Karel Kálal

Volná citace z knihy Karla Kálala „Slovensko předválečné“, popisující stav na středním a východním Slovensku pár let před vypuknutím 1. světové války:

- Prešov, město se cca 15 000 obyvateli. Pět bordelů, z toho 4 židovské a jeden napůl židovský. 15 nejsprostších kořalen, z toho 13 židovských. Alkoholismem trpí cca třetina obyvatel, běžná jsou mentální postižení dětí, oslepnutí po požití alkoholu s obsahem metanolu. Dokázat nic nelze, protože který pijan, co propije grunt, má na advokáta??

Jakýsi sedlák XY. Žil si spokojeně až do doby, než mu židovský obchodník vnutil představu, že přece „má na lepší dům a pořádný grunt, ne tu kamenitou stráň“. Na to konto přesvědčil sedláka k půjčce vyšší hodnoty, ten se zaručil úrodou. Úroda byla slabá, na jaře mrazíky, v létě sucho. Žid posečkal s platbou, pouze navýšil dluh. Další rok byla úroda lepší, sedlák část splatil, ale po hospodách šly řeči, že se všude chlubil, že si pořídí lepší grunt, a teď z toho couvá…
Sedlák si půjčil ještě víc. Zemřelo mu jedno z dětí, doktor ho stál hodně peněz. Začal víc pít, nevěnoval se poli. Příští rok úroda nestála za nic. Přišel žid s exekutory, zabavili grunt. Sedlák utekl do Ameriky, s tím, že se do roka vrátí s penězi. Nevrátil se. Žena a dvě nejstarší dcery skončily v bordelu, který také patří onomu židovi – odpracovávají si tam „dluh“. Další osudy této rodiny autor už nesledoval.

Mimochodem – do roka cca 1905 odešlo ze Slovenska do Ameriky přes 1 milión Slováků, tedy víc než třetina tehdejšího počtu. Za kolika odchody z nich stáli Židé?

Slováci tady na diskusi by asi věděli přesnější čísla …

Takové jsou PRAVÉ KOŘENY toho „antisemitismu“, přátelé. Ale nepochybně si za to můžeme sami, že? Neměli jsme si přece od židů půjčovat, že?