Alain Delon

TENTO SVĚT OPUSTÍM BEZ LÍTOSTI, tvrdí Alain DELON. Především ale

nenávidím tuto dobu, je mi z ní na zvracení,“ řekl dvaaosmdesátiletý herec na konci

rozhovoru. Předluženým USA vládnou deprivanti, Ilumináti, židozednáři a další spiklenci

proti lidstvu. Zkrátka gauneři. Jediná možnost udržet moc je něco uloupit. Vždyť vše, co USA

mají bylo uloupeno. Počínaje územím. A tak USA rozvrátily mnoho zemí a povraždily mnoho

nevinných lidí. Dnes je na řadě Evropa. Oslabit Evropu islamizací. Zničit evropské národní

státy a evropské národy. Evropské bílé národy nahradit masou prokřížených bastardů.Vyvolat

na evropské půdě lokální války a válku s Ruskem. Oslabit Rusko a zmocnit se jeho zdrojů.

Tomu napomáhají lokajové v čele EU. Tito krátkozrací politici a poskoci US gaunerů

jdou proti vlastním zemím a proti vlastnímu lidu. Pokud se Evropa nevymaní z vlivu US

gaunerů, nemá budoucnost.

Alain Delon

Canibalism today

Глобализация жадно пожирает уникальность стран и регионов. Все больше самобытных верований и традиций уходят в прошлое, их заменяют всякие хеллоуины, которые не имеют ничего общего с культурой большинства народов. Но, к счастью, пока еще очень далеко до превращения всего мира в однообразную американизированную массу. На планете полно мест, где сохраняются поразительные для чужаков обычаи. В том числе такие экстравагантные, как каннибализм.

 

[more] 

Племя вари, Бразилия

Глубоко в лесах Амазонии живет немногочисленное племя вари. Их осталось не больше двух тысяч. Это племя последним из всех южноамериканских пошло на контакт с цивилизованным миром, это случилось лишь в 1960-х годах. Тогда открылся их страшный ритуал, который при глубоком изучении оказался исполненным моралью.

После того как человек умирает, они хранят тело до тех пор, пока все родственники покойного не смогут прибыть на место. Обычно это занимает около трех дней. Когда все оказываются в сборе, тело умершего поджаривают и съедают. Кровные родственники усопшего в этом не участвуют, они лишь наблюдают за тем, как ест дальняя родня. Кроме того, сжигают и все имущество умершего.

Смысл этого ритуала в том, что он помогает смириться с потерей близкого человека. Ничто о нем больше не напоминает. Мысль о том, чтобы оставить тело в сырой земле разлагаться, так же ужасна для вари, как для нас мысль о каннибализме. Американка Бетси Конклин, прожившая у вари 18 месяцев, подобрала очень точную метафору: «потребляющие горе».

Варанаси, Индия

Основанный за тысячу лет до рождения Христа Варанаси — один из священных городов индуизма, сюда ежегодно приезжают десятки тысяч индусов со всего мира. В их представлении этот древний город является центром Вселенной. Здесь процветают пусть и зловещие, но настолько эпохальные традиции, что никто не смеет их попрать.

Смерть в индуизме — лишь один из этапов сансары, веха в колесе перерождений. И все индусы стремятся к мокше — завершению этого цикла, конечной точке. Агхори, аскетическая религиозная секта Варанаси, идут коротким путем. Они проводят ночные ритуалы над останками людей, чьи трупы, согласно индуистскому обычаю, сжигают на берегу Ганга, обретая возможность максимально близко приблизиться к мокше. Агхори легко узнать: они с ног до головы обмазаны кремационным пеплом и носят ожерелья из костей.

Сейчас в Индии насчитывается около тысячи активных членов секты. Несмотря на шокирующие ритуалы, к агхори относятся снисходительно. Индийцы верят, что если они помешают монахам — «избранникам Шивы» — есть мертвецов и совершать ритуалы, то их души будут прокляты. Каких-либо законодательных ограничений на этот счет в стране не предусмотрено.

Племя караваи, Папуа — Новая Гвинеи

В Папуа — Новой Гвинее каннибалов больше, чем супермаркетов. Из-за недостатка белковой пищи аборигены частенько обедают своими товарищами. Правда, в последние годы из-за эпидемии болезни куру-куру масштаб каннибализма значительно снизился. Но не в племени караваи. Для его представителей поедание погибшего человека — это месть.

Рассказывает австралийский журналист Пол Рафаэль, совершивший однажды путешествие по лесам Папуа — Новой Гвинеи и Индонезии: «Для караваи, если кто-то выпадет из дома на дереве или будет убит в битве, причина его смерти будет вполне очевидной. Но смерть из-за болезни является для них загадкой. Ведь о микробах и инфекциях им ничего не известно».

«Караваи убеждены, что их соплеменников губит Хахуа — колдун, пришедший из небытия. Хахуа захватывает тело и начинает пожирать его изнутри. И ему надо отплатить тем же: съесть его, поедая человека, который умер по вине Хахуа».

Людоеды Фиджи

Все вышеописанные каннибалы не опасны для чужаков и никогда не убивают людей ради того, чтобы их съесть. Но о некоторых коренных жителях острова Фиджи такого сказать нельзя. Конечно, Фиджи уже не такое дикое место, как в XIX веке, когда сюда боялись приезжать даже миссионеры. Однако в лесах все еще живут племена, сохраняющие верность традициям. Они до сих пор убивают себе подобных ради пропитания.

Мало того, что племена часто враждуют между собой (эти столкновения почти всегда заканчиваются кровавым пиршеством над поверженными), так они еще и могут поужинать туристами, случайно забредшими куда не следует. Не далее как прошлым летом в новостных лентах промелькнуло сообщение о том, что на Фиджи бесследно пропала супружеская пара. Предположительно, ее сожрали каннибалы.

источник

van der Bellen

Kdo je Alexander Van der Bellen, vítěz rakouských voleb

05.12.2016 17:53

TauRus
 

Alexander Van der Bellen, je potomkem Holanďanů, kteří v XVII. století přijeli do Ruska. A od XVII. století žili v Pskovské gubernii, kde se účastnili politického života a měli státní funkce. V březnu – červnu 1917 jeho děd byl komisařem Dočasné vlády v Pskově. Po Říjnové revoluci rodina emigrovala do Estonska a v roce 1940, po připojení Estonska k SSSR, do Německa a pak do Rakouska. Sám Alexander Van der Bellen se narodil ve Vídni.
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%92%D0%B0%D0%BD_%D0%B4%D0%B5%D1%80_%D0%91%D0%B5%D0%BB%D0%BB%D0%B5%D0%BD,_%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D1%80
XVII. století v ruské historii bylo velmi složitým – nekonečné polsko-ruské války, zavraždění ruského careviče Dmitrie, zrada elit, dosazení na ruský trůn lžiDmitrie (polská diverze), jeho vražda, povstání ruského lidu proti Polákům, vedené Mininem a Požárským a vyhnání Poláků z území Ruska. Tj. plnohodnotný pokus o globalizací Ruska ze strany GP.
Dále, nástup na trůn Petra I. a jeho cesta do Evropy. Jednou ze zemí, kterou mladý car navštívil, bylo Holandsko, tehdy centrum řízení GP. Je předpoklad, že tam Pertra I. vyměnili a do Ruska se vrátil jiný car, který poprvé v dějinách Ruska zavedl pro rolníky určitou formu otroctví. Nedávno jsem poslouchal Jefimova, který je tomuto názoru také velmi nakloněn.
Ať to bylo jakkoli, spolu s Petrem I. ze zahraniční cesty přijelo mnoho cizinců, kteří začali nasazovat v ruské společnosti evropské manýry a prorážet „okno do Evropy“, tj. pokračovat v globalizací jinou cestou.
Předpokládám, že tehdy, spolu s Petrem, do Ruska přijeli i předkové Alexandera Van der Bellena, jako dohlížející osoby ze strany GP na Petra I. Jeho děd podpořil převrat v roce 1917 – tzvn. Buržoazní revoluce v Rusku, sesazení cara a nastolení Dočasné vlády, což nebylo ničím jiným, než uskutečněním vnějšího řízení nad Ruskem. Proto bych s nějakou „ruskosti“ Van der Bellena byl velmi opatrný.
Jak je vidět, jeho předek si víc rozuměl s Hitlerem, než se Stalinem, viz. jeho cesta do Vídně v roce 1940 přes Německo.
Ten fakt, že že rodina Van der Bellena už minimálně od XVII. století slouží zájmům GP, napovídá, že i jejích potomek je kádrem GP.
Co vím od Pjakina, Vídeň je druhým centrem sionismu vedle Prahy. Při rozdělení Evropy na sféry vlivu ve XX.století, vždy tato centra sionismu spadaly do různých sfér vlivu – jedno bylo v západní (atlantické křídlo GP), druhé v sovětské části (asijské křídlo GP).
Z tohoto faktu a také z toho, že Praha byla předaná do čínské sféry vlivu, lze vidět záměr GP na rozdělení Evropy v budoucnu. Každopádně, velmi pochybují, že oba centra – Praha a Vídeň zůstanou v jedné sféře vlivu. Tudíž, nějaké spojení států V4 s Rakouskem asi není v plánů GP.
Vzhledem k tomu, že GP se dosud nevzdal svých záměrů o vybudování Evropského kalifátu a jen, vzhledem k velkému odporu obyvatelstva, provádí politiku dočasného zbrzdění jeho nástupu, dá se předpokládat, že z Vídně vytváří budoucí centrum řízení pro tento kalifát.

Více zde: http://leva-net.webnode.cz/news/kdo-je-alexander-van-der-bellen-vitez-rakouskych-voleb/

Toronto protocols

Seznamte se s Torontskými protokoly...

Včera v 19:35 | afinabul |  Ponerológia

Torontské protokoly vznikly v létě 1967, kdy tehdejší koordinátoři myšlenky vytvoření NWO (Nového světového řádu) se sešli ve velkém Kanadském městě, aby vypracovali svojí strategii na následujících 50 let. Na shromáždění se tehdy sešlo 18 lidí : 6 čelních představitelů nejmocnějších bank na světě, 6 čelních představitelů největších nadnárodních energetických společností a 6 čelních představitelů potravinářského konglomerátu.

Tato skupina si vytýčila svůj cíl, dosáhnout dominanty ve třech oblastech. A to v oblasti hospodářství, politiky a společenského života.

TORONTSKÉ PROTOKOLY shrnuté do 15 bodů:

1. Je potřeba posílit "společnost zábavy", která nám doposud prokazovala velkou službu. Uspokojení individuálních očekávání lidí řízené jejich prvotními pudy je slabé, přičemž výsledkem jsou ovlivnitelné a manipulovatelné generace. V zájmu toho, musíme využít všechny výdobytky audiovizuální technologie, a jejich prostřednictvím vychovávat lidi (s důrazem na mládež) k individualistickému světonázoru, neboť člověk budoucnosti, má být takový. Sobecký člověk nemá ideály, nemá sny a ani vnitřní charakterové držení.

2. Posilovat rozšiřování anarchistických ekologických názorů, s důrazem na posluchače univerzit a vysokých škol, neboť oni jsou nepřáteli národních států. Takzvané myšlení "ochrany přírody" a "Zelení" jsou našimi přirozenými spojenci (ale jen taktickými), ale jen do té doby, dokud útočí na systém národního státu.

3. Námi ovlivňovanou duševní chudobu musíme vyvážit falešnou virtuální technologickou masou, která se bude zdát jako vědecká. Nejvhodnějším prostorem pro to je školní systém, kde klasické humánní vzdělání musíme nahradit stejným pragmaticky technickým způsobem náhledu na svět.

4. Musíme iniciovat mezinárodně svobodné obchodování, odstranit ekonomické a politické hranice a daně, které zatěžují zahraniční obchod, neboť tím národní státy ztratí jednu ze svých nejsilnějších zbraní. Národní a vlastenecké cítění se stanou čím dál tím směšnější, co napomůže globalizaci. Svobodný obchod bez hranic, napomůže zvyšování nezaměstnanosti, menší národní státy ztratí konkurenceschopnost a tradiční odvětví národních ekonomik se vyčerpá a ztratí své trhy.

5. Naši lidé a sympatizanti v první řadě obsadí oblasti v národních státech, a to na ministerstvech zahraničí, na migračních úřadech a v mezinárodních migračních agenturách. Jejich úkolem je, aby brány vyspělých zemí otevřely co nejvíce pro migranty přicházející ze zemí třetího světa (hlavně z Afriky a Asie), neboť tak se zvýrazní napětí mezi domácími a přistěhovalci. Manipulováním tisku ovlivňovat veřejné mínění námi požadovaným směrem, způsoby které odpovídají našim zájmům a vždy rozšiřovat takové zprávy, které masy postrčí námi požadovaným směrem. V zemích třetího světa vznítí ozbrojené konflikty a války, neboť pod vlivem těchto událostí, pak migranti hromadně budou přicházet před brány Západu.

6. Výrobu velkých průmyslových komplexů fungujících v západním světě, postupně přemístnit do těch států, které ještě věří ve všemocnost tržního hospodářství a jejich hlad po devizách, zatlačí do pozadí i ty nejzákladnější protiopatření: do zemí Východní Evropy, země Středomoří a Jižní Ameriky. Samozřejmě, nadnárodní společnosti tam zůstanou jen do té doby, dokud jim pracovní sílu mohou nabídnout za otrockou cenu. Jakmile to bude nutné a politické změny to umožní, třeba jít dále na východ: Sovětský svaz, Čína a ostatní asijské země. Hostitelské zemi je nutné namluvit, aby braly úvěry od mezinárodních měnových institucí (od IMF a Světové banky, které je v našem vlastnictví). Kdyby se zdráhali úvěrů, je třeba zakolísat s jejich ekonomikou, vyvolat krizi, nahnat je do spirály zadluženosti, pak nepřímo je nutit, aby přecházeli z jednoho krizového rozpočtu do druhého krizového rozpočtu.

7. Vytvoříme globální hospodářství (Economie globální), nad kterým nebudou moci vykonávat žádnou kontrolu ani národní státy, ani odbory. Globální hospodářství dříve - či později vytvoří svou (také globální) politiku, důsledkem které se vytvoří nutnost znovu organizování politických systémů, a při jeho zrodu budeme my.

8. Důsledkem globálního hospodářství je globální masová kultura, do které opatrně a vyváženě musíme dát z každého náboženství, z každé národní kultury, tradice, zvyků a trochu i z vědy, aby každý byl spokojený. Prostřednictvím tiskových a elektronických médií upevníme uniformované (a námi předepsané) reklamy, které vytvářejí vkus.

9. Musíme osmělovat mírové operace a mírové mise (hlavně pod záštitou OSN a NATO), které podle možnosti před veřejností se musí jevit jako humanitární akce (viz ještě role médií). Tito ozbrojenci v podstatě slouží tomu cíli, aby naši lidé, kteří jsou umístěni v těchto organizacích, měli pod dohledem zájmové místa světa a ovlivňovaly tamní situaci. Místa mírových operací pak postupně proberou síly okamžité reakce a později i jednoduchá prevence může posloužit k ozbrojenému zásahu v libovolné zemi světa. Ke všemu je ale potřeba přetvoření základních dokumentů OSN a dalších mezinárodních vojenských organizací (kromě stávajících mezinárodních vojenských sil), aby dříve - či později byly k dispozici i mezinárodní policejní síly.

10. Se všemi prostředky je třeba zabránit národním státům, aby samostatně zmodernizovali své hospodářské oblasti. Z tohoto hlediska zvláštní pozornost si zasluhují odvětví energetiky, finančnictví, zemědělství a nové technologie. To jsou ty neurologické body, které je třeba vyjmout z národní kontroly a přednostně je dát pod globální kontrolu.

11. Tam, kde je možno pracovní sílu nahradit stroji, roboty - podle možností a vývoje technologií - nahradit i počítači.

12. Jednotlivcům čím dál tím více zvyšovat jejich bezmocnost, a to v oblasti hospodářské, ideologické a citové. Je třeba zvyšovat hranici důchodového věku, zvyšovat v lidech nejistotu v jejich pracovních místech (musí být ztotožněni s tím, že kdykoliv mohou být propuštěni), postupně třeba snižovat nákupní síle jejich mzdy (například prostřednictvím uměle vyvolávané inflace), přitom je třeba zajistit možnost vymývání mozků jednotlivců (primitivní televizní programy, manipulované vzdělávání, řízený tisk, centra konzumní společnosti atd..). Vyplatí se zvážit, aby se vyvolávaly takové závažné trestné činy, které vyvolají tak velké pobouření a ohlasy u lidí, že lidé sami budou volat po větší bezpečnosti a přítomnosti příslušníků policii a tajných služeb.

13. Vytvořit čím dál tím více databází - rozmanitými způsoby, v závislosti na vývoji technologií a shromažďovat čím dál tím více údajů o jednotlivcích. Tyto údaje v případě potřeby musí být propojené a jejich údržba a kontrola musí spadat pod národní svrchovanost. Jejich potřebu je lidem třeba odůvodňovat prevencí kriminality a bojem proti zločinnosti. Souběžně s těmito kroky, co nejvíce zpřísnit právní podmínky držení zbraní u jednotlivců.

14. Národní státy, které se nám vzepřou, je třeba potrestat finančními a hospodářskými metodami, ideologickým znemožněním a v konečném důsledku takovými extrémními metodami jako elektromagnetickými zbraněmi, které vyvolají a řídí zemětřesení, změny klimatu a počasí, snižování plodnosti mužů a žen (úplnou nebo částečnou sterilizací), atd..

15. Jednotlivci, kteří svými činy nebo slovy ohrožují vytvoření Nového světového řádu (NWO), je třeba znemožnit, třeba je označit, zesměšnit je a v konečném důsledku je i fyzicky zlikvidovat.

Myslím si , že myšlenky napsané v Torontských protokolech, pohnuly s myšlením mnoha, kteří si to přečetli. Bohužel na internetu o nich nenajdete skoro vůbec nic. Je úplně jedno, za jakých podmínek vznikly Torontské protokoly, kdo to napsal a proč, jestli je to podvrh nebo originál. Je třeba se podívat na to, co se uskutečnilo z toho, co je napsáno v Torontských protokolech a zamyslet se nad budoucností.

Zdroj: 1

http://www.lajkit.cz/zpravy/item/711-data-torontske-protokoly

Thomas Barnett

• GLOBLOGIZATION
• BIOGRAPHICAL
• THE CANON
• BOOKS
• ESQUIRE MAGAZINE (2003-12)
• IN THE MEDIA
• OTHER PUBLICATIONS
• DOWNLOAD THE MAP
• TRIP PICTURES
• YOUTUBES OF 2011 BRIEF
• YOUTUBES OF 2015 SPEECH
• BARNETT CONSULTING LLC
• CONTACT TOM

• • 
    

• 
  

« Brief Reminder: Vertical and horizontal scenarios | Main | Mattis becomes Central Command boss »

Saturday, July 10, 2010 at 12:01 AM

Blast from my past: Wall Street Journal front-page profile

SATURDAY, JULY 10, 2010 AT 12:01AM

At The Pentagon, Quirky PowerPoint Carries Big Punch: In a World of 'Gap' States, Mr. Barnett Urges Generals To Split Forces in Two;
 Austin Powers on Soundtrack

Wall Street Journal
May 11, 2004
Pg. 1

By Greg Jaffe, Staff Reporter Of The Wall Street Journal

In 1998, Thomas Barnett, an obscure Defense Department analyst, teamed up with senior executives at the Wall Street firm Cantor Fitzgerald LP to study how globalization was changing national security.

One scenario they studied was a meltdown caused by the Y2K computer bug followed by terrorist attacks designed to exploit the chaos. Mr. Barnett posited that Wall Street would shut down for a week. Gun violence, racially motivated attacks and sales of antidepressants would surge. The U.S. military would find itself embroiled in brushfire conflicts across the developing world.

His theories were met with skepticism. "People began referring to me as the Nostradamus of Y2K," Mr. Barnett says.

Then came the Sept. 11 terrorist attacks. Suddenly Mr. Barnett didn't look so crazy.

At the urging of his Pentagon bosses, Mr. Barnett overhauled the concept to address more directly the post-9/11 world. The result is a three-hour PowerPoint presentation that more resembles performance art than a Pentagon briefing. It's making Mr. Barnett, 41 years old, a key figure in the debate currently raging about what the modern military should look like. Senior military officials say his decidedly controversial ideas are influencing the way the Pentagon views its enemies, vulnerabilities and future structure.

Mr. Barnett's military is a far cry from the shape of today's armed forces. Instead of a single force to wage wars and rebuild nations, Mr. Barnett envisions two. The first, which he dubs "Leviathan," would be hard-hitting, ready to take on conventional foes such as Saddam Hussein on a moment's notice. The second, more unconventional force of "System Administrators" would focus on bringing dysfunctional states into the mainstream through the type of nation-building operations seen in Iraq, the Balkans and Eastern Africa. It wouldn't only mop up after wars but would travel the world during peacetime building local security forces and infrastructure.

This blueprint for America's defense force comes wrapped in a presentation devised by Mr. Barnett that samples the "ching ching" sound effect from the television series "Law & Order," borrows lines from the Sopranos and features the voice of movie character Austin Powers calling out "Oh yeah, baby!" to punctuate a key idea. At one point, upsetting some, Mr. Barnett refers to 9/11 as the "first live-broadcast, mass snuff film in human history."

"Tom polarizes people with his brief. They either love it or they hate it," says retired Navy Capt. Bradd Hayes, a professor at the Naval War College, where Mr. Barnett also teaches.

With the military struggling in Iraq and Afghanistan, it's possible the American public could lose its appetite for anything that smacks of intervening in troubled states. But it's precisely these problems that are prompting senior officials to listen more closely to the pitch. A group of strategic planners from the Pentagon's Joint Staff invited him to kick off a two-day retreat in April for senior officers. Afterward they told Mr. Barnett they wanted him to brief a more senior group. The Navy's top admiral recently e-mailed an essay written by Mr. Barnett to the service's top brass.

Rep. Mac Thornberry, a Republican and a senior member of the House Armed Services Committee, says Mr. Barnett has shaped his view on China, global trade, foreign aid and national defense.  "Since the fall of the Soviet Union we haven't had a global strategy with bipartisan appeal that can survive changes in administration and in Congress," the lawmaker says. He thinks this could fit the bill.

Mr. Barnett conjured up his vision at the urging of Retired Vice Adm. Arthur Cebrowski. After 9/11, Defense Secretary Donald Rumsfeld tapped the admiral to run a new office in the Pentagon, dubbed the Office of Force Transformation, focusing on changing the military, one of Mr. Rumsfeld's pet projects. Adm. Cebrowski turned to Mr. Barnett because he first wanted a better idea of what a post-9/11 military was supposed to do. During the Cold War it was designed primarily to contain Communism. "The Soviet Union was the principal designer of our force," the admiral says.

Adm. Cebrowski, a 61-year-old former naval aviator, flew 158 combat missions in Vietnam and commanded an aircraft carrier in the Persian Gulf War. He's a devout Catholic who attends Mass every day and raves about Mel Gibson's "The Passion of the Christ."

Mr. Barnett, by contrast, studied at Leningrad State University in the mid-1980s, taught Marxism among other subjects at Harvard, and voted for Al Gore for president. He maintains his own Web page (thomaspmbarnett.com) that features his wife's poetry, a eulogy he wrote on his father's death and a book-length chronicle of his eldest daughter's successful battle with cancer.

For much of the 1990s, Mr. Barnett worked for the Center for Naval Analyses, a federally funded research center. He is currently a senior professor in the Warfare Analysis department of the Naval War College in Rhode Island, where Adm. Cebrowski served as president until 2001.

In Mr. Barnett's world, countries are divided into two categories. His "core" countries are part of a global community linked by trade, migration and capital flows. Europe, the U.S., India and China fall into this group. Then there are "gap" countries that either refuse to join the global mainstream (such as Saudi Arabia and Iran), or are unable to because they have no central government or are struggling with debilitating crises (such as Iraq, Afghanistan, Somalia, and much of sub-Saharan Africa).

"The "gap" is a petri dish of grief, repression, terrorism and disease," says Adm. Cebrowski. "And 9/11 shows we can't wall ourselves off from it."

To join those worlds together, Mr. Barnett envisions two different military forces. The Leviathan force consists of stealthy submarines, long-range bombers and highly trained soldiers who are "young, unmarried and slightly p----- off," Mr. Barnett says.

The System Administrator force is named for the technology wonks who run corporate computer networks. This force is focused on training "gap state" security forces, stamping out insurgencies and rebuilding basic infrastructure such as legal systems and power grids.

That force would include lightly armored soldiers, the Marine Corps and officials from the State, Justice and Commerce departments along with the U.S. Agency for International Development. Its troops would be older and more specialized than the Leviathans. The purpose of the System Administrators would be to bring order to a country, but the force would also be strong enough to defend itself.

This concept relies on a key assumption: The power of the U.S.'s nuclear and conventional arms, plus increasing global economic interdependence, has made war between superpowers a thing of the past. It also assumes that wars with less-powerful states are less likely to occur.

Instead, the U.S. is more likely to find itself embroiled in dysfunctional parts of the world battling terrorists and rebuilding failed states, something it doesn't do very well. "You guys can do two or three Iraq wars a year, no problem," Mr. Barnett recently told a group of senior officers from the Joint Staff. "But you can't do one occupation."

It's not clear what Mr. Rumsfeld thinks of Mr. Barnett's vision. Adm. Cebrowski has briefed the Pentagon chief on key aspects as recently as last month and says he got a warm reception. A Pentagon spokesman says the press office wasn't able to determine Mr. Rumsfeld's reaction to the briefing.

Many worry Mr. Barnett's concept leaves the U.S. unprepared to fight a big war with countries such as China and North Korea. "What if we are misreading China's intentions the way we misread radical Islam?" asks Michael Vickers, a national-security analyst and former CIA officer who does consulting work for the Pentagon.

Mr. Barnett bets that advanced technologies will allow the U.S. to fight wars with smaller, high-tech formations. Some military analysts, such as retired Marine Corps Lt. Gen. Paul Van Riper, think that's naive. Gen. Van Riper, who plays the enemy in Pentagon war games, says enemies could too easily hide from the Leviathan force's sophisticated surveillance. He also thinks the System Administrator force wouldn't be strong enough to defend itself in places such as Fallujah.

"I admire Adm. Cebrowski," he says. "But this is absolute nonsense from folks who are thinking about war as they want it to be, not as it actually is. War is a terribly nasty, brutish business."

The Pentagon has a history of taking intellectual cues from unexpected sources. In the 1970s and 1980s Andrew Marshall, a low-profile Pentagon analyst who runs an office similar to that of Adm. Cebrowski, argued that wars could be revolutionized by precision bombs, unmanned planes and wireless communications that would allow the U.S. to destroy enemies from a distance.

Mr. Marshall, who cultivated a network of prominent military officers and civilians, rarely spoke in public and almost all his papers are classified. But his ideas have informed the way the U.S. military fought high-intensity wars in Iraq and Afghanistan. "Andy Marshall's kind of like a rabbi," says Mr. Barnett.

Mr. Barnett has delivered his brief some 150 times since 9/11. Pearson PLC's Penguin Group published it earlier this year as a book, "The Pentagon's New Map," and Mr. Barnett penned a shortened version for Esquire magazine.

On a spring day in Washington, Mr. Barnett stepped into a room full of generals, admirals and colonels from the Pentagon's Joint Chiefs of Staff. His job was to kick off a two-day retreat where the military would debate his ideas.

In the room was the deputy director of operations for the U.S. Central Command. A few seats away sat the Army colonel whose battalion led the famous "Thunder Run" into Baghdad that toppled Saddam Hussein. Seated across the room was an Air Force brigadier general -- one of only a handful of U.S. fighter pilots to have shot down an enemy plane in combat over the past two decades. Mr. Barnett recognized none of them.

The lights dimmed and Mr. Barnett, clad in a dark turtleneck and khakis, launched into his brief. He soon flashed up on a screen a picture of a mock personal ad that he found taped to a Pentagon wall in the late 1990s.

"ENEMY WANTED: Mature North American Superpower seeks hostile partner for arms racing, Third World conflicts and general antagonism. Must be sufficiently menacing to convince Congress of military financial requirements...Send note with pictures of fleet and air squadrons to CHAIRMAN JOINT CHIEFS OF STAFF/PENTAGON."

In the early days of the current Bush administration, senior Pentagon officials thought China, with its growing arsenal of ballistic missiles and increasingly sophisticated submarine fleet, might fill this role.

Mr. Barnett's work with Cantor Fitzgerald, which stemmed from a long-standing relationship between the firm and the Naval War College, convinced him otherwise. China was buying U.S. debt, angling to join the World Trade Organization and growing increasingly dependent on foreign direct investment. "China isn't the problem, it's the prize," he told the officers.

He displayed a map of the sprawling "gap," which includes most of Africa, Central Asia, the Middle East and a big chunk of Central and South America. "This is globalization's ozone hole," he said.

In the past, Mr. Barnett's pitch for a System Administrator, or nation-building force, was often greeted with howls of disapproval from military crowds. A year of faltering progress in Iraq has made his ideas more palatable. One Army colonel in the audience compared the Iraq nation-building mission to a screw that needs to be driven into a wall. "Right now all we've got is a hammer and we are driving that screw into the wall with our hammer as best we can. But it won't set right. What we really need is a screwdriver," he said.

An Air Force general suggested the bifurcation of the force recommended by Mr. Barnett was already quietly happening. The Army National Guard, a force comprising part-time soldiers, used to be indistinguishable from the regular Army. Today, it's trading weaponry used in high-intensity conflicts for military-police units to restore law and order.

One Army colonel balked at the presentation, suggesting it might not be possible to save some societies, such as Saudi Arabia, or even Iraq and Afghanistan.

"Aren't you assuming the people in the 'gap' think like you and want the same things as you?" he asked.

"Everyone wants a better future for their kids," said Mr. Barnett.

"I've been around a lot of people who don't think like us," the officer replied.

After the meeting, the group—led by a team of one- and two-star admirals and generals—decided to recommend that Mr. Barnett brief the military's most senior four-star generals at a retreat later this year.

It's not likely that the Pentagon will officially split the military into a Leviathan force and a System Administrator force. But acceptance for the general concept is growing. "I used to be afraid to pitch the Sys Admin force," Mr. Barnett said after his speech to the Joint Staff officers. "I literally would worry that I'd get laughed off the stage."

Thomas P.M. Barnett 2 Comments | Share Article

in Blast From My Past, Tom in the media | Email Article | Permalink | Print Article

Globalization after Thomas Barnett

Co je to globalizace – podle Thomase Barnetta.

Thomas Barnett, poradce bývalého amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, který již v roce 2002 oficiálně sdělil toto:
„Konečným cílem globalizace je homogenizace všech států na zeměkouli. Toho musí být dosaženo smíšením ras s cílem vzniku světlé hnědé rasy v Evropě. Proto musí Evropa přijmout ročně 1,5 milionu přistěhovalců z třetího světa. Výsledkem tak bude vznik populace s průměrným IQ 90, tedy lidí, kteří budou příliš hloupí na to, aby chápali, ale dost inteligentní, aby pracovali.“
Dosažení cíle „jediného státu“ má být realizováno čtyřmi kroky:

1. krok: Neomezený proud imigrantů za účelem rozpadu usazených národů a zničení jejich kultur.
Žádný stát nesmí bránit přílivu uprchlíků. Speciálně se má zdesateronásobit příliv uprchlíků do Evropy. Národně orientovaní politici musí být umlčeni a musí zmizet ze scény.

2. krok: Neomezený tok ropy, plynu a jiných surovin
Národy nesmí disponovat nerostným bohatstvím. Veškeré zdroje budou privatizovány a internacionalizovány.

3. krok: Ničím neomezené finanční toky do USA
Žádná vláda nesmí bránit svobodnému pohybu kapitálu a nesmí bránit odcházení zisků ze země. Státy se musí dostat do vzájemné závislosti, aby nemohly existovat samy o sobě. Státy, které se tomu budou bránit, budou nahrazeny loutkovými režimy. Nepřátelé této globalizace budou zničeni. Thomas Barnett suše konstatuje: „Kritiky zabijeme“.

4. krok: Žádný stát se nesmí postavit proti tzv. „mírovému nasazení“ americké armády - americké soukromé militaristické agentury nastoupí na regionální „trhy“.
Úkolem amerických vlád je trvale udržovat tzv. „válku proti terorismu“ a nikdy neopustit země, kam již jednou vkročila noha amerického vojáka. Strategický cíl je dán jasně: zničení všech protivníků globalizace.