, bafomet s rohy, křídly a – s prsy
Ale toto není původní podoba Satana a zde se musíme podívat do historie jeho vzniku. A ta je v nejstarším náboženství, které o stvoření světa říká toto:
Samotný Bůh byl původně nad širými kosmickými moři. Hrál si s bílou perlou, když tu ji najednou odhodil do kosmického moře, ve kterém se perla roztříštila a stala se základní substancí, ze které vznikly planety a hvězdy. K dokončení a doladění celého vesmíru byl pověřen nejlepší ze sedmi andělů, které stvořil Bůh, Táús Melek. Tento paví anděl ztělesňoval veškerou sílu a moudrost Boha a byl tak připraven splnit úkol. Pomoci mu mělo zbývajících šest andělů, dnes uctívaných jako dalších 6 svatých.
Melek byl pověřen zajistit Zemi krásu a hojnost. Když sestupoval na naši planetu, vzal na sebe podobu páva, ptáka sedmi základních barev. Tyto barvy Melek předal světu včetně bohaté fauny a flóry. Poté se přesunul do zahrady v Edenu, aby se potkal s Adamem, který byl právě stvořen, ale bez duše. Melek tedy do něj vdechl život a obrátil ho ke slunci, které představovalo stvořitele, jenž měl být i nadále uctíván klaněním se Slunci. Poté byla stvořena také Eva. Nadešla chvíle, kdy se měla klíčová dvojice rozmnožit. Adam a Eva se však začali předhánět a hádat, že jsou přece schopni zplodit potomky jeden bez druhého. Svár skončil tak, že oba uzavřeli svá semena do sklenic a teprve po uplynutí inkubační doby je otevřeli. Ze všech vylétl odporný hmyz až na tu jednu Adamovu, ze které vykoukl nádherný chlapeček. Melek Taus je uctíván jako padlý anděla a vládce tohoto světa a ačkoli je Melek podřízen nejvyššímu Bohu stvořiteli, nemá to velký význam, protože podle tohoto náboženství Bůh nezasahuje do chodu světa.
Paví anděl Melek Taus
Melek Taus jinak
A Melek Taus ještě jednou – snad jako reptilián a kolem něj paví oka („Velké oko“?)
Co je dále pro toto náboženství významné je, že s „Pánem tohoto světa”jako první Satana ztotožnil islám – do té doby byl Melek Taus pouze „padlým andělem“. Vyznavači Meleka Tause k tomu však přispěli tím, že své náboženství drželi v tajnosti a navíc sami odmítali používat slova s hláskami š a t, protože by mohla připomínat arabské jméno Satana – Šajtán. Tak dostalo náboženství, uctívající Meleka Tause, pojmenování „satanismus“, přičemž původně tzv. „satanismus“ představoval pouze rovnocennost principů dobra a zla.
Typickými znaky tohoto náboženství je dále úcta k ohni, slunci a vůbec světlu. Stejně tak jsou předmětem úcty čtyři posvátné živly, které kromě ohně představuje půda, voda a vzduch.
Dalším typickým prvkem je uctívání čísel 6 a 7. Podle „satanismu“ na zemi neexistuje peklo a ďábel, protože „Melek shromažďoval 7 tisíc let své slzy do 7 nádob a jimi pak uhasil všechen oheň v pekle, čímž peklo zaniklo“ (po smrti je tedy mrtvola ihned uložena do kuželové hrobky se zkříženýma rukama na hrudi a ačkoli „satanisté“ nemají peklo, mají určitou koncepci ráje a zlé duše podle nich čeká osud zatracení a zapomenutí). Úcta k číslu 7 má původ ve víře v sedm cyklů reinkarnace, kterou toto náboženství uznává, navíc Melek Taus byl sedmýmandělem, zbývajících šest jsou jeho pomocníci.
Dále je pro toto náboženství charakteristická rovnost obou pohlaví, kdy k náboženským obřadům mají přístup jak muži, tak ženy, na druhou stranu jsou tyto obřady udržovány v tajnosti před cizími příslušníky a nepovolanými.
V neposlední řadě je pro toto náboženství charakteristické sociální rovnostářství a je s ním spojována první komunistická revoluce (včetně rudé barvy).
Co ale považuji za nejpodstatnější je, že je to nejstarší náboženství a co víc, že je to indoíránské náboženství. Což by se dalo označit jako árijské náboženství – a víme, jak se nyní pracuje na kultu árijce (připomínám např. song Daniela Landy „Všichni jsme árijci“). A dále víme, jak významná je nastupující role Íránu, a to zejména pro Evropu.
A nyní zpět k ceremoniálu, o kterém prozatím víme, že v úvodu nese symboliku orwellovsky zotročeného lidstva, nacházejícího se právě ve fázi konce a nového začátku (tunel), v dalších obrazech pak sodomii na způsob stejného rozkladu, jakým prošel Babylon (zde srovnejme architekturu babylonské věže a architekturu budovy EU, nemluvě o tom, že Babylon ležel na území současného Íránu).
A zpět k druhému videu ceremoniálu. „Otroci“ vyšli z tunelu na světlo a v běhu (spěchá se, není čas?) se vydávají bořit skálu. A zatímco skála se drolí, před plátnem se pohybuje pět postav (symbol pentagramu?), ve skutečnosti však jako by jich tam bylo sedm (sedmička, číslo reinkarnace – znovuzrození), protože „padáků“ je před plátnem sedm. A zde bych ráda připomněla symboliku znamení Štíra a s ním planety Pluto a symboliku znamení Kozoroha a s ním symboliku planety Saturn.
Až do 18. století lidstvo znalo jen sedm (opět ta sedmička!) astrologických těles, kterými se řídilo – dvě světla: Slunce a Lunu a pět planet: Merkur, Venuše, Zem, Mars, Jupiter, Saturn. Planeta Uran (revolucionář Uranus byla objevená až v době americké a francouzské revoluce, planeta Neptun (hypnóza, davy, Poseidon) v době osvícenství a objevů psychoanalýz Freuda a Junga a planeta Pluto (Hádes, podsvětí destrukce, plutonium, plutokracie) až v době Hitlera. Tedy oficiálně byly tyto tři planety objeveny až později, protože zřejmě není náhoda, že už předem pro ně mytologie měla připravena jména… (Valerij Pjakin několikrát zmiňoval, že mytologie božstev má kořeny v Atlantidě a nemám důvod o tom pochybovat, uvážíme-li, že pro každou nově (?) objevenou planetu v mytologii již existuje pojmenování analogické k nějakému božstvu)
Než k těmto objevům došlo, byl Saturn považován za poslední planetu sluneční soustavy (a dosud je poslední planetou, viditelnou pouhým okem) a proto za „strážce hranic“, za které si lidstvo nesmí dovolit zajít.
V mytologii je symbolizován jako stařec s kosou a nazýván Smrtonoš. Ve své době totiž planeta Saturn byla tou, které trvalo nejdéle, než oběhne kolem Slunce – jeden oběh Saturna trvá téměř 30 let (přesněji cca 29 let a zvláštní „náhodou“ je to stejný počet, jako počet dnů, za které Luna oběhne kolem Země, ale to je na jiné téma). Za svůj život může člověk zažít maximálně tři oběhy Saturna kolem Slunce, proto je Saturn považován za generační planetu a tedy tu, se kterou globalisté nejvíce pracují (vždy si počkají na novou studentskou generaci, na kterou se zaměří). Symbolika Saturna-Smrtonoše však spočívá především v tom, že představuje vrcholný konzervatismus. To znamená, že udržuje kříž nad hmotou tak, aby si každý svůj kříž ve hmotě nesl a nemohl se z něj vymanit-vysvobodit, aniž by u toho neměl pocit viny či byl potrestán konzervativně udržovaným systémem.
Jiný název pro Saturna je Kronos – tedy pán nejen hranic, ale i pán času a mytologie říká, že když se objevil Uranos (Uran-Vodnář), který se spojil se Zemí (Gayou) a z tohoto spojení se začali rodit Titáni (kyklopové a obři), Saturn-Kronos Uranuse vykastroval, aby zabránil překročení panujícího řádu.
A jako má každé znamení svou vládnoucí planetu, Saturn byl přiřazen znamení Kozoroha. Kozoroh vládne v době největší temnoty (nejkratší dny) a jeho úkolem je udržet vše společensky dané a platné za jakoukoliv cenu – a to o to víc, že každý rok o zimním slunovratu míří k Zemi světlo z centra galaxie, které by mohlo znamenat vítězství ducha nad hmotou, jak to symbolizuje znamení Střelce a Jupiter (Zeus):
Avšak od doby, kdy byly objeveny další tři planety za Saturnem (oficiálně, protože neoficiálně se o nich zcela jistě vědělo), je všechno jinak. A týká se to především planety Pluto (Hádes, podsvětí, plutokracie, plutonium, destrukce), jejíž oběh kolem Slunce trvá 240-280 let (doba oběhu není vždy stejná – je excentrická stejně jako dráha oběžné dráhy Pluta).
Pluto v mytologii – bůh podsvětí s trojhlavým psem Kerberos, který střeží vchod do podsvětí
Planeta Pluto byla následně přiřazena znamení Štíra – znamení, vládnoucímu o dušičkách a tedy znamení transformace, jaká ve zvěrokruhu nemá obdoby a kterou lze přirovnat k zakuklení housenky, ze které se vylíhne nový motýl (zde připomínám obálku The Economist 2016 a tu spoustu motýlů kolem Slunce, navíc nad hlavou papeže a sochou Marxe).
Pro znamení Štíra pak jako nejzákladnější charakteristika platí rčení o Fénixovi, vstávajícím z popela. Fénix, to byl rovněž mytologický pták (snad Melek Taus?), který musel shořet na popel, aby se nově zrodil.
Fénix, vstávající z popela, symbol Pluta a Štíra
Tato vsuvka do astrologie a přes ní do mytologie byla nutná, aby bylo pochopeno, o prezentaci jakých energií na ceremoniálu šlo. V roce 2008 štírovská transformační planeta Pluto vstoupila do konzervativního saturnského znamení Kozoroha. Bude v něm až do roku 2024 a pro svět to znamená, že vše, co dosud bylo konzervativně udržované a platné, projde proměnou (začalo to v roce 2008 pádem Lehman Brothers). Proti sobě nyní naplno stojí síly konzervatismu na straně jedné a síly transformace na straně druhé, přičemž před velikou transformací není úniku (a je otázkou, jestli to bude transformace konstruktivní či destruktivní, protože Pluto-plutonium jinou podobu energie nezná).
Mytologie totiž říká, že jestli dosud bylo možné ubránit po staletí panující dogmata před Uranem (kastrace Vodnáře, resp. kontrola všech případných prozření a vzbouření se lidstva) i před Neptunem (ovládnutí Ryb, resp. „rybího“-křesťanského davu přes víru, drogy, narkotika a média), pak s pánem podsvětí, s Plutem, už to tak jednoduché nebude.
Kozoroh/Saturn/Kronos je v astrologii/mytologii přirovnáván k půdě, se kterou nepohne nebe (blesky a bouře Uranuse/Vodnáře) ani voda (moře a oceány Poseidona/Ryb), natolik je to konzervativní energie. Kozoroh/Saturn/Kronos je proto přirovnáván nejen k půdě pevné, ale až k půdě zamrzlé (vládne v zimě), ba doslova ke skále, se kterou jen tak něco nepohne. A přece existuje síla, která to dokáže a tou je podzemí! Tedy přesně ta oblast, která je doménou Pluta.
Sopky a zemětřesení jsou jedinou silou, která nejen pohne skálou, ale po které dochází k takové transformaci, že doslova nezůstane kámen na kameni. A ať v osobním životě či v životě kultury a civilizace, vždy jde o takové události, pro které je charakteristický výraz: Fénix vstává z popela.
A vidíme-li v úvodu druhé části ceremoniálu boření skály, tak je to přesně tato symbolika – vše dosud platné je bořeno a na řadě je přerod, transformace, nový motýl, líhnoucí se z kukly. Skála už nemůže dále odolávat volající potřebě po změnách a lidstvo musí projít transformací – musí si projít temnotou (tunelem), po které vstane jako Fénix z popela.
Naposledy Hádes-Pluto bojoval se Smrtonošem-Saturnem v 18. století a tehdy padl staletí trvající systém feudalismu a po americké a francouzské revoluci začaly vznikat první republiky.
Ceremoniálem šlo o szmboliku stejné transformace lidstva, avšak v ní mají padnout stávající náboženství a má se zrodit nové celoplanetární náboženství – náboženství tzv. „satanistické“. Ve skutečnosti ale jde o náboženství velmi pragmatické, protože ze všeho nejvíce jde o náboženství vstřícné Íránu a tím vstřícné árijcům, tzn. vstřícné té mase lidí, která vznikne sloučením Evropanů a islámských přistěhovalců. Náboženství, které bude uctívat kult Slunce (sluníčkáři) a které v sobě ponese jak prvek rovnosti muže a ženy, tak prvek sociálního rovnostářství a zároveň komunistické revoluce (marxismu).
Toto náboženství má kořeny pod biblickou horou Ararat a do dnešních dnů jej uctívají Jezidé, což jsou Kurdové a nepovažuji za náhodu, že tématika vlastního státu Kurdů se stala natolik aktuální a že spolu s tím je aktuální i tématika Sýrie, Turecka, ale i Arménů.
Co je na všem mým pohledem nejvíce hodno pozornosti je fakt, že toto náboženství, nikdy nepřestalo existovat, ba co víc, bylo udržováno v tajnosti včetně rituálů, které k němu patří. Pro mě z toho plyne potvrzení, že všechna tři monoteistická náboženství – judaismus, křesťanství a islám – byla vytvořena uměle a pouze k ovládnutí davů a pouze na nějaký čas, zatímco globalisté (GP) se nikdy nepřestali držet své vize o stvoření života na Zemi. A že tato vize má kořeny v Atlantidě a odtud se dostala do Babylonu (a Egypta) a že nyní, když se blíží další „lámání věků“, se globalisté snaží změny, před kterými není úniku, mít pod kontrolou lépe, než tomu bylo v čase Babylonu. Proto se snaží nadcházející transformaci lidstva (a evoluci) řídit tak, že se sami pasovali na Boha.
1.6.2016 = 16
Tunel byl otevřen 1.6.2016. V datu tak máme třikrát číslo 16 (součet také dává 16), což dává třikrát šestku a zároveň třikrát sedmičku (1+6=7). Dle mého nešlo o náhodu a bylo to jen další potvrzení nejstaršího náboženství, popisovaného výše. Navíc toto datum připadlo na středu, což je významný den.
Od roku 2012, kdy Venuše vykreslila satanistický pentagram, se to okultními rituály všude jen hemží. Kromě ceremoniálů LOH v roce 2012, které „náhodou“ připadly na Londýn, viz úvodní ceremoniál a závěrečný ceremoniál, to bylo především předávání cen Grammy a vystoupení Kate Perry Dark Horse, které znásobila videoklipem o oslavě Egypta.
Žádný strom neroste do nebe
Od dob Araratu, přesněji od dob Babylonu, někdo tahá za nitky dění ve víře, že svět ukočíruje a ovládne podle svých představ. Jak se svět vyvíjí, tak stěhuje svá sídla a víme, jak významnou roli v tom hraje červenobílé Švýcarsko, proto rozhodně není náhoda, že další rituální vzkaz vyšel právě odtud.
Za jeden z nejvýznamnějších vzkazů celého ceremoniálu však považuji okamžik, kdy se na plátně objevil strom korunou dolů. Jistě, ze všech ceremoniálů si každý vezme jiný jiný pohled – občané možná pouze strach (účel?), zatímco pro ty, kteří rozumí více, obsahuje každý ceremoniál hlubší vzkazy. Strom korunou dolů byl určen nadnárodním a národním elitám a jeho poselstvím byl konec růstu přesně tak, jak to bylo dohodnuto Agendou 2030 na podzim loňského roku. Ve skutečnosti je ale strom korunou dolů symbolem „Jang a Jin“ a ten má pro současnost tu výpověď, že dost bylo dravého (jangového) Západu, protože na řadě je dosud spící (jinový) Východ.
Na úplný závěr se vrátím k astrologické symbolice. Snad každý zaregistroval několik let se táhnoucí informace o nastupujícím Věku Vodnáře. Vodnář, to je ten výše zmiňovaný Uranos, kterého v mytologii Saturn/Kronos vykastroval ze strachu, že by mohlo padnout vše konzervativně udržované, tzn. především tedy to, na čem stojí moc mocných. A to především tím, že pod vládou Vodnáře/Urana by se lidstvo mohlo probudit a posunout na vyšší vývojový stupeň.
Ač nyní globalisté realizují veliké změny, v základu nepřestávají lpět na konceptu, vzniklém v době Babylonu, tzn. na konceptu naší biblické kultury, jen se snaží vyměnit všechna tři dosavadní náboženství za původní indoíránské/árijské. S ním chtějí vstoupit do Věku Vodnáře, ve kterém, ač je Vodnář symbolem svobody a pokroku, chtějí lidstvo dostat pod ještě větší kontrolu, než tomu bylo dosud, a to doslova na orwellovský způsob.
I Rusko si uvědomuje tématiku změny Věků a nástupu Věku Vodnáře a i Rusko realizuje ceremoniály při takových příležitostech, které jsou sledovány celým světem. Kromě ceremoniálu OH v Soči, který byl odpovědí na londýnský okultistický, předvedlo jeden doslova vodnářský při zahájení MS ve vodních sportech v Kazani. V čase cca 01.18:00 tanečníci v tanci Živá voda symbolizují spojení člověka a Vesmíru. „Lidská společnost má být jako orchestr, kde každý tón je důležitý, protože každý má svou osobitost a když se všechny sladí do harmonického celku, výsledkem bude hudba – koncert vesmírného oceánu a života na Zemi„. Z pódia mizí Babylonská věž a místo ní nastupuje Světlo.
Ceremoniál ve švýcarském tunelu byl především o restartu lidstva – o jeho návratu do doby, kdy ještě neexistoval judaismus, křesťanství ani islám a o snaze tato náboženství zrušit jako nežádoucí, protože v globalizačním procesu jsou rozdělující a tím pádem kontraproduktivní. Proto ceremoniál aktualizoval nejstarší náboženství světa, náboženství indoíránské, přetrvávající především mezi Kurdy a zároveň náboženství, které má blízko k marxismu.
Symbolika tunelu se velmi hodila proto, že v současnosti je lidstvo v temnotě a v čekání na nový srpek světla – v čekání na své příští směrování (vrcholem je rok 2100). Dalo by se to pojmenovat i tak, že lidstvo se nachází ve fázi dalšího evolučního stupně a že ti, kteří si toho jsou vědomi, se snaží přirozenou evoluci uřídit tak, že místo evoluce zavádějí revoluce. A vše s tím účelem, aby si udrželi svou moc – bez ohledu na to, že všemu konzervativnímu právě zvoní hrana. Nemyslím si, že právě úřadující božstvo Pluto/Hádes se spokojí s probouráním nějaké skály natolik, aby tím považovalo proces transformace a proces boření všeho starého za vyřízený a celé psaní o ceremoniálu k otevření gotthardského tunelu končím větou: „Člověk míní, pán Bůh mění“ .