Laws for migrants

Budou pro migranty platit lehčené verze zákonů?

Dnes v 10:01 | afinabul |  Ponerológia

Jak víme, evropské "elity" jsou rozhodnuty za jakoukoliv cenu protlačit migranty do všech unijních zemí bez ohledu na vzrůstající odpor obyvatel. Evropská komise doporučila a Evropský parlament podpořil systém povinných kvót, což znamená, že každá země bude muset přijmout Bruselem nadiktovaný počet migrantů a to navzdory tomu, že se původní obyvatelstvo brání a samotní migranti do některých zemí prostě nechtějí.

Uvažuje se o možnosti výpalného, pro ČR by to znamenalo 7 milionů za jednu kobylku, zatím celkem "jen" 11 miliard. (Jen pro srovnání, důchodcům, kteří celý život pracovali a financovali chod státního molocha, přidá vláda 40 Kč na měsíc.)

Premiér Sralbotka se ještě v polovině dubna prsil, že pokud kvóty budou nařízeny, zváží prý ČR žalobu. Pozor, řekl zváží. Rozhodně bych doporučoval nezadržovat dech, než k tomu vážení dojde. Premiér Bláto je ten poslední, který by si dovolil byť jen zakašlat, když Brusel svraští obočí.

Země Visegrádské čtyřky dostanou svůj díl utrejchu bez ohledu na to, co chtějí jejich politikové a lidi tam žijící a bez ohledu na to, že ani kobylky se tam příliš nehrnou. Bílí Evropané musejí zmizet, neboť tak bylo rozhodnuto.

Dobrá, povinné kvóty jsou první sevření. Co je druhé?

Psali jsme o tom včera v článku včera. Jde o úpravu stávajících zákonů tak, aby každý hlasitý projev nesouhlasu byl kriminalizován a potrestán. Konkrétně § 356 tr.ř. (Podněcování k nenávisti nebo násilí vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod ) byl doplněn o pojem "třída", přičemž "třídou" se rozumí skupina s podobným životním stylem, tedy například (cituji z původního článku) banksteři, oligarchové, politikové, sluníčkáři, pražská kavárna, rusofobi, eurohujeři, lžimédia, právníci, lichváři, fízlové, migranti, farmaceutičtí tráviči, Agrofert nebo na vydřiduši z nějaké firmy. Dále pak samozřejmě feministky, genderoví poradci a další podobná svoloč. A samozřejmě migranti, Arabi, muslimové (poslední dvě jmenované skupiny jsou už pokryty pojmy "etnická skupina" a "náboženství").

V podstatě to bude znamenat, že jakýkoliv projev nesouhlasu se škodnou bude kriminalizován a potrestán. Ale pozor, neživme v sobě falešnou naději, že chráněnou třídou jsme i my, jak to někdo vyjádřil v diskuzi za článkem. Lidé samostatně myslící, odpůrci totality, vlastenci, národovci, kuřáci, odpůrci očkování a podobní zbloudilci nejsou a nebudou novelou zákona chránění. Zákon je dostatečně pružný, aby byl našit na míru. Nevyjmenovává konkrétně, kdo přesně bude chráněn a kdo ne, takže bude záležet na výkladu soudů a ty už si pohlídají, aby náhodou nechránily někoho ušlechtilého.

Způsob, jakým budou orgány zasahovat na udání týkající se "podněcování k násilí", nám státní moc předvedla před necelým týdnem při zatčení šéfa Národní demokracie Adama Bartoše. Pro jednoho neozbrojeného a nijak nebezpečného člověka si přijelo komando deseti policistů, nejsem si dokonce jistý, jestli mezi nimi nebyli zakuklenci se samopaly, Adama přepadli, když chtěl nastoupit před svým domem do auta, pak vtrhli do bytu, kde byla manželka a pláčíci děti, kde provedli předpisovou razii, prohlídku a zabavení veškerých písemností, vydaných knih, počítačů a digitálních nosičů. Inu, na lidi musí být přísnost, to říkal už Haškův Švejk. Tahle přepadová komanda, kdy na jednoho člověka jde malá armáda policistů, jsme se "naučili" od našich amerických "přátel", doufám, že časem ještě česká policie proces zatýkání vymazlí tím, že si pro vytyčené jedince bude přicházet nad ránem, nejlépe kolem čtvrté hodiny, a že dveře do bytu či domu budou vyraženy beranidlem či rovnou granátem, jako je to dnes v Americe běžné. Ještě je co zlepšovat a ještě je kde se učit od mistrů.

A třetí sevření?

No teď se dostáváme k tomu nejkrásnějšímu, co pro nás "elity" upekly. Jste připraveni pro třešničku na dortu? Jste připraveni pro přímý úder na solar plexus a definitivní kop do hlavy? Tady je:

Pro migranty budou platit změkčené verze stávajících zákonů. Psal o tom deník Extra.cz v článku Pro uprchlíky musí platit měkčí zákony a pravidla, jinak se jim v Česku líbit nebude. (Nad bulvárním zaměřením extra.cz se nemračte, někdy i bulvár přinese zajímavou zprávu.) Je totiž třeba nějak udělat, aby se kobylkám u nás líbilo. Musíme migranty motivovat, aby tady zůstali, protože oni sami se sem nehrnou. Jinak by nám mohli utéct a to přeci nechceme, že ne? Ocituji kousek z výše uvedeného článku (klikněte si na odkaz a přečtěte si ho celý, dokud tam je):

Brusel a vedení EU tlačí na Česko, aby přijímalo uprchlíky. Bohužel, uprchlíkům se v Česku moc nelíbí a šilhají po Německu. Před českou vládou stojí velký úkol. Je nutné nějak zařídit, aby se u nás uprchlíci cítili dobře a chtěli tu zůstat. Jak toho docílit? Je na čase začít řešit otázky pozitivní diskriminace a speciálních zákonů.

...

Musíme si uvědomit, že uprchlíci pochází z jiné kultury a studená Evropa jim jen pomalu otevírá svou náruč. Evropa a Česko musí uprchlíkům vyjít vstříc, aby se tu cítili jako doma a mohli sem vzít své rodiny, které strádají někde v uprchlických táborech.

Jak tedy uprchlíkům v Česku ukázat vlídnou tvář? Na řadě je pozitivní diskriminace, úlevy a speciální zákony. Je jasné, že kolem těchto citlivých otázek bude ještě hodně rušno, ale společnost pomalu zraje k tomu, aby se podívala realitě do očí.

...

Tak jako zdravá společnost chrání matku a dítě, tak by měla chránit slabé hosty, kteří k nám přichází. Jak? Nová pravidla pro naše hosty budou vznikat postupně a zasáhnou všechna odvětví lidského života. Kvůli uprchlíkům bude třeba upravit rodinné právo, daňová pravidla a navýšit sociální dávky a kapesné. Bude to ještě dlouhý a bolestivý proces, ale čím dříve jsou tyto otázky na stole, tím dříve můžeme uprchlíkům vytvořit nový domov, jaký očekávají.

Říká se tomu pozitivní diskriminace (diskriminace může být pozitivní asi tak, jako bombardování může býthumanitární. V oxymoronech jsou mistři) a funguje to tak, že se udělují polehčující body za rasu, náboženství, sexuální orientaci (jak o tom píšeme v sekci Humor), popř. příslušnost k chráněné třídě. Stejný bodový systém funguje už léta na Západě při přijímání na vysoké školy, do zaměstnání, při žádostech o dotace a všude, kde je třeba uškodit těm, kteří vybudovali zemi a tvoří skutečné hodnoty. Zatím neplatil v trestním právu, ale jak vidno, i k tomu zřejmě brzy dojde.

Takže zákony budou mít dvojí pálky. Jedny přísnější pro domorodce a druhé lehčí pro migranty. Když třeba rodilý Čech nebo Slovák znásilní ženu, půjde do kriminálů na šest měsíců až pět let (§ 185 tr.ř.). Když totéž udělá migrant, dostane podmínku nebo jen zahrození prstem ve stylu ty-ty-ty. Totéž se bude týkat krádeží, loupeží, ozbrojených přepadů, rabování, zkrátka všechno, čím nás migranti hodlají obohacovat.

Stejně tak i v sociálním zabezpečení a daňové oblasti budou dva sety pravidel. Jedno pro domorodé obyvatelstvo a druhé pro kobylky. Je logické, že bude třeba motivovat kobylku, aby neutekla a to lze udělat jedině tak, že se jí nabídne stejné zabezpečení jako v Německu nebo ve Švédsku. A v případě, že by náhodou chtěla pracovat, bude jí dána přednost před domorodcem. A eventuelně ještě bude daňově zvýhodněna. No není to krása?

A kdo z domorodých bude proti tomu remcat, tomu policejní komando vyrazí dveře, prohledají byt a přišijou mu § 356 - podněcování k nenávisti. No není to dvojitá krása?

Ty zákony zatím ještě nejsou zavedeny, ale pracuje se na tom a jsou doslova za rohem. Upravená třistapadesátšestka se už projednává v parlamentu. Když to shrnu, ta dvojí legislativa (kriminalizace jakékoliv kritiky a dvojí verze pravidel a trestů) je něco jako dvojitý Nelson v zápase, je to skutečně držení, ze kterého se zápasník už nevykroutí. Je třeba vnímat ty dvě legislativy souběžně, teprve pak vynikne jejich skutečná zrůdnost. Plus povinné kvóty a násilné vnucování nepřizpůsobivých, nenávistných, agresivních, mladých a silných mužů. Trojitý Nelson. Existuje vůbec něco takového v zápase? Myslím, že ne.

A to ještě nezmiňuji další nebezpečí - bezvízový styk s Tureckem a možnost, že Erdogan udělí s vysokou pravděpodobností ve zkráceném řízení turecké občanství třem milionům tam uváznuvších migrantů, kteří pak zaplaví Evropu zcela legálně jako obrovská tsunami. To už jsme u čtyřnásobného Nelsona.

Kdyby mi někdo před třemi lety řekl, kde budeme dnes, nevěřil bych. Čekal jsem různé věci, čekal jsem geneticky vyšlechtěné viry, čekal jsem demontáž sociálního státu, finanční ožebračování, nezaměstnanost, terorismus (to všechno máme), ale ani v nejhorším snu by mě nenapadlo, jak perverzně rafinovaní jsou. Není-li toto otevřená genocida Evropanů, tak pak už nevím, co je.

Fascinuje mě, jak společnost reaguje na podání smrtícího koktejlu. Totiž nevím, jestli jste někdy viděli, jak reaguje oběť uštknutá kobrou. Neurotoxiny obsažené v jedu oběť v prvním okamžiku paralyzují, takže se přestane bránit a v podstatě se nechá sežrat zaživa. Nebýt ochromena, zřejmě by se bránila, ale nemůže. Evropa je na tom podobně. Akorát smrt nebude v řádu hodin, ale pěkně pomalá - v řadu desítek let.

A co tedy dělat? To už nesmím napsat. Ale řeknu vám, co nedělat. Nepište petice! Nedemonstrujte! A nečekejte!

http://zvedavec.org/komentare/2016/05/6880-budou-pro-migranty-platit-lehcene-verze-zakonu.htm

Životopisy tří hlavních organizátorů přistěhovalecké krize a reakce Evropské unie svědčí o jejich napojení na vládu Spojených států a o odhodlání zrušit hranice. Pro tyto muže není současná migrace humanitárním problémem, ale šancí uvést své teorie do praxe.

Peter Sutherland, zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro mezinárodní migraci

Peter Sutherland

Ir, bývalý evropský komisař pro konkurenci, pak generální ředitel Světové obchodní organizace (1993-95); bývalý ředitel BP (1997-2009), prezident Goldman Sachs International (1995-2015); bývalý správce skupiny Bilderberg, prezident evropské sekce Trilaterální komise, a vice-prezident Evropského kulatého stolu průmyslníků.

Zatímco pan Sutherland nikdy nevynechá příležitost zdůraznit morální povinnost pomáhat uprchlíkům - jako tradiční katolík je poradcem Obchodní školy IESE (Instituto de Estudios Superiores de la Empresa) Opus Dei, a od r. 2006 konzultant Správy majetku papežské stolice - je především velebitelem mezinárodní migrace. V projevu k Výboru pro mezinárodní záležitosti sněmovny lordů prohlásil, že všichni lidé by měli mít možnost studovat a pracovat v zemi dle svého výběru - což je neslučitelné s politikou omezování migrace - a že migrace vytváří klíčovou dynamiku ekonomického rozvoje, ať si o tom obyvatelé hostitelské země říkají cokoliv. Následně uvedl, že Evropská unie by měla podkopat a zlikvidovat homogenitu svých zemi (1).

Gerald Knaus, ředitel a zakladatel Iniciativy evropské bezpečnosti (ESI)

Gerald Knaus

Rakouský sociolog, Knaus, pracoval v letech 1993 až 2004 v Bulharsku, Bosně a Hercegovině a v Kosovu - na konci mandátu Bernarda Kouchnera - nejdříve pro nevládní organizace, pak pro Evropskou unii. V letech 2005 až 2011 pokračoval ve svém výzkumu na Carrově středisku pro politiku lidských práv při univerzitě Harvard, kdy pak zveřejnil dílo "Může intervence fungovat?" (Can Intervention Work?). V r. 1999 založil v Bosně a Hercegovině ESI. Tento institut získal svůj první grant od amerického Mírového institutu, sesterské organizace Národní nadace za demokracii (NED), což je odnož Pentagonu. Pak Knaus odjel do Washingtonu, kde byl přijat v NED, pak Carnegieho nadací a Americkým podnikatelským institutem (AEI). Navíc byl přijat Jamesem O'Brienem a Jamesem Dobbinsem na ministerstvu zahraničí a Leonem Fuerthem v Bílém domě. ESI pak byla brzy financována německým Marshallovým fondem, Mottovou nadací, Institutem otevřená společnost (řízeným Georgem Sorosem), Nadací bratří Rockefellerů a vládami Holandska, Irska, Lucemburska, Norska, Švédska a Švýcarska.

V r. 2004 uveřejnil zprávu, ve které prohlásil, že obvinění, že 200,000 Srbů bylo vyhnáno z Kosova, je lež a ruská propaganda. V r. 2005 přišel s teorií, že turecká AKP je uskupením "islámských kalvinistů", kteří se pokouší vytvořit formu "muslimské demokracie".

Ve své knize Může intervence fungovat? - kterou vydal u Roryho Stewarta, bývalého domácího učitele britských princů Williama a Harryho, se kterým se setkal v Kosovu a který se pak stal jedním z asistentů Paula Bremmera v Meyssan během okupace Iráku a pak byl ředitelem Carrova střediska pro politiku lidských práv - velebil americké války a přišel s novým konceptem kolonizace. Podle Knause je "humanitární intervencionismus" legitimní, ale může uspět jen tehdy, pokud bere v úvahu místní realitu. Velebil Richarda Holbrooka, kterého rovněž poznal v Kosovu. Jeho kniha byla propagována Samanthou Power, známou bývalou spolupracovnicí Holbrooka, která také vytvořila a řídí Carrovo středisko pro politiku lidských práv, kde byl výzkumným pracovníkem.

Diederik Samson, holandský poslanec, prezident Strany pracujících

Diederik Samsom

Jaderný fyzik, bývalý ředitel kampaně Greenpeace v oblasti klimatu a energií, od r. 2003 poslanec, stal se prezidentem své parlamentní skupiny, pak prezidentem strany. Nicméně nedokázal vyhrát kandidaturu na funkci předsedy parlamentu a premiéra. Pak se odmítl připojit ke koaliční vládě, kterou podporuje, a zůstal prezidentem své skupiny v parlamentu.

Má IQ 136 a dvakrát vyhrál televizní test inteligence. Tvrdí, že je militantní ateista a je přísným nekuřákem a vegetariánem. V červnu 2014 byl pozván premiérem Markem Ruttem do skupiny Bilderberg, kde si mohli promluvit s Peterem Sutherlandem, avšak nikoliv s Rorym Stewartem, který byl pozván pouze na setkání v r. 2012.

Podle holandských politologů je hlavní obětí referenda na podporu evropské dohody s Ukrajinou. Osobně zaujal u tohoto tématu pozitivní postoj a je proti Rusku. Jeho porážka, podle jistých průzkumů mínění, způsobila pokles vlivu jeho strany o polovinu až tři čtvrtiny.

Migration, Václav Klaus

Václav Klaus: Přežije Evropa současnou migrační vlnu? Utečenci většinou neutíkají - prostě se k nám stěhují. Velká vina Angely Merkelové. Konec nepřijde náhle, bude to postupný proces. Ještě mu můžeme zabránit

22. 4. 2016

Diskuse

Tisk článku

Poslat e-mailem

VÁCLAV KLAUS je na své profesorské domácí půdě - mezi vysokoškoláky, a proto svou přednášku na Vysoké škole finanční a správní v Praze zaměřil na nejdůležitější téma dneška

Otázka, zda přežije Evropa současnou migrační vlnu, kterou jste vybrali jako název mé dnešní přednášky, je nejen plně legitimní, ale hlavně naprosto na místě. Není nadsázkou. Zkušenost mi říká, že si ji lidé v celé Evropě, myslím běžní, normální lidé, kladou dnes a denně. „Neběžní“ lidé, tzv. evropské elity, si ji bohužel nekladou. Ti v dnešní masové migraci nic nebezpečného nevidí, nebo se alespoň tváří, že nevidí. Pokusím se vysvětlit, že se mýlí a proč se mýlí. Je třeba jim sdělit, že je tato migrační vlna, a masová migrace vůbec, pro Evropu osudovým nebezpečím. Nepodaří-li se to, je třeba tyto elity, za něž se považují, co nejrychleji vyměnit.

Vznik migrační vlny

Některé z nás trápí i to, proč tato migrační vlna, vlna masové, nikoli individuální migrace, vznikla? Nevede nás k tomu pouze naše intelektuální zvědavost. Odpověď na tuto otázku souvisí s odpovědí na to, proč migrace vadí a jestli ji přežijeme. Pokusme se dát na tyto otázky srozumitelné a hlavně neoportunistické odpovědi.

1. Proč vznikla současná migrační vlna?

V naší nedávno publikované knize Stěhování národů s.r.o. jsme s Jiřím Weiglem odmítli módní tvrzení, že jsme v tom – myšleno, my v Evropě – nevinně, že jsme nic takového jako dnešní masovou migraci nechtěli. Nejsme si naší nevinností jisti. Odmítáme sebeomlouvající a ze zodpovědnosti se vyvazující výklad, že migrační vlna vznikla jen a jedině proto, že jsou na Blízkém Východě a v severní Africe (ale i v řadě oblastí Západní Asie a střední Afriky) natolik zničené, rozbité, válkou zpustošené, nedemokratickou ideologií islamismu poškozené země, že z nich lidé utíkat musejí - a že je to tedy plně pochopitelné. To pravda není. Drtivá většina z nich utíkat nemusí. Pouze chce.

Zvrat může být rychlejší než si většina dnešních Evropanů, přece jenom v loňském roce částečně probuzených z půlstoletí trvající nirvány klidu a bezpečí, myslí

Stejně tak odmítáme tezi, že má Evropa – z jakýchsi absolutistických humanistických pohnutek – povinnost tyto migranty velkoryse přijímat. A že se to týká každého, kdo se hromadně, více méně organizovaně, na velké vzdálenosti (bez ohledu na své vlastní – vzhledem ke svému osobnímu bohatství – obří migrační náklady), leckdy až příliš suverénně (více méně nárokově), dožaduje vstupu do Evropy. A dělá to, i když to pro něho znamená opuštění své domoviny a vstup do úplně jiné kultury, civilizace, jazykového prostředí, ale i klimatických podmínek. I to je naprosto absurdní.

Čtěte ZDE: Příčiny a důsledky migračního kolapsu podle Václava Klause: Jedna krize stíhá druhou. O přerozdělování je už dávno rozhodnuto. Dávky pro migranty vyšší než důchody a mzdy. Chaos Brusel zneužije proti nám

Evropa si o migraci „koledovala“

Vidíme to tedy složitěji než „vítači migrantů“, a to z celé řady důvodů:

1. i když víme, že dnešní Islámský stát v Sýrii a Iráku nemalou změnu situace oproti minulosti znamená, víme i to, že tragická – v našich evropských očích – situace byla v tomto regionu již léta či spíše celá desetiletí a přesto žádná migrační vlna nenastávala;

2. víme, že byla individuální migrace v průběhu lidských dějin běžným prvkem lidského chování, ale víme i to, že k masové migraci musí něco (nebo někdo) dát zcela neobvyklý impuls. Migranti tímto impulsem musí být přesvědčeni o tom, že území, kam chtějí migrovat, buď musí násilím dobýt, nebo musí dostat dostatečně přesvědčivé ujištění, že jsou na tomto území vítáni. Abstrahujeme-li od střetů migrantů s policií na hranicích Makedonie, žádná velká bitva o Evropu se zatím neodehrála. Platí tedy to druhé.

Pro migranty sice může být v různých situacích rizikem nedělat nic a zůstávat na svém domácím území, ale stejně tak musejí vědět, že rizikem je i migrovat. Musejí také vycházet z toho, že na migraci není nárok. Musejí vědět, že ve světě existují hranice, pohraniční stráže, vízová povinnost, složité azylové řízení, tresty za nedovolený přechod hranic, tresty za pašování lidí, atd. Shrnuto: emigrovat je obří riziko, není-li k dispozici velkorysé pozvání;

3. masová migrace je vyvolávána hlavně tím, že svět v posledním půlstoletí zažívá mimořádnou chaotizaci a narušení dlouhodobě utvářených vzorců chování, k čemuž Evropa nemálo přispěla. O dnešní migrační vlnu si proto „koledovala“.

Patří k tomu

- všeobecné přijetí (téměř religiózním způsobem obhajované) nezodpovědné, utopické, proto v podstatě antihumánní doktríny lidských práv, která se tváří, že je na široce definovaná práva nárok, že pro tato práva stačí, aby byla v libovolné situaci „zavedena“, a že už to, samo o sobě, automaticky, vytvoří jistý politický, ekonomický a sociální systém (všemi humanisty obdivovaný). Je to doktrína, která nechápe, že něco jako právo je produktem určitého společenského uspořádání, v lidských dějinách zcela mimořádně se vyskytujícího, nikoli jeho předpokladem;

Převrat tradičních hodnot

- rozsáhlý, zejména v západním světě uskutečněný převrat tradičních (chcete-li evropských) hodnot, elementárních principů lidského chování, životního stylu a respektu k hierarchicky uspořádanému principu lidské společnosti. Tato radikální změna je důsledkem teprve teď se plně prosadivšího vítězství kulturní revoluce šedesátých let, která nebyla „osvobozením“ člověka od – Marxem definovaných – okovů kapitalistické společnosti, ale „pseudoosvobozením“ od lidskými dějinami utvářených civilizovaných, kulturních (tedy nebarbarských) společností a od osvědčených prvků lidského chování v elementárních životních situacích. Nemám moc rád termín kulturní marxismus, ale začínám se s ním pomalu smiřovat. Přesto je pro mne to, co se dnes děje, spíše Sartre a Marcuse, Rudi Dutschke a Cohn-Bendit než Karel Marx. V Evropě (i USA) teprve dnes v plné síle prožíváme dopady „kulturní“ revoluce 60tých let;

- v Evropě ve stejné době zvítězila doktrína evropeismu, který je konglomerátem doktríny politické (přesvědčené o zhoubnosti národních států a o nezbytnosti nahradit je kontinentálním uspořádáním světa), trh odmítající doktríny ekonomické a sociální (dnes už snad sice nevěřící v sílu direktivního plánování komunistického typu, ale přesto bláhově věřící v nezbytnost rozsáhlé regulace trhu moudrým státem a v nepřijatelnost trhem určovaného rozdělování vytvořeného bohatství), doktríny kulturní či spíše lidské chování předurčující, která se opírá o ideje multikulturalismu, politické korektnosti, feminismu, genderismu, homosexualismu (a celého LGBT);

Čtěte ZDE: Hovory na pravici: Vše co dnes Západ považuje za „lidská práva“ má bolševický původ. Proč i česká „pravice“ podporuje „protirodinný džihád“, sexuální revoluci a juvenilní justici?

Vývoz revoluce do arabského světa

4. změny nastaly i v arabském světě s tím, že to, co se tam děje, není obecným případem jednání a chování rozvojových zemí, neboť nic takového na jiných kontinentech nenastalo. Tyto změny byly způsobeny specifikou islámu (dlouho drženého „při zemi“ absolutistickými nereligiózními vládci v Egyptě, Iráku, Libyi, Sýrii a dalších zemích) a jeho rozpolceností, zvláštní monokulturností ekonomik žijících z ropy a zemního plynu, kontraproduktivností polovičatých vojenských intervencí USA v této oblasti (Afghánistán, Irák, Sýrie), nepromyšleným (nebo naopak záměrně chybným) organizováním „Arabských jar“ pod heslem vývozu revoluce, a vůbec celým osudovým průběhem dvacátého století v tomto historicky složitém makroregionu.

Musím proto udělat dílčí závěr, že se na vzniku současné migrační vlny zásadním způsobem podepsal Západ (a v rámci něho jeho kolébka Evropa). Rozbuškou, která i v minulosti existující individuální migraci přeměnila v migrační vlnu, bylo naivní a nezodpovědné vítací heslo kancléřky Merkelové (intenzivně podporované výroky prezidenta Gaucka) a podobná prohlášení dalších evropských, zejména bruselských, multikulturní ideologií zaslepených politiků.

Brusel a jeho centralismus

Abychom jim nekřivdili, nestalo se to ve vzduchoprázdnu. Bylo to učiněno v „příznivém“ prostředí

- v rozhárané, s Evropskou unií nespokojené Evropě;

- v Evropě s dětinskou naivitou zbavené hranic (a popletené apoteózou ideálu „bezhraničnosti“ jako kýžené budoucnosti lidstva);

- v éře víry v sociální, tedy nárokovou, nikoli výkonovou společnost;

- v přijetí teze o různosti, diverzitě a relativnosti pravdy jako o nezbytné cestě k odstranění možných příčin zrůdnosti totalitaristických ideologií (jakými byly nacismus a komunismus);

- na kontinentu, oslabeném rušením elementární autority států, spoléhajícím na Brusel a jeho centralismus a zpochybňujícím respekt k nutné hiearchizaci lidské společnosti.

Současná migrační vlna proto nemohla nepřijít. Každý, kdo žádal její zastavení, byl a je ostrakizován, zesměšňován, líčen jako význam pomoci, soucitu a milosrdenství nechápající člověk, jako sobec, egoista, nekřesťan, prostě neevropan.

Čtěte ZDE: Soudružská sebekritika šéfa EU: Nevěřme mu ani dobrý den. Povinné kvóty pro migranty budou. Merkelová to jistí. Evropský protektorát v rukou Washingtonu. Naší jedinou nadějí jsou fyzikální zákony. Opravdu to bouchne. Možná už brzy

Migranty zvoucí evropští politici

2. Proč tato migrační vlna Evropě vadí a proč by to měly vědět i evropské elity?

Efekt dnešní masivní migrační vlny, která ani zdaleka není u konce a která – v souladu s argumenty v předcházející části – snadno a rychle neskončí, nemůže být neutrální a už vůbec nemůže být nulový.

Migranty zvoucí evropští politici zcela nepřesvědčivě mluví o pozitivních přínosech. V naší knize jsme v kapitole 6 přinášeli argumenty proti dvěma nejčastěji zmiňovaným tzv. „přínosům“, kterými by mělo být – díky migrantům – snižování nedostatku pracovních sil v Evropě a zabraňování stárnutí Evropy. Obojí je omylem.

Pracovních sil máme v Evropě dost. Spíše máme nedostatek pracovních příležitostí, protože Evropa není rostoucím, dynamickým regiónem. Nezaměstnaných je více než jedna desetina všech disponibilních pracovních sil, což je 23 miliónů lidí. Kvalita pracovní síly se příchodem dnešních migrantů také nepochybně nezvýší a strukturální defekty jsou způsobeny rigiditou trhu práce a ne nedostatkem pracovníků.

Doplňovat migrací nepříznivý demografický vývoj je též mimořádně pochybné. Do přirozeně vznikajících populačních trendů se mluvit nemá. Migrací se demografické chování existující evropské populace navíc stejně nijak nezmění. Pouze přijde populace jiná a údajný evropský problém se bude jen zesilovat. V Evropě je nyní nejvíce obyvatel v její historii, žádný vznik prázdného, neobydleného, nevyužívaného teritoria nehrozí. V roce 1900 bylo v Evropě 408 miliónů lidí, dnes je to 742 miliónů. Byla tehdy Evropa vylidněná? Mělo se po celé století násilně lákat migranty? Je ideálem hustoty obyvatel prázdná Kanada nebo přeplněná Belgie? Stárnutí je relativní pojem, spíše jde o prodlužování lidského života a to i jeho produktivní délky.

Dílčí závěr: v Evropě nás není málo a naše množství není třeba uměle zvyšovat. Zastavme v posledním půlstoletí organizovaný rozvrat a snižování významu rodiny a tradičních vztahů muže a ženy a vše se vrátí do přirozených trendů, nic jiného není třeba. Určitě ne masová migrace.

Nyní ta evropskými elitami bagatelizovaná negativa. Společenské vědy studují zákonitosti chování společnosti, jednotlivců a všech „entit“, které si tito jednotlivci pro žití v masové, anonymní, nikoli na osobní znalosti každého s každým založené společnosti vytvářejí. Musím trvat na tom, že z těchto poznatků něco zásadního vyplývá.

Nenacházíme-li se v tzv. face-to-face society (jako je rodina) anebo nejsme-li ve světě naprosté anarchie, musí jakákoli „velká“ společnost ke svému racionálnímu chování splňovat určité předpoklady, musí být naladěna na stejnou notu, musí sdílet některé elementární, komunitu tvořící hodnoty, musí respektovat určitá, evolucí vytvořená pravidla, návyky a obyčeje, musí mít vybudován systém všemi respektovaného a současně přísně vynucovaného práva, atd.

Jiná společnost

V jiné terminologii se mluví o kohezi, o koherenci, o nezbytné homogenitě společnosti. Cizí prvky, jinak se chovající jedinci, být samozřejmě mohou, ale smí být jen zlomkem společnosti, smí být jen – i když vítanou – kuriozitou či atrakcí. Nesmějí svou vahou a významem zásadně narušovat a či dokonce chtít měnit chování většinové společnosti. Nebo smějí, ale pak tím vzniká společnost jiná.

Každé významné narušení tohoto, historií opakovaně potvrzovaného principu, je pro společnost negativem. Hodnotu přiměřeně míry stejnosti – v zásadních systémových věcech, nikoli v názoru na preferenci hudebních žánrů či barvy kravat – je pro zdraví jakékoli společnosti třeba hájit. Různost je jen kořením společnosti. Prospívá jí, jen je-li jí v ní „jako šafránu“.

Mluvím o společnosti, o ucelené komunitě lidí, charakterizované určitou kulturou, životním stylem, civilizační úrovní, organizovaností. Nemluvím o beztvaré hmotě typu lidstvo, svět, planeta. (I proto je tak sporná ideologie globálního humanrightismu a multikulturalismu.)

Evropa se skládá z desítek národů a z podobného počtu buď národních států, nebo kolem většinového národa vytvořených států. Ty identické nejsou, a čím dále se nacházejí od pomyslného, geografií daného středu Evropy, tím jsou odlišnější. Přesto mají mnoho společného a od svého okolí se liší. Vidí to každý turista.

Toto všechno je možné dlouze rozvíjet, základní teze jsou však takto jednoduché. Masová migrace z jiného světa vadí.

Čtěte ZDE: Válka elit proti veřejnosti se stupňuje: Arogance totalitní moci probudila obra. Kavárna vede kampaň pro kandidáta, který není. Kuny v kurníku řádí. Na západní frontě neklid. Všeho do času

Rozklad Evropy

3. Může Evropa přežít?

Nejprve ke slovu Evropa. Evropa je sice intuitivně srozumitelný, ale velmi různě chápaný pojem. Já mám na mysli Evropu jako abstrakci, jako civilizačně-kulturní celek, jako historickým vývojem vzniklý konglomerát postojů, názorů, zvyklostí, mravů a obyčejů, myšlenkových vzorců, náboženství a světonázorů, způsobů chování, souhrnně hodnot, které Evropu – ve svém souhrnu – činí specifickým fenoménem.

Říkám-li specifickým, myslím tím pouze to, že se vyznačuje zvláštními charakteristikami. Není to hodnotový soud. Není to výrok z kategorie lepší-horší. Určitě však platí, že Evropa má své pozitivní rysy, kterých si my, žijící v Evropě, velmi vážíme a které nechceme ztratit. (Přesto bychom se je neměli snažit exportovat do jiných končin světa. My o tento export určitě ani nestojíme, stojí o něj evropské elity, lidé, kteří si osobují mluvit za nás.)

V něčem jsme za posledních několik staletí snad předběhli vývoj v jiných částech světa (s výjimkou Severní Ameriky, která je – byť velmi samostatnou – odnoží Evropy), ale už to v mnohém přestává platit. Evropu hlavně nelze ztotožňovat s její jednou formou sebeorganizace, s Evropskou unií, jejíž existence je jen časově podmíněna. Je totiž velmi sporné, zda je nutným, logickým, autentickým produktem a vyústěním dosavadních evropských dějin nebo zda jde o již dnes evidentně usychající větev snad ještě zachranitelného evropského stromu.

Evropa by dnešní migrační krizi přežít mohla, kdyby byla i nadále Evropou, tedy sebou sama. Kdyby byla zdravá. Kdyby neprocházela už minimálně půl století (nebo spíše století celé) hlubokou krizí, o které jsem mluvil v úvodu. Vytvoření Evropské unie tuto krizi nezastavilo, naopak ji prohloubilo. Její dnešní slabost činí Evropu snadno zranitelnou a neschopnou se bránit. Všechno navíc naznačuje, že se bránit ani nechce. O to je dnešní situace nebezpečnější.

Nepředstavujme si však možnou či pravděpodobnou destrukci či rozklad Evropy jako jednorázový akt, jako náhlé zhroucení, jako rozpad „domečku z karet“. Bude to proces, bude to evoluce, nebude žádný konečný den D (i když významné mezníky na té cestě budou), nebude to jedna prohraná bitva.

Můj pohled je pohledem systémovým. Lidská společnost není – misesovsko-hayekovsky řečeno – produktem jakéhosi human design, jakéhosi předpřipraveného plánu, ale je výsledkem human action, lidského konání. Vždy jde o evoluční proces. Měli bychom říci naštěstí, bude to jistou dobu trvat, ale moc času nemáme.

Zvrat může být rychlejší než si většina dnešních Evropanů, přece jenom v loňském roce částečně probuzených z půlstoletí trvající nirvány klidu a bezpečí, myslí. Velkým mementem je antiutopická, ale prognosticky velmi realistická kniha francouzského spisovatele Michela Houellebecqa Podvolení (Summision), jejíž autor orwellovsko-huxleyovským způsobem píše o tom, co se stane ve Francii po prezidentských volbách v roce 2022.

Měla by být pro každého v Evropě povinnou literaturou.

Migrants, Havel, Czechia

1

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Dagmar-Havlova-Vasek-by-uprchlikum-

pomohl-byl-zodpovedny-a-solidarni-398279

Dagmar Havlová: Vašek by uprchlíkům pomohl,

byl zodpovědný a solidární

7. 9. 2015 17:09

Bývalá první dáma Dagmar Havlová se vyjádřila k tématu současné uprchlické

krize. Václav Havel by podle ní uprchlíkům pomohl a jejich osud by mu nebyl

lhostejný, myslí si vdova po našem bývalém prezidentovi. Informují Lidovky.cz.

Dagmar Havlová připomněla rok 1968, kdy desítky tisíc Čechoslováků opouštěly

tehdejší republiku. Lidé prchali předně do Rakouska a Německa, což jsou země,

které v současnosti čelí velkému náporu uprchlíků.

„V rámci tématu zodpovědnosti a solidarity by Vašek pro pomoc lidem prchajícím

před válkou a násilím rozhodně byl,“ řekla Havlová pro deník Právo.

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jiri-Vyvadil-Mila-Daso-Vy-

nechapete-ze-Vas-Vasek-byl-v-moralnim-smyslu-vrah-398400

Jiří Vyvadil: Milá Dášo, Vy nechápete, že Váš Vašek

byl v morálním smyslu vrah?

8. 9. 2015 14:05

Pronesla jste, že by Vašek jistě příjem uprchlíků podpořil…

Nikdo z nás nepochybuje o tom, že by dnes někde stál a svým ráčkujícím způsobem

mluvil o humanitě a nutnosti pomoci uprchlíkům.

Má to jednu chybičku.

Nuže Váš Vašek je z celé plejády všech českých politiků od roku 1989 ten

nejodpovědnější za zvěrstva Západu, která nemohla skončit jinak než statisíci

usmrcených a milióny uprchlíků…

Že si vymýšlím? Ale kdež.

2

Dodnes ho vidím, jak jako dychtivé dítě a jako první evropská hlava z Evropy dorazil

po skončení bombardování, které označil jako vždy vtipně humanitárním (rád si

pohrával slovíčky) a které trvalo přes tři měsíce na jakousi planinu v tehdejší

Jugoslávii, pošlapával tu zemi a chválil tuto akci, která přinesla (odborníci opravte

mne) tuším 3 000 mrtvých včetně humanitárně zavražděných dětí a moc v Kosovu

islámskému teroristovi Thacimu…, který svou osvobozeneckou armádu živil

prodejem orgánů srbských bojovníků.

Milá Dášo, větší zvěrstvo v Evropě po roce 1989 nebylo.

Mimochodem, ten Thaci, kterého jako bojovníka za svobodu Západ prosadil do čela,

dnes již definitivně zhrouceného Kosova, konečně čelí soudu.

Rozhodujícím zdrojem rozvratu byla nelegitimní a naprosto vylhaná válka v Iráku. Ta

odstranila sekulárního autoritativního předáka Hussajna a odstartovala proces

celkového rozvratu celého středního Východu.

Dášo, mezi námi, když se dnes Američané diví, že islámský stát je na rozhodujících

místech tvořen bravurními důstojníky Husajnovy armády, tak si fakt říkám, že Vašeho

Václava a dnešní Američany se v zájmu světa ani nemělo dovolit k zahraniční politice

pustit.

No a kde by měli být, když ti boys je z irácké armády vyrazili?

Chápu, že mi musíte položit otázku, proč Irák vůbec zmiňuji a co to má s Vaším

Vašíkem společného.

Nuže tehdy Vašek, v naprostém rozporu s Ústavou ČR, bez souhlasu obou komor

Parlamentu a vlády ČR na zádech jakéhosi ometávače podepsal podporu této válce.

A Bush jr., se o tuto žádost podobných blbečků opřel a vznikla tzv. koalice

ochotných, ke kterým kvůli Vašemu Vaškovi patříme a která rozvrátila celou severní

Afriku.

To ostatní už, milá Dášo byl jen dominový afekt.

Dášo, byla jste tuším nejlépe placenou socialistickou herečkou, takže mám právo od

Vás chtít trochu soudružské sebekritiky.

Jistě víte, že od roku 1948 – 1989 zde byl tzv. socialistický systém, který je dnes

označován za zavrženíhodný a zločinný.

Otázka zní, Dášo: Kolika vojenských agresí se tento zavrženíhodný a zločinný

režim od roku 1948- 1989 účastnil….

Nuže žádného: Žádná mise, žádná agrese…, teploučko a buzerace v kasárnách.

Dobře jste odpověděla.

A teď kontrolní otázka: Kolika vojenských agresí se účastnil režim, který Váš

Vašek na počátku vybudoval…

Pojďme počítat… Válka v Iráku, humanitární bombardování Jugoslávie, válka

v Afghánistánu, 2. a zásadní válka v Iráku, arabské jaro…, které postihlo Tunisko,

Maroko, Egypt, Libyi a s tím související útoky v Libyi a dnes válka v Sýrii.

Dášo, plně s Vámi souhlasím, že by Váš manžel se dnes zamýšlel nad uprchlíky

a pečlivě by se snažil odklonit fakt, že je to, z hlediska odpovědnosti České republiky

jeho dílo.

3

Váš lidumil Vašek měl nástupce.

Byl jím sebestředný a arogantní Václav Klaus.

Ne nebyl lidumilem v očích havlistických následovníků Vašeho Vaška.

Ale po celý svůj život v politice ostře protestoval proti humanitárnímu bombardování

Srbska, válce v Iráku (velvyslance USA vyrazil ze dveří, když mu lhal o existenci

zbraní hromadného ničení v Iráku), či útoku na Libyi. A donedávna byl kritizován, že

nechce vojenský útok na Rusko.

Milá Dášo, očekávám Vaši sebereflexi.

Ti uprchlíci jsou v našich poměrech, především dílem Vašeho manžela.

Majetek, který jste po něm zdědila, je obrovský.

Nejde o to, abyste poskytovala uprchlíkům jakousi humanitární pomoc z milosti.

To ne.

Povinnost Vaší rodiny je nabídnout jim kompenzaci z důvodu politické odpovědnosti

Vaší rodiny za mezinárodní zločiny. Nabídněte jim Vaše nemovitosti, Vaše konta

a prostě je za odpuštění.

Pokud Vás přitom bude ještě bavit se modlit, což by u bývalé přední socialistické

umělkyně bylo zvlášť pikantní, tak se modlete.

S přátelským pozdravem

JUDr. Jiří Vyvadil

Jiří Vyvadil je český právník a politik, v 90. letech 20. století předseda

Československé strany socialistické a poslanec České národní rady a Poslanecké

sněmovny za koalici Liberálně sociální unie, později za ČSSD, v letech 1996-2000

senátor za obvod č. 2 – Sokolov, bývalý soudce Nejvyššího správního soudu.