Islám versus evropská demokracie: Stejně krvavé základy i důsledky. Robespierre a Mohamed - rodní bratři? Co vlastně slavil dav v Nice? Není ani "mírumilovný islám", ani "evropské demokratické hodnoty"
RADOMÍR MALÝ odkrývá nepříjemné pravdy o kořenech naší „demokracie“, a přináší tak na jinou úroveň interpretaci čtvrtečního masakru lidí, kteří možná většinou ani nevěděli, co oslavují při výročí dobytí Bastily
Je islám horší než euroatlantická civilizace?
Tato provokativně znějící otázka by snad mohla vyvolat dojem, že podceňuji nebezpečí islámu pro Evropu. Omyl! Islám pokládám za hrozbu pro nás pro všechny. Vražedně znějící výzvy Koránu a Hadithu a především pak vlastní, přímo muslimy sepsaný život Mohameda, který byl masový vrah, lupič, smilník a pedofil, jsou přímým varováním. Principem duchovního i veřejného života islámu je následovat Mohameda, což muslimové neustále slyší ve svých mešitách. V tom případě – potěš nás Pán Bůh!
Máme se čím chlubit?
Položme si ale otázku, jestli naše euroatlantická bezbožná osvícensko-liberálně-neomarxisticko-genderistická civilizace je méně vražedná a zločinná než islám. Muslimští atentátníci v Paříži se při vyvražďování redakce Charlie Hebdo odvolávali na krvavé súry Koránu – jenže Francie, kde vraždili, hrdě zpívá svoji hymnu Marseillaisu, kde v refrénu zní: „Nechť krev nečistá napojí brázdy našich polí!“
A můžeme pokračovat: Mohamed, ctěný od muslimů jako Alláhův prorok a světec, po dobytí Mekky vraždil bez slitování, rovněž tak poté, co jako absolutní vládce podnikal vojenské výboje na Arabském poloostrově. Republikánská a demokratická Francie však uctívá svoji „velkou revoluci“ let 1789-1799 a její vůdce. Řada ulic se jmenuje po Robespierrovi a Dantonovi, přičemž oba dva byli stejnými masovými vrahy jako Mohamed.
Georghes Danton po zářijových masakrech r. 1792, kdy bylo ve vězeních sadisticky utýráno a povražděno 1340 zcela bezbranných a nevinných lidí, mezi nimi přes 300 katolických kněží, prohlásil: „Bylo zúčtováno s davem konspirátorů a bídáků… Chtěl jsem, aby všechna pařížská mládež přišla do Champagne poskvrněná krví…“ Oficiální úctě se rovněž těší císař Napoleon, původně jeden z bojovníků revoluce, jenž pro svoji dobyvatelskou slávu neváhal pustit se do agresivní zločinné války proti celé Evropě a zaplavit ji řekami krve a utrpení.
Krvavé základy
Muslimové se při svých dobyvačných válkách dopouštěli mnoha masových bestiálních vražd. Jenže jaký je rozdíl mezi mohamedánskými válečníky na Pyrenejském poloostrově, kteří tam v 8. století stavěli pyramidy z uřezaných hlav křesťanů, a mezi velitelem tzv. „pekelných kolon“ generálem Turreauem r. 1794, jenž „pacifikoval“ katolíky ve Vendée a prohlásil: „Chci, aby zde stála mohutná zeď z uřezaných hlav banditů!?“ Dodejme, že právě jméno tohoto generála vytvořilo nové slovo pod názvem „teror“, připomínající jeho strašlivé masakry.
Turreauovi vojáci vyvražďovali celé vesnice včetně žen a dětí, znásilňovali ženy na oltářích chrámů, které zpustošili a nosili nemluvňata na bajonetech. Známý italský žurnalista Vittorio Messori napsal: „Všechno, co praktikovala za druhé světové války SS, bylo již dříve vykonáno ve Vendée ´demokraty´ z Paříže: ze seškrabané kůže obyvatel Vendée se vyráběly boty pro úředníky, z jemnější kůže žen rukavičky. Stovky mrtvol byly zpracovány na tuk a mýdlo. Ve Vendée došlo poprvé k uplatnění chemické zbraně, k použití jedovatých plynů a otrávené vody. Tehdejšími plynovými komorami byly lodě naplněné venkovany a kněžími, zavezené doprostřed řeky a potápěné.“
Proč tyto připomínky? Proto, poněvadž současná republikánská a demokratická Francie neustále velebí tuto svoji „velkou“ protikřesťanskou revoluci, jež prý hesly o volnosti, rovnosti a bratrství zahájila éru „svobody a lidských práv“. Toto „dědictví“ prý chtějí Francouzi hájit v konfliktu s islámskými teroristy. Podobné hlasy zaznívají i z jiných států EU: máme prý bránit principy demokracie a lidských práv, které byly vytvořeny ve Francouzské revoluci.
Je to dnes lepší?
Inu, místopřísežně prohlašuji, že tyto pahodnoty hájit rozhodně nemíním. Jejich základ je stejně krvavý jako v případě islámu. Nota bene nešlo jen o Francii. Již v 18. století proběhla Pombalova „osvícenská a demokratická“ revoluce v Portugalsku, která přinesla povraždění minimálně 8 tisíc katolíků, v 19. století jsou tady dvě italské revoluce (r. 1848 a 1870) s podobnými masovými vraždami ve jménu demokracie, svobod a lidských práv. Tato „demokratická“ civilizace zplodila nakonec zločinecké totality komunismu a nacismu s jejich miliony obětí.
Námitka ale zní, že dnes už demokratické státy nikoho nevraždí. Opět hluboký omyl! Právě tzv. demokratické země spolu s komunistickou Čínou jsou svými legálními potraty největšími vrahy nenarozených dětí. Jejich nevinná krev volá o pomstu do nebe! Odpůrci této bestiality a s ní spojených perverzit typu homosexuální sňatky, pornografie, sexuální výchova ve školách od útlého věku atd. jsou právě ve jménu „lidských práv“ vyhazováni ze zaměstnán a vězněni. Teror podle vzoru Islámského státu je za tohoto statu quo jen otázkou času.
Kapitulace
Jsem rozhodně proti islámu pronikajícímu do Evropy a rovněž tak jsem připraven bránit proti němu své ohrožené bližní a naši křesťanskou identitu. Rozhodně ale nebudu hájit tuto bezbožnou civilizaci, poněvadž v ní vidím podobné nebezpečí jako u islámu. Obojí stojí na krvavých základech, protože velebí masové vraždy a genocidy. Smutné ovšem je, že katoličtí hierarchové – všechna čest výjimkách typu kardinálů Saraha a Burkea nebo biskupa Schneidera – se identifikují právě s touto bezbožnou civilizací spočívající na ideálech Francouzské revoluce a nekladou jí odpor. To je už ale jiné téma.
Katolíci věrní Tradici se nesmějí nechat mást v současném konfliktu s islámem řečmi o obraně demokracie, lidských práv a novověké civilizace. Koneckonců právě tato civilizace dnes naopak před muslimy hanebně kapituluje – na přání zednářských lóží pracujících v zákulisí. Je tristní, když do tohoto kapitulantského chóru se zapojují také církevní představitelé svými frázemi o „mírumilovném“ islámu a o „evropských demokratických hodnotách“.
Ne, islám vůbec není mírumilovný a „demokratické“ hodnoty vůbec nejsou hodnotami, nýbrž podobnou hrozbou jako islám.
